Klopýtání ke kreativní společnosti (třetí scénář)
Tvořivost se cení, ale aby se tvůrčí potence skutečně realizovaly, to vyžaduje hodně úsilí při překonávání nejrůznějších překážek. Platí to jak pro jednotlivce, tak i pro společnost jako celek.
V seriálu zveřejňování devíti scénářů CESES o možné budoucnosti české společnosti pokračujeme už třetím scénářem v pořadí, nazvaným "Problém kreativní společnosti v retrospektivním pohledu". Jeho autory jsou František Ochrana a Jitka Kloudová. Dočtete se v něm (vybírám):
Metoda psaní scénářů je ovšem nemilosrdná: autorům se může přihodit, že než scénář vyjde, život jej předběhne. To se v případě tohoto scénáře také přihodilo. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 byla - sice s téměř tříměsíčním zpožděním - schválena v červnu 2009 usnesením vlády č. 729.
Se zněním celého scénáře se můžete seznámít zde.
V seriálu zveřejňování devíti scénářů CESES o možné budoucnosti české společnosti pokračujeme už třetím scénářem v pořadí, nazvaným "Problém kreativní společnosti v retrospektivním pohledu". Jeho autory jsou František Ochrana a Jitka Kloudová. Dočtete se v něm (vybírám):
"...ani jedna z politických stran nezareagovala na výzvu malé
skupiny českých vědců pod vedením Rozálie Ovesné z roku 2010; výzva se obracela
k politikům s prosbou, aby hledali odpovědi na výzvy kreativní společnosti. Za vzor vládního
přístupu k řešení problémů kreativní společnosti byla dávána Velká Británie. Ukázalo se, že
politická reprezentace této země dokázala promptně adekvátně zareagovat na zprávu „The
Work Foundation“ z června 2007, která analyzovala význam kreativního průmyslu pro
ekonomický růst ve Velké Británii (Staying ahead: the economic performance of the UK’s
creative industries). Potvrdilo se, že hlavními faktory kreativní ekonomiky jsou poptávka,
otevřenost společnosti, bohatství spotřebitelů, vzdělání a dovednosti, význam sítí pro
předávání znalostí a dovedností, úroveň veřejného sektoru vzhledem k veřejným grantům a
chování institucí, intelektuální bohatství a budování velkých obchodních kapacit."
Nebo:skupiny českých vědců pod vedením Rozálie Ovesné z roku 2010; výzva se obracela
k politikům s prosbou, aby hledali odpovědi na výzvy kreativní společnosti. Za vzor vládního
přístupu k řešení problémů kreativní společnosti byla dávána Velká Británie. Ukázalo se, že
politická reprezentace této země dokázala promptně adekvátně zareagovat na zprávu „The
Work Foundation“ z června 2007, která analyzovala význam kreativního průmyslu pro
ekonomický růst ve Velké Británii (Staying ahead: the economic performance of the UK’s
creative industries). Potvrdilo se, že hlavními faktory kreativní ekonomiky jsou poptávka,
otevřenost společnosti, bohatství spotřebitelů, vzdělání a dovednosti, význam sítí pro
předávání znalostí a dovedností, úroveň veřejného sektoru vzhledem k veřejným grantům a
chování institucí, intelektuální bohatství a budování velkých obchodních kapacit."
"Rok 2025 byl ale startem do nových změn. Obrozená EU, která již fungovala jako
Evropské společenství nezávislých států, přišla s novou iniciativou a politikou nazvanou
„nová strukturální politika“. Ta dávala iniciativu jednotlivým regionům. Příkladem takového
prosperujícího regionu v ČR se stalo Ostravsko, které přímo využilo zdroje z fondů „nové
strukturální politiky“. Na základě regionální rozvojové strategie byly získané zdroje cíleně
použity pro rozvoj území. Díky této „nové strukturální politice“, vybudované infrastruktuře
a dynamické samosprávě byly vytvořeny nové podmínky pro investory do perspektivních
odvětví kreativní ekonomiky. Tak se tento region stal pro jiné regiony v ČR a pro zaostávající
podniky vzorovou ukázkou, že je možné změnou strategie obstát v konkurenci v globalizující
se ekonomice, přestože centrální vláda i nadále setrvává v pozici spícího hráče.
Ostravský případ začal v ČR přitahovat i další regiony, které se počaly zajímat o jeho
zkušenosti."
Evropské společenství nezávislých států, přišla s novou iniciativou a politikou nazvanou
„nová strukturální politika“. Ta dávala iniciativu jednotlivým regionům. Příkladem takového
prosperujícího regionu v ČR se stalo Ostravsko, které přímo využilo zdroje z fondů „nové
strukturální politiky“. Na základě regionální rozvojové strategie byly získané zdroje cíleně
použity pro rozvoj území. Díky této „nové strukturální politice“, vybudované infrastruktuře
a dynamické samosprávě byly vytvořeny nové podmínky pro investory do perspektivních
odvětví kreativní ekonomiky. Tak se tento region stal pro jiné regiony v ČR a pro zaostávající
podniky vzorovou ukázkou, že je možné změnou strategie obstát v konkurenci v globalizující
se ekonomice, přestože centrální vláda i nadále setrvává v pozici spícího hráče.
Ostravský případ začal v ČR přitahovat i další regiony, které se počaly zajímat o jeho
zkušenosti."
Metoda psaní scénářů je ovšem nemilosrdná: autorům se může přihodit, že než scénář vyjde, život jej předběhne. To se v případě tohoto scénáře také přihodilo. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 byla - sice s téměř tříměsíčním zpožděním - schválena v červnu 2009 usnesením vlády č. 729.
Se zněním celého scénáře se můžete seznámít zde.
Jak drahé bude máslo ve válce? To je otázka!
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
