Jde o podraz. Sprostý a hloupý.
Ač nerad, musím dát tentokrát výjimečně za pravdu Miroslavu Kalouskovi. Jde o podraz.
Výzva předsednictva ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, aby - druhý den po sněmovních volbách - rezignoval na post předsedy vítězné strany, a jeho odstavení z vyjednávacího týmu o nové vládě, je skutečně podrazem. Hned dvojitým. Kalousek říká: „Zaprvé je to podraz na vlastní členy strany, protože v okamžiku, kdy sociální demokracie jako vítěz voleb má veškerou energii věnovat sestavení silné a kompetentní vlády, tak předvede domácí zabijačku v přímém přenosu a zařízne si vlastního předsedu. A zadruhé je to podraz na voliče, protože celou kampaň je prezentován pan předseda Sobotka jako budoucí premiér v případě volebního vítězství.“
Připomeňme si, že na krajské úrovni se událo cosi podobného po sněmovních volbách v roce 2010 v Praze. Populární jednička pražské kandidátky Jiří Dienstbier ml. byl odstaven z povolebního vyjednávání – a nakonec i z podílu na moci na pražské radnici, kde ČSSD vkráčela do koaliční náruče s kmotry cinknutou ODS. Aby byla ODS po pár měsících jako užitečná idiotka odkopnuta a nahrazena TOP 09.
To rozhodnutí je sprosté. Na volební kampani se totiž podíleli všichni, včetně těch, kteří hlasovali pro ono usnesení. Se skrytými i otevřenými projevy neloyality vůči svému předsedovi, které se na nepřesvědčivém volebním výsledku ČSSD samozřejmě spolupodepsaly…
Rozhodnutí předsednictva ČSSD bude mít pro tuto stranu zničující důsledky. Bez ohledu na to, zda Bohuslav Sobotka svoji pozici předsedy uhájí či nikoli. V povolebních vyjednáváních odsuzuje ČSSD do role partnera, který bude v koaličních vyjednáváních nutně tahat za kratší konec provazu. Stejně tak tomu bude u nové vlády s účastí ČSSD. Pokud vůbec vznikne. Oslabuje schopnost ČSSD být kompetentní nositelkou levicově orientované politiky. Zvyšuje pravděpodobnost jejího rozštěpení.
V širším společensko-politickém kontextu dále oslabí už tak nízkou důvěru voličů v „zavedené“ strany, především právě v ČSSD, a podpoří jejich sympatie k jiným - především k těm novým a ještě méně čitelným - politickým subjektům.
Jde tedy o rozhodnutí nejen podrazácké a sprosté, ale i svrchovaně hloupé.
Výzva předsednictva ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, aby - druhý den po sněmovních volbách - rezignoval na post předsedy vítězné strany, a jeho odstavení z vyjednávacího týmu o nové vládě, je skutečně podrazem. Hned dvojitým. Kalousek říká: „Zaprvé je to podraz na vlastní členy strany, protože v okamžiku, kdy sociální demokracie jako vítěz voleb má veškerou energii věnovat sestavení silné a kompetentní vlády, tak předvede domácí zabijačku v přímém přenosu a zařízne si vlastního předsedu. A zadruhé je to podraz na voliče, protože celou kampaň je prezentován pan předseda Sobotka jako budoucí premiér v případě volebního vítězství.“
Připomeňme si, že na krajské úrovni se událo cosi podobného po sněmovních volbách v roce 2010 v Praze. Populární jednička pražské kandidátky Jiří Dienstbier ml. byl odstaven z povolebního vyjednávání – a nakonec i z podílu na moci na pražské radnici, kde ČSSD vkráčela do koaliční náruče s kmotry cinknutou ODS. Aby byla ODS po pár měsících jako užitečná idiotka odkopnuta a nahrazena TOP 09.
To rozhodnutí je sprosté. Na volební kampani se totiž podíleli všichni, včetně těch, kteří hlasovali pro ono usnesení. Se skrytými i otevřenými projevy neloyality vůči svému předsedovi, které se na nepřesvědčivém volebním výsledku ČSSD samozřejmě spolupodepsaly…
Rozhodnutí předsednictva ČSSD bude mít pro tuto stranu zničující důsledky. Bez ohledu na to, zda Bohuslav Sobotka svoji pozici předsedy uhájí či nikoli. V povolebních vyjednáváních odsuzuje ČSSD do role partnera, který bude v koaličních vyjednáváních nutně tahat za kratší konec provazu. Stejně tak tomu bude u nové vlády s účastí ČSSD. Pokud vůbec vznikne. Oslabuje schopnost ČSSD být kompetentní nositelkou levicově orientované politiky. Zvyšuje pravděpodobnost jejího rozštěpení.
V širším společensko-politickém kontextu dále oslabí už tak nízkou důvěru voličů v „zavedené“ strany, především právě v ČSSD, a podpoří jejich sympatie k jiným - především k těm novým a ještě méně čitelným - politickým subjektům.
Jde tedy o rozhodnutí nejen podrazácké a sprosté, ale i svrchovaně hloupé.
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
