Otevřený dopis MUDr. Kubkovi

Pane prezidente,
vážený pane doktore,

i když to běžně nedělám, po shlédnutí Vašeho rozhovoru v DVTV z 27.10. bych Vám rád sdělil několik informací o sobě.

Začátkem roku 2020, kdy jsem se po nemoci vracel do práce, rozhodl jsem se, že než nastoupím na místo své specializace, budu nějakou dobu nápomocen na jednom oddělení dlouhodobě nemocných, která jsou dlouhodobě personálně poddimenzována a ve kterých se v té době šířil koronavirus významnou měrou.

Zažil jsem dlouhodobou izolaci starých lidí, jejich beznaděj v nemoci i umírání, jejich osamocení i kruté deprese. Zažil jsem práci ve skafandrech, které nás změnily tak, že jsme se navzájem nepoznali, a museli si psát na záda svá jména jak na hokejové dresy.

Bylo nás mnoho, kterým se nepodařilo zcela se vyhnout kontaktu s infekcí a onemocněli Covidem. Ten - díky štěstí a pečlivému dodržování hygienických pravidel – u mne proběhl poměrně lehce. Bylo to v období, kdy se začínaly očkovat nejstarší věkové skupiny, těsně před tím, než začaly být - i díky Vaší iniciativě - vakcíny přednostně dostupné i pro zdravotníky.

S virem jsem se prokazatelně setkal a předpokládaje standardní funkci svého imunitního systému pohlížím na sebe jako na dostatečně imunizovaného a připraveného vítězně se utkat s novou, nečekanou dávkou virové nálože.

Rozhodně si nepřipadám jako černý pasažér, který se vypočítavě veze za peníze druhých, a který na ostatní „kašle“.

Na kolektivní imunitu vytvořenou „zodpovědnými“ jedinci se nespoléhám (a ani bych ji u respiračního viru neočekával).

I když jsem ve svém životě neudělal všechno správně, nenalézám v tomto smyslu moment, který by se dal označit za nezodpovědný.

Nechápu proto, co jsem provedl špatného, abych byl znevýhodňován v běžném životě, proč by mělo být se mnou jednáno „trošku po zlém“, jak uvádíte a proč by na mne měl být vyvíjen jakýsi „tlak“?

Nedržím nikoho jako rukojmí, školy a školky se kvůli mně zavírat nemusí, a žádné babičce čekající na totální endoprotézu místo na ortopedickém lůžku neobsadím.

Vážený pane doktore,

škatulkování, nálepkování, urážky, ponižování a vyhrožování nejsou způsoby, které by mohly získat zpět důvěru lidí a zvýšit zájem o vakcinaci. Obojí přitom nezbytně potřebujeme, abychom mohli brzdit rychlý průběh nové infekční vlny.

„ČLK je schopná poskytnout lékařům kvalitní informační servis,
vahou své autority musí v této době totéž poskytovat i občanům.
Lidé čekají na uvážlivá a rozumná slova, mají dost lží a manipulací.
Jestli měla ČLK někdy šanci udělat něco pro širší okruh společnosti,
tak je to právě teď…“

Tato slova jsem Vám psal v březnu 2020 a po dvaceti měsících bych je nenapsal jinak. Vládě se za tu dobu podařilo občany nesmyslně rozdělit, radikalizovat a postavit navzájem proti sobě. Měli bychom si uvědomit, že to je pro naši zemi z dlouhodobého pohledu věc horší než všechny epidemie, které nakonec všichni nějak překonáme.

S kolegiálním pozdravem

MUDr. Martin Hála, PhD. 3.11.2021