V Česku by měla vzniknout nová páteřní síť zařízení, která by seniorům nabízela nejen zdravotní, ale také sociální služby. A to přímo v pohodlí jejich domovů. Povídal jsem si o tom s redaktorkou Lidových novin Veronikou Rodriguez.

Čeští lékaři stále častěji předepisují svým nemocným pacientům takzvanou domácí zdravotní péči. Proč?

Je to obecný trend všude - nejenom u nás, ale také v zahraničí. Prvním důvodem je to, že nám rychle stárne populace a stále více starých lidí potřebuje domácí ošetřování. Druhým důvodem je rozvoj moderní medicíny. Využíváme toho, jak se zkracuje doba pobytu v nemocnici. To samozřejmě přispívá k úsporám nákladů - lidé jsou propuštěni do domácího léčení, kde si sami platí za vodu, za energie, za stravu i za nájem. Všechny propracované zdravotnické systémy se proto pochopitelně snaží držet pacienta v nemocnici co nejkratší dobu a vystrkovat tykadla terénní péče do jeho příbytku. Podobným směrem bychom se samozřejmě měli ubírat také u nás.

Jak by to mělo podle vás vypadat?

Těch možností je samozřejmě celá řada. Třeba v minulosti jsme to měli vyřešeno tak, že terénní péči o pacienty měli na starosti tehdejší obvodní lékaři. Bylo naprosto běžné, že dojížděli za pacienty přímo do jejich domovů. Fungovalo to tak zejména na vesnici, ale dělo se to i ve městech. Později se to ale nějak vytratilo a na pacienty v domácím léčení se úplně zapomnělo, což je škoda. Měla by se vytvořit zbrusu nová strategie. V ideálním případě by měla vzniknout nová páteřní síť takových zařízení.

Když říkáte nová páteřní síť zařízení, měl by ji garantovat stát, případně ji vytvořit jednotlivé kraje?

To je jedna z možností. Ke všem nemocnicím, které tvoří takzvanou páteřní síť, by se mohla například přilepit specializovaná sekce, která by se starala o pacienty ležící doma. Nemocnice by k nim vysílala vyškolené ošetřovatele. Další možností je ale nechat tady vzniknout úplně novou síť zdravotnických zařízení, která se by se zaměřila jenom na domácí zdravotnickou péči. Tato síť by pak samozřejmě mohla být jak veřejná, tak tady vidím velký rozvojový potenciál pro neziskový, ale i komerční sektor. Tím by se ostatně zabily dvě mouchy jednou ranou - nejenom že by se pomohlo nemocným, zvlášť seniorům, současně by se vytvořila nová pracovní místa rovnoměrně rozmístěná po celé republice.

Zmínil jste seniory. Měla by zařízení zařazená do páteřní sítě poskytovat opravdu jen zdravotní péči, nebo by mohla nabízet také sociální služby nemohoucím seniorům?

To je další věc ke zvážení. Hranice mezi oběma oblastmi, tedy zdravotní a sociální péčí, je v tomto případě velice prostupná. Takže je možné uvažovat o systému, kde by na sebe jednotlivé oblasti navazovaly. V uplynulých letech tady bylo zformulováno dokonce několik nápadů, mnohdy i docela dobrých, ale nikdy to bohužel nebylo dotaženo do nějaké konečné podoby. Potřeba bude samozřejmě obou služeb. S tím, jak populace stárne, přibývá jednočlenných seniorských domácností, Jde většinou o ženy, které se obecně dožívají vyššího věku než muži, a i když se mnohdy umějí lépe o sebe postarat, tak i ony přestávají být po překročení určitého věku soběstačné. Muselo by se jen vyřešit, jak bude každá z těchto dvou služeb financovaná. Jednu by hradily zdravotní pojišťovny, na tu druhou by si lidé připláceli ze svých příspěvků na péči, které dostávají už dnes.

Kolika lidí se vůbec bude tento problém týkat? Jaké jsou demografické prognózy, pokud jde o stárnutí populace?

Podle posledních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tady bude v roce 2050 až třetina populace seniorská, tedy ve věku nad pětašedesát let. Kolem půl milionu lidí bude navíc starších pětaosmdesáti let. Otázkou ovšem je, kolik z nich bude mít také zdravotní problémy a bude tedy zdravotní domácí péči potřebovat. Ve Skandinávii se totiž daří dosáhnout toho, že se lidé sice dožívají vyššího věku, ale v relativním zdraví. U nás to sice zatím neplatí, my začínáme být poměrně brzy nemocní, ale to se může postupem času změnit. Bude záležet na tom, jak upravíme svůj životní styl - nakolik se budeme pohybovat, zdravě stravovat zda a kolik si dokážeme odpustit cigaret, drog, alkoholu, zda se budeme umět vystříhat i jiných forem zdraví ohrožujícího chování. Průzkumy prozrazují, že pro zdravotní stav populace jsou ale důležité také psychické a kulturní faktory.

Vyšlo v Lidových novinách dne 5. 2. 2014 na str. 2. Upraveno.