... nebo alespoň naše stereotypní představy o ní.

„Tak jako někteří pořád píší to samé, tak já také maluju stále to samé.“ říká v „Básnících“ pan Hrušínský v roli podivínského malíře – amatéra. Pan Vojtěch v roli ministra zdravotnictví nám také maluje stále to samé: pozitivní stěr prý znamená nemoc, imunita po prodělání Covidu je zanedbatelná, protilátky neuznává a kde nefunguje očkování, tam pomůže ještě více očkování. O epidemii má svoji představu a nenechá se splést ani nejnovějšími vědeckými poznatky.

Svoje představy korunoval výrokem, že epidemie Covidu je epidemií neočkovaných. Toto tvrzení má více vrstev – zkusme si je projít:

První vrstva: banalita - každá epidemie je epidemií právě proto, že má vnímavou (nechráněnou, neočkovanou) populaci, kde se může šířit. Proč to zdůrazňovat?

Druhá vrstva: realita - je to vůbec pravda? Řada analýz českých dat z nedávné doby dává jasnou odpověď: Není. Mezi hospitalizovanými je asi 60% neočkovaných a 40% očkovaných (při interpretaci by bylo nutno počítat s jejich poměrem v celé populaci a event. demografickými rozdíly.)

Třetí vrstva: kvalita - existuje jiné onemocnění, proti němuž by očkování mělo tak krátké působení a tak nízkou účinnost?

Čtvrtá vrstva: návnada - dobře zabalená, aby ji někteří spolkli, aby věděli, koho nenávidět jako příčinu veškerého zla: nezodpovědného, sobeckého, hloupého, všechno dobré odmítajícího nenaočkovaného.

Tiskovka po jednání tripartity dala nahlédnout u jednotlivých účastníků do jejich jednoduchých představ, v nichž se tak snadno žije. Zástupce odborů pravil, že kdybychom se lépe očkovali, mohli jsme už dávno virus porazit. Zapomněl dodat, že zatímco by nás vakcinovala železná pěst pracujícího lidu, on sám by narubal vagón uhlí a zrobil tři odpichy na vysoké peci.

Zástupce zaměstnavatelů fundovaně doporučil vakcinaci vprostřed epidemie a nabídl 100% testování zaměstnanců, což považuje za právně přijatelné a užitečné v situaci, kdy většina případů pozitivity spadá do věkových kategorií do 18 let.

Prezident ČLK se zase v rozhovoru pokusil o portrét nepřítele, proti kterému je nutno postupovat „ i trochu ve zlém“, nepůjde—li to po dobrém: sobecký nenaočkovaný černý pasažér, který ohrožuje poctivého a slušného očkovaného a kterého si bere jako rukojmí. Antivax, go home!

Provládní aktivisté také malují stále dokola očkování jako jediné možné (a dokonce trvalé) řešení. Nic proti, ale v současné době potřebujeme hlavně léky pro lékaře první linie a propagaci systému péče o nenaočkované seniory. Účinné léky existují, ale buď jsou dány do klatby předem jako neúčinné (Ruce pryč od isoprinosinu!) anebo je nikdo nezaplatí, takže se prostě nepodají.

V době sílící vlny epidemie není vhodná doba k očkování. Na to je pozdě a onemocnět Covidem v době nedokončeného očkování může být velmi nepříjemné. Zato je teď ideální doba pro kampaň za zdravý životní styl. Ničeho takového jsme se bohužel nedočkali.

Premiér vlády, která již končí svoje působení, shrnul, jaké nejrůznější motivační kroky podnikl: lidé si mohou vybírat mezi čtyřmi druhy vakcíny, mohou dostat dva dny volna, tenisky… nic z toho není potřeba. Nepochopil, že bez spolupráce veřejnosti a bez její elementární důvěry se s virem zápasit nedá, alespoň ne úspěšně. Lhaní a mlžení však doprovázelo českou epidemii od samého počátku. Je logické, že v takové atmosféře narůstají represivní opatření a je příznačné, když si hygienici pochvalují spolupráci s … policií.

Sbíráme zdravotní data již téměř dva roky a prý velmi kvalitně. Spousta lidí v nich umí číst a dávají dohromady konzistentní výsledky. Co nám říkají? Např. ukazují, že v ochraně před vznikem/opakováním onemocnění Covid má imunita vzniklá proděláním nemoci ve srovnání s dokončeným očkováním masivní převahu. Co na to recyklovaný ministr zdravotnictví? Protilátky neuznává. Což je jako kdyby neuznával slinivku nebo červené krvinky.

Nový ministr nemusí být ani infektolog, ani imunolog, ani vakcinolog. Stačilo by, kdyby uměl samostatně číst v datech a nepletl si očkování s bezinfekčností.