Začne 2.studená válka na Ukrajině ?
Vztahy Západu s Ruskem jsou momentálně charakterizovány díky radaru, Kosovu a spoustou dalších věcí jako nedobré, ale ještě to prý není druhá studená válka.
S rostoucí energetické závislosti na Rusku mají někteří Evropané strach. Jiní je upozorňují, že Rusové jsou přes všechny rozdíly také Evropané a proto není důvod panikařit.
V pozadí za americkou protiraketovou základnou a spor o Kosovo už pomalu vystrkuje růžky další konflikt.
Ukrajinská vládnou koalice prezidenta Viktora Juščenka a premiérky Julie Tymošenkové dopisem připomněla Severoatlantické alianci, že by mohla obnovit rozhovory s Kyjevem o jeho členství. Přerušené před více než rokem.
A šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová na Světovém ekonomickém fóru v Davidu oznámila, že s Ukrajinou by se jednat mělo a pokud bude chtít, je namístě ji brány aliance otevřít.
Snad prý se o tom bude mluvit už na dubnovém summitu NATO v Bukurešti.
Ruské ministerstvo zahraničí už Kyjev varovalo prohlášením, že vstup do aliance bude mít rusko-ukrajinské vztahy „vážný dopad.“ Jestli se rozzlobíme, budeme zlí.
Je nasnadě, jak asi Rusko zareaguje na perspektivu, že jeho hranice s Ukrajinou budou hranicemi s neoblíbeným NATO. V atmosféře, už načaté základnou a Kosovem.
Navíc na východě Ukrajiny lidé většinou prozápadní orientaci odmítají a spíše by raději šli s Ruskem.
Na západě Ukrajiny, která do osidel Sovětského svazu upadla později (Podkarpatí, Halič, Bukovina, atd.) naopak zase moc nemusejí Rusko.
(S rozdíly mezi západem a východem Ukrajiny je to samozřejmě poněkud složitější, ale pro potřeby tohoto příspěvku věc záměrně zjednodušuji).
Ukrajinci sice nejsou horkokrevní Balkánci, takže by se střílet nemělo. Ale blížící se spory Ukrajinu v NATO Evropou pořádně zahýbe, na to se připravme.
A jelikož Česká republika má s Ukrajinou historické vazby – a nejen historické vzhledem k početné komunitě Ukrajinců u nás – měly by i česká diplomacie a česká vláda pomalu přemýšlet nad tím, co odpoví, až se vývoj zeptá: Chceme nebo nechceme Ukrajinu v NATO ? A pokud ano, za jakou cenu ?
S rostoucí energetické závislosti na Rusku mají někteří Evropané strach. Jiní je upozorňují, že Rusové jsou přes všechny rozdíly také Evropané a proto není důvod panikařit.
V pozadí za americkou protiraketovou základnou a spor o Kosovo už pomalu vystrkuje růžky další konflikt.
Ukrajinská vládnou koalice prezidenta Viktora Juščenka a premiérky Julie Tymošenkové dopisem připomněla Severoatlantické alianci, že by mohla obnovit rozhovory s Kyjevem o jeho členství. Přerušené před více než rokem.
A šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová na Světovém ekonomickém fóru v Davidu oznámila, že s Ukrajinou by se jednat mělo a pokud bude chtít, je namístě ji brány aliance otevřít.
Snad prý se o tom bude mluvit už na dubnovém summitu NATO v Bukurešti.
Ruské ministerstvo zahraničí už Kyjev varovalo prohlášením, že vstup do aliance bude mít rusko-ukrajinské vztahy „vážný dopad.“ Jestli se rozzlobíme, budeme zlí.
Je nasnadě, jak asi Rusko zareaguje na perspektivu, že jeho hranice s Ukrajinou budou hranicemi s neoblíbeným NATO. V atmosféře, už načaté základnou a Kosovem.
Navíc na východě Ukrajiny lidé většinou prozápadní orientaci odmítají a spíše by raději šli s Ruskem.
Na západě Ukrajiny, která do osidel Sovětského svazu upadla později (Podkarpatí, Halič, Bukovina, atd.) naopak zase moc nemusejí Rusko.
(S rozdíly mezi západem a východem Ukrajiny je to samozřejmě poněkud složitější, ale pro potřeby tohoto příspěvku věc záměrně zjednodušuji).
Ukrajinci sice nejsou horkokrevní Balkánci, takže by se střílet nemělo. Ale blížící se spory Ukrajinu v NATO Evropou pořádně zahýbe, na to se připravme.
A jelikož Česká republika má s Ukrajinou historické vazby – a nejen historické vzhledem k početné komunitě Ukrajinců u nás – měly by i česká diplomacie a česká vláda pomalu přemýšlet nad tím, co odpoví, až se vývoj zeptá: Chceme nebo nechceme Ukrajinu v NATO ? A pokud ano, za jakou cenu ?