Českotelevizní překvápko

Volbu jsem sledoval v Berlíně a neskrývám, že z ní mám radost. Jako jeden z mluvčích České televize i Jiřího Janečka jsem přesvědčen o tom, že to je pro televizi dobré a rozumné řešení. Neskrývám ale také, že jsem překvapen. Pozitivně, a hned dvakrát.
První pozitivní zprávou pro mě byla informace, že „Bobo-televize“ nezískala ani u jednoho radního šanci na úspěch. Druhé překvapení souvisí se „zaručenými“ zprávami o tom, že politici „své“ radní poučili. Slýchával jsem o nich v posledních měsících při každé návštěvě Prahy a zejména Kavčích hor. Červencová volba měla údajně jít do ztracena, měla být zrušena, nikdo z kandidátů neměl dostat potřebných deset hlasů a v České televizi mělo nastat bezvládí. Na podzim pak měl být zvolen kandidát, který se prý zatím mezi kandidujícími neobjevil. Pokaždé jsem se nestačil divit tomu, jak je něco takového v demokratické společnosti přípustné.
Lidové noviny psaly o tom, že ještě nikdy nebyla volba ředitele tak transparentní – tím, jak totálně byla v rukou politiků. Paradoxně tím politici dávali jasně najevo, že se Jiřímu Janečkovi povedlo z České televize vytvořit silné respektované médium. Jeho vysílání by se jim během předvolební kampaně samozřejmě snáze ovlivňovalo právě během bezvládí.
Ale ejhle, Rada České televize se zachovala jinak. I přes politické tlaky se Jiří Janeček stal staronovým generálním ředitelem veřejnoprávní televize. Je to dobrý signál o nezávislosti – signál politikům, ostatním médiím a hlavně divákům! Díky za něj!