Když jde o imigranty a muslimy, vítězí strach
Švýcaři opět rozhodli proti tomu, co jim předkládala jejich vláda a evropští politici.
A znovu dali přednost rozhodnutí diktovanému strachem.
Ve velmi sledovaném, mediálně atraktivním referendu před čtyřmi lety odmítli stavby minaretů u mešit. V obavách, že islám díky muslimským přistěhovalcům získává ve Švýcarsku přílišný prostor. A že je hrozbou jak bezpečnostní, tak demografickou.
Teď v neděli se těsně vyslovili pro omezení přistěhovalectví. Opatření má platit i pro všechny občany EU a má omezit i volný pohyb osob mezi Švýcarskem a zeměmi Unie.
Názor, že imigrantů už je příliš, zvítězil opravdu hodně těsně – 50,3 procenta hlasovalo pro omezení. A ukazuje, že Švýcarsko začíná být rozdělené podle regionů pomalu jako Ukrajina, pověstná odlišnými názory na západě a východě.
Pro omezení přistěhovalectví totiž hlasovaly hlavně německojazyčné a italskojazyčné kantony, zatímco frankofonní byly proti. Stejně tomu bylo při hlasování o minaretech.
A venkov je více proti imigrantům než velká města, kde přitom žije drtivá většina imigrantů.
Celkový podíl cizinců či lidí nepocházejících ze Švýcarska je v zemi helvétského kříže podle oficiálních údajů 23 procent, do toho jsou započítáni i občané členských zemí Evropské unie. Díky nebo kvůli imigrantům přibývá obyvatel Švýcarska zhruba o jedno procento ročně.
Švýcarsko je členem schengenského prostoru, takže výsledek znamená zásadní revizi smluv mezi Bernem a Bruselem. Vypadá to, jako by mnozí Švýcaři zároveň měli strach z toho, že by vlastně už také byli v Evropské unii, aniž by si toho všimli.
Vláda v Bernu ví, že má problém, a prezident Didier Burkhalter už oznámil, že se vydá na cestu po evropských metropolích. Začne v Berlíně, Německo je pro švýcarskou ekonomiku klíčové.
Co federálnímu kabinetu zbývá, když referenda jsou ve Švýcarsku závazná a výsledky se musí promítnout do ústavy a zákonů? Omezit škody na minimum a snažit se zachovat volný pohyb zboží a peněz, jak jen to bude možné.
Evropští politici pro výsledek referenda nemají příliš pochopení. „Švýcarsku to způsobí mnoho problémů,“ řekl i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
„Vstupujeme do období nejistoty,“ přiznal obavy v televizi prezident Asociace švýcarských zaměstnavatelů Valentin Vogt.
Kontrola hranic bude ožehavou věcí, protože v rámci současné smlouvy s Evropskou unií je nemyslitelné, že by Švýcarsko najednou vrátilo například na hranice s Německem celníky.
Co myslíte, jak by dopadlo hlasování o imigraci nebo minaretech, iniciované horlivým stoupencem lidových hlasování a podle průzkumů jednoho z nejpopulárnějších českých politiků Tomia Okamury?
Insider tipuje, že proti přistěhovalcům a minaretům by bylo více než těch 50,3 procenta.
Výsledek referenda už oslavují všechny euroskeptické a protipřistěhovalecké strany. Od Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) přes francouzskou Národní frontu Marine Le Penové až po Alternativu pro Německo (AfD).
Před květnovými volbami do Evropského parlamentu je to pro ně velká vzpruha.
Publikováno v deníku INSIDER.
A znovu dali přednost rozhodnutí diktovanému strachem.
Ve velmi sledovaném, mediálně atraktivním referendu před čtyřmi lety odmítli stavby minaretů u mešit. V obavách, že islám díky muslimským přistěhovalcům získává ve Švýcarsku přílišný prostor. A že je hrozbou jak bezpečnostní, tak demografickou.
Teď v neděli se těsně vyslovili pro omezení přistěhovalectví. Opatření má platit i pro všechny občany EU a má omezit i volný pohyb osob mezi Švýcarskem a zeměmi Unie.
Názor, že imigrantů už je příliš, zvítězil opravdu hodně těsně – 50,3 procenta hlasovalo pro omezení. A ukazuje, že Švýcarsko začíná být rozdělené podle regionů pomalu jako Ukrajina, pověstná odlišnými názory na západě a východě.
Pro omezení přistěhovalectví totiž hlasovaly hlavně německojazyčné a italskojazyčné kantony, zatímco frankofonní byly proti. Stejně tomu bylo při hlasování o minaretech.
A venkov je více proti imigrantům než velká města, kde přitom žije drtivá většina imigrantů.
Celkový podíl cizinců či lidí nepocházejících ze Švýcarska je v zemi helvétského kříže podle oficiálních údajů 23 procent, do toho jsou započítáni i občané členských zemí Evropské unie. Díky nebo kvůli imigrantům přibývá obyvatel Švýcarska zhruba o jedno procento ročně.
Švýcarsko je členem schengenského prostoru, takže výsledek znamená zásadní revizi smluv mezi Bernem a Bruselem. Vypadá to, jako by mnozí Švýcaři zároveň měli strach z toho, že by vlastně už také byli v Evropské unii, aniž by si toho všimli.
Vláda v Bernu ví, že má problém, a prezident Didier Burkhalter už oznámil, že se vydá na cestu po evropských metropolích. Začne v Berlíně, Německo je pro švýcarskou ekonomiku klíčové.
Co federálnímu kabinetu zbývá, když referenda jsou ve Švýcarsku závazná a výsledky se musí promítnout do ústavy a zákonů? Omezit škody na minimum a snažit se zachovat volný pohyb zboží a peněz, jak jen to bude možné.
Evropští politici pro výsledek referenda nemají příliš pochopení. „Švýcarsku to způsobí mnoho problémů,“ řekl i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
„Vstupujeme do období nejistoty,“ přiznal obavy v televizi prezident Asociace švýcarských zaměstnavatelů Valentin Vogt.
Kontrola hranic bude ožehavou věcí, protože v rámci současné smlouvy s Evropskou unií je nemyslitelné, že by Švýcarsko najednou vrátilo například na hranice s Německem celníky.
Co myslíte, jak by dopadlo hlasování o imigraci nebo minaretech, iniciované horlivým stoupencem lidových hlasování a podle průzkumů jednoho z nejpopulárnějších českých politiků Tomia Okamury?
Insider tipuje, že proti přistěhovalcům a minaretům by bylo více než těch 50,3 procenta.
Výsledek referenda už oslavují všechny euroskeptické a protipřistěhovalecké strany. Od Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) přes francouzskou Národní frontu Marine Le Penové až po Alternativu pro Německo (AfD).
Před květnovými volbami do Evropského parlamentu je to pro ně velká vzpruha.
Publikováno v deníku INSIDER.