Toto přirovnání používá polský spisovatel a publicista Mariusz Szczygieł. V Polsku se vydávají díla českých autorů jak na běžícím pásu. V jiných evropských zemích je pro české autorky a autory situace těžší. K tomu, aby se jejich díla překládala do cizích jazyků, napomáhají za hranicemi nejen aktivity Českého literárního centra, ale také jarní mezinárodní knižní veletrhy. Blýská se po dvou letech pandemie na lepší časy?

Ten v Lipsku třísetpadesátiletou tradicí, v Evropě do roku 2019 druhý nejdůležitější, byl letos potřetí zrušen, z obav před nejistou pandemickou situací a ztrátami, vzhledem ke stornu účasti velkých německých nakladatelství. Pro Lipsko je typické setkávání autorů se čtenáři. Veletrh chtěl letos odříct i doprovodný festival, ale narazil na odpor. Nakladatelé, lipské kulturní instituce, autoři i jejich překladatelé spojili síly a uspořádali týdenní festival „LIPSKO PŘESTO ČTE“. Přijeli autoři nejenom z celého Německa, ale také z Portugalska, které mělo být letos hostující zemí veletrhu, dále z Rakouska, které hostuje v Lipsku příští rok, a konečně i z Česka (A. Mornštajnová, R. Denemarková, V. Hanišová, M. Toman, J. Rudiš, R. Sikora, Jitka B. Srbová a O. Macl), Norska, Nizozemí a z balkánských zemí. Televize ZDF s nimi vysílala slavný formát „Modrá pohovka“ z Kongresové haly v lipské ZOO a malí nezávislí nakladatelé se rozhodli uspořádat alternativní veletrh s prodejem knih v průmyslové hale Werk2 v městské části Connewitz. Literární akce probíhaly na čtyřech desítkách míst po celém městě a byly skvěle navštíveny, v podstatě do možné 60%ní kapacity sálů s ohledem na stále trvající pandemii. Jedním z témat v kuloárech byla budoucnost Lipského knižního veletrhu – postaví se znovu na nohy? Tak pevně jako před pandemií? Anebo se nakladatelé i autoři spokojí s festivalem, který byl dříve bez veletrhu nemyslitelný, a nyní již druhým rokem úspěšně proběhl? Budou chtít platit až dvacetinásobně víc za pronajatou výstavní plochu na výstavišti než v kulturní „fabrice“ WERK2? A nestačí Německu podzimní mezinárodní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem?


foto: Archiv ČLC, MK, Klára Přibylová

Na tyto otázky možná odpoví dubnový veletrh v Londýně a částečně Bologna. Na letošní mezinárodní veletrh literatury pro děti a mládež se i přes pandemii sjelo po dvouleté pauze 1070 vystavovatelů z 85 zemí světa! Statisíce tištěných knih bylo na výstavišti v jeho centrální části a ve čtyřech výstavních halách. Velcí nakladatelé veletrh nenechali „ve štychu“. Čestným hostem letošního 59. ročníku veletrhu byl emirát Sharjah ze Spojených arabských emirátů s dvaceti autory a stovkou knih přeložených do italštiny. Během čtyř dnů se na veletrhu konalo 250 literárních akcí pro odbornou veřejnost. V Boloni bylo navíc na různých místech 18 tematických výstav pro dětské a mladé čtenářky i čtenáře.

Národní stánek s českou literaturou využilo 25 českých nakladatelů, např. BAOBAB, Petrkov, Pipasik, Euromedia Group, Host, INFOA nebo BRIO. Představili především novinky z tvorby pro děti a mládež, komiksy a knihy oceněné Zlatou stuhou. Svůj stánek v Boloni měly i Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara z Plzně, nakladatelství Albatros Media a Albi. Naše literatura slavila v Boloni úspěchy – tři mezinárodní poroty vybraly z více než dvou tisíců titulů nominovaných na veletržní literární cenu Bologna Ragazzi sto knih, které považují na současném trhu za nejkvalitnější. Jsou mezi nimi i tři české: komiks pro děti s ekologickým poselstvím Michala Šandy a Davida Dolenského z nakladatelství Meander, nazvaný TIBBLES, knížka Terezy Říčanové o jejím životě s krávou z nakladatelství BAOBAB a naučná kniha o lidské ruce z produkce Albatrosu od Magdy Gargulákové a Vítězslava Mecnera. Další úspěch zaznamenali studenti „Sutnarky“ z Plzně v mezinárodní soutěži Silent Book Contest – tedy knížek beze slov. Mezi 14 finalisty z celého světa jsou tři: Anna-Marie Kohutová, Marto Kelbl a Kateřina Illnerová. V Boloni své práce vystavovali a o případném vítězství se dozvědí v květnu na knižním veletrhu v Turínu.

První dva veletržní už trochu připomínaly předcovidové veletrhy (spíše v těch průměrně navštívených chvílích), ale i to je pozitivní zjištění. Ty následující už přilákaly minimum návštěvníků – proč, to netuším. I přesto Bologna dává naději – nejenom tu veletržně obchodní, ale i tu potvrzující sílu tištěných papírových knih. Umocňuje ji kvalita a výběr titulů pro děti a mládež napříč světem, což znamená slibnou konkurenci tabletům a mobilním telefonům, které mladí čtenáři svírají v ruce stále častěji.