Na podzim se v Evropě objevily dvě zprávy, které znamenají malou revoluci v myšlení evropských energetických stratégů: Francie začíná (mírně) ustupovat od jádra a Evropská komise zveřejnila studii, podle které obnovitelné zdroje mohou konkurovat klasickým.


Francouzské mírné ne štěpení jádra
Obnovitelné zdroje by mohly výhledově nahradit část francouzských atomových elektráren. Podíl jádra na energetickém mixu by tak měl postupně klesat ze současných zhruba 70 na 50 procent. Dalším logickým krokem byla změna ve vedení francouzské státní elektrárenské společnosti EDF. Dosavadní ředitel Henri Proglio v listopadu skončí a důvod je také očekávaná větší orientace EDF na obnovitelné zdroje.

Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie by měl v zemi galského kohouta vyrůst na téměř třetinu do roku 2030. Vedle toho se chce Francie po vzoru Německa soustředit na snížení energetické náročnosti ekonomiky. Například do roku 2020 Francie vybuduje až tisíc bioplynových stanic v rámci podpory zemědělců i rozumného využití organického odpadu z měst. Podpora pro bioplynky je totiž ve Francii nastavena tak, aby motivovala především k výstavbě menších zařízení využívajících organický odpad ze zemědělských procesů nebo restaurací.

Zatímco využití bioplynu ve Francii roste, rozestavěné jaderné elektrárně ve Flamanville se již tak nedaří. Začátkem listopadu oznámila EDF další odložení dokončení tohoto projektu. Původní termín spuštění měl být rok 2012. Dnes se však počítá, že elektrárna nebude připojena do sítě před rokem 2017. Právě neúspěch jaderného projektu EPR (Evropský tlakovodní reaktor) je jedním z dobrých ukazatelů ekonomických i technologických rizik atomové energetiky.

Šetrná energetika poráží klasické zdroje
Rozhodnutí Francouzů dává smysl v kontextu další klíčové zprávy, o kterou se postarala Evropská komise. Experti ze společnosti Ecofys zpracovali pro Komisi porovnání nákladů pro jednotlivé energetické zdroje. Výsledky ukazují, že obnovitelné zdroje šlapou na paty konvečním elektrárnám. Sečtení nákladů jednotlivých zdrojů s externalitami, tedy oceněním vlivu zdrojů na lidské zdraví nebo škody v důsledku změn klimatu, přináší ještě zajímavější výsledky: větrná energetika je nejlevnější zdroj energie a solární elektrárny by již dnes cenově konkurovaly elektřině z jaderných reaktorů. Naopak fosilní zdroje by se posunuly na chvost energetiky kvůli silně negativním dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Ekonomické porovnání zpracované pro EU tak potvrzuje nedávno zveřejněná čísla respektované Mezinárodní energetické agentury. Ta tvrdí, že se fotovoltaika ve světě stane do poloviny století dominantním energetickým zdrojem. Očekává také, že náklady na elektřinu z fotovoltaických modulů budou v průměru klesat o 25 % do roku 2020 a další procenta zlevnění zařídí vylepšení střídačů a jiných součástí slunečních elektráren.

V kontextu těchto pramenů o to více mrzí zmírnění evropského plánu na posílení obnovitelných zdrojů do roku 2030. Závazek dosáhnout jen 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na úrovni celé EU a bez jasných kritérií pro členské státy nedává smysl. Zelená energie vedle zvyšování energetické efektivity je dnes dostupnou možností, která může snížit závislost států EU na dovozu zemního plynu nebo ropy z Ruska. To si uvědomuje dokonce i Ukrajina, které právě také podzimu přijala nový plán na posílení investic do šetrných zdrojů energie - jako náhradu za Putinův zemní plyn.

Budíček pro české ministerstvo průmyslu
Aktuální trendy ve Francii či čísla porovnávající ekonomiku jednotlivých zdrojů by měla probudit české ministerstvo průmyslu. To už pomalu šest let píše novou energetickou koncepci, kde kalkuluje s prolomením územních limitů nebo výstavbou dalších reaktorů. Jenže už nenabízí žádné odpovědi na otázku, jak by se měla vypadat česká energetika, pokud se nové reaktory prostě ekonomicky nevyplatí (celá současná debata je o hledání způsobu jak jádro dotovat).

Obnovitelné zdroje nebo snižování energetické náročnosti ekonomiky by mohly hrát v návrhu energetické koncepce důstojnější roli. Bohužel nehrají, ministerstvu průmyslu by totiž už nezbyl prostor pro jeho vytoužené reaktory.

Role šetrné energetiky bude v příštích letech energetice dominovat nikoli z ekologických, ale především z ekonomických a bezpečnostních důvodů. Práce na české energetické koncepci zatím probíhají jako variace na pštrosa s hlavou v písku. Energetická koncepce bude mimo ekonomickou realitu a opět se stane pouze cárem papíru, jako ostatně zatím vždy.