Česká literatura – pro Poláky LÁSKA NEBESKÁ
Petra Hůlová si kupříkladu myslí, že jejím knihám možná rozumí polští čtenáři více, než ti čeští (z rozhovoru pro ČT24 z 9. září z Varšavy). Žítkovské bohyně Katky Tučkové oslovují různé generace polských žen už po několik let. Obě byly mezi 15 autorkami a autory ve Varšavě v rámci českého hostování na mezinárodním knižním veletrhu, jehož patronem byl právě Mariusz Szczygieł. Výsledek předčil očekávání, a to i ta pandemická!
Šlo o první mezinárodní knižní veletrh v Evropě po roce a půl od začátku pandemie. I když se konal netypicky pod širým nebem ve stanech, je první vlaštovkou naznačující návrat knižních veletrhů. Vystoupení českých spisovatelů sledovalo u dvou pódií 1500 čtenářů. Nejmenší a ti mladší dorazili i na dětskou scénu, třeba za Davidem Böhmem nebo Galinou Miklínovou s jejími Lichožrouty. Autoři se také propojili se svými překladateli i nakladateli, jejichž zájem byl obrovský. A český stan se sloganem AHOJ VARŠAVO! praskal ve švech. Prodalo se více než tři tisíce překladů české literatury do polštiny. V doprovodném programu Poláky zaujaly výstava „Václav Havel – politika a svědomí“, kterou zahájil Michael Žantovský, a recitál vokalistky a violoncellistky Doroty Barové se zhudebněnými texty polského poeta Krzysztofa Kamila Baczyńského.
V Polsku je česká literatura jako doma. Iva Procházková kupříkladu ve Varšavě představila na veletrhu polskou verzi detektivky Doteky zabitých týden po jejím uvedení na českém trhu a pět dnů před jejím oficiálním uvedením na polský trh. Radka Denemarková si pro velký zájem o její už čtyři vyprodané knižní tituly v polštině domlouvala s nakladatelem jejich dotisk. Jaroslav Rudiš prezentoval román Winterbergova poslední cesta v polském překladu z němčiny, protože česky vyjde až v polovině října. A Pavlu Čechovi vyšel u příležitosti veletrhu ve Varšavě komiks A, kteří si jeho návštěvníci mohli odnést domů zadarmo. Petr Hruška a Milan Děžinský zaujali svými básněmi v polském překladu a Michal Ajvaz přilákal i ryze mladé publikum. Čtenáři stáli dlouhé fronty při autogramiádách Aleny Mornštajnové, Biancy Bellové nebo Marka Šindelky do jejich bestsellerů v polském překladu.
Mariusz Szczygieł na veletrhu několikrát řekl, že „čím více české literatury v Polsku, tím více myšlenek, které by Poláky nenapadly.“ Proč mají Poláci naši literaturu tak rádi? Od čtenářů v národním stanu jsem slyšel, že je liberální, poetická a nacházejí v ní silné životní příběhy, melancholii a specifický humor.
Veletrh měl vzhledem k finančním potížím s ohledem na pandemii, zrušený loňský ročník a dvojí posun termínu toho uskutečněného menší rozpočet, což bylo znát na jeho propagaci ve Varšavě. Panovaly pochybnosti, jak dopadne. Nakladatelů se přihlásilo o čtvrtinu méně než před covidem, místo 23 zemí vystavovalo kromě Polska jen osm včetně nás (Španělsko, Rumunsko, Rusko a skandinávské země). Přesto byla návštěvnost rekordní, čemuž určitě pomohlo letní počasí a vstupné zdarma. Nakladatelé prodali až trojnásobně více knih než při minulých ročnících, i když se slevami v rozmezí 10 až 30 %. A to prý Poláci málo čtou!
Doba covidová tištěné knize svědčí, což tento veletrh potvrdil. Uvidíme, co na to čtenáři v Praze (Svět knihy od 23. do 26. září) a ve Frankfurtu nad Mohanem (Frankfurtský knižní veletrh od 20. do 24. října)…