Poplatky ve zdravotnictví, jistota důchodu a pracovního místa, adresné dětské přídavky, snížení nákladů práce, řešení místo strašení. Před volbami do Evropského parlamentu převažují na plakátech i v diskusi vnitropolitická témata. Logicky se vynořuje otázka, zda a jak se s takovými problémy mohou vypořádat právě budoucí poslanci Evropského parlamentu. Málokdo z kandidátů pak říká narovinu: tam, kde jde o sociální politiku, jsou možnosti tohoto orgánu zatím značně omezené.
Protože Evropská unie je velkou nadějí pro Českou republiku, Evropu i celý svět. Je příkladem toho, jak lze řešit konflikty zájmů mezi různými zeměmi jednáním a kompromisem. I jak se postavit čelem k problémům, na které jsou jednotlivé státy krátké.
Protože Evropskou unii je nutno – přes její jedinečný a průkopnický charakter – neustále zdokonalovat. Rozvíjí se nerovnoměrně. Zaostává například ve vytváření důstojných sociálních podmínek pro život lidí, v komunikaci s nimi, mohla by více než doposud podporovat výměnu studentů. To jí v očích jejích občanů ubírá na věrohodnosti.