Portugalská vítězství nad uhlím
Portugalsko loni v létě získalo titul na fotbalovém mistrovství Evropy. Ještě předtím však země dosáhla jiného zajímavého úspěchu: část května pokrývaly tamní spotřebu elektřiny obnovitelné zdroje. Portugalská cesta rozvoje moderních, obnovitelných zdrojů se začala psát před deseti lety. Dnes umí obnovitelné zdroje zajistit polovinu dodávek energie a jejich potenciál není stále vyčerpán.
Dlouhodobá cesta vzhůru
Portugalsko je počtem obyvatel téměř identické s Českou republikou, jeho rozloha je jen o málo větší než Česko. I přes potíže s hospodářstvím se může chlubit stabilním růstem místních obnovitelných zdrojů s pátým nejvyšším závazkem v navyšování podílu zelených zdrojů do roku 2020 v rámci EU.
V Portugalsku se navíc snoubí unikátní situace, kdy země nedisponuje vlastními zdroji fosilních paliv, ale má však ideální podmínky pro rozvoj řady obnovitelných zdrojů. V Portugalsku funguje nejen celý výrobní řetězec větrných turbín, ale i řada výrobců solárních panelů. Podle státního tajemníka pro energie obnovitelné zdroje v roce 2015 přinesly do země 300 milionů euro z vývozu elektřiny.
Světovou mediální pozornost přitáhlo Portugalsko díky svým obnovitelným zdrojům loni v květnu. Pomocí vodních, větrných a dalších typů obnovitelných zdrojů pokrývalo celých 107 hodin (od 7. května 2016, 6:45 do 11. května, 17:45) úplně celou spotřebu elektřiny. Příznivé podmínky zajistily, že podíl obnovitelných zdrojů neklesl během prvních čtyř měsíců loňského roku pod 75 %. Duben 2016 byl pak jedním z nejlepších měsíců z pohledu obnovitelné energetiky vůbec – jejich podíl dosáhl 95 %.

Portugalské obnovitelné zdroje v aktuálních číslech
Energie z větru pokrývá stabilně zhruba asi čtvrtinu dodávek elektrické energie. Celkový instalovaný výkon větrných turbín překročil 5 tisíc megawattů (pro porovnání: přibližně stejný počet je instalovaný v Dánsku, v ČR pouhých necelých 300 megawattů). Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem jsou však vodní elektrárny. Jejich celkový výkon dosahuje 6 tisíc megawattů. V roce 2015 pokryly celých 55 % dodávek elektřiny (30 terawatthodin z celkové spotřeby 50 terawatthodin).
Další obnovitelné zdroje jsou zatím spíše doplňkové: 566 MW biomasa a 29 MW geotermální zdroje. Ke konci roku 2015 bylo v zemi necelý pět stovek megawattů solárních elektráren. Ovšem rok 2016 přinesl další stovky nových projektů.
Síla větru na lopatkách větrných turbín
Podpora výstavby větrných projektů začala v Portugalsku již v roce 1999. Největší boom se dostavil mezi lety 2004-2009, kdy bylo každoročně instalováno na 500 MW větrné kapacity. Obecně se uvádí, že portugalský systém podpory pro větrné elektrárny byl jedním z nejstabilnějších v Evropě. Aktuálně se sektor větrné energetiky soustředí na obnovu technologicky zastaralejších instalací. Vládní předpoklady pro navýšení dosahují až 400 MW do roku 2020. Další oblastí rozvoje se stanou větrné farmy na moři, výhledově je plánováno postavit necelých 500 MW. Podle Evropské asociace pro větrnou energii může instalavaný výkon portugalských větrných farem narůst na 6 400 MW ve středním scénáři rozvoje větrné energetiky v EU do roku 2030.

Solární energetika nabírá dech
Fotovoltaika zůstávala v Portugalsku dlouhá léta ve stínu větrných turbín. Ovšem vyčerpání největrnějších lokalit, průběžný pokles nákladů fotovoltaických modulů a především jedny z nejlepších podmínek pro využití solární energetiky v Evropě otevřely také cestu k vyššímu zájmu o instalace solárních elektráren. Průměrné hodnoty solárního výkonu se udávají mezi 1740 kWh/m2/rok v jižních oblastech a 1430 kW (m2/rok) pro severnější části země.
Loni bylo schváleno 180 MW solárních elektráren, které mají vzniknout na jihu země. Až 2 000 MW nových solárních projektů je ve stádiu zpracování. Projekty vzniknou za tržních podmínek v rámci aukcí nových kapacit.
Pomoc s financováním nabízí Evropská investiční banka (EIB). Ta letos oznámila, že posuzuje financování čtyř solárních elektráren o celkovém výkonu 165 MW.

Konkrétní opatření pro zelené zdroje
Vedle rámcových vládních plánů se Portugalsko snaží podpořit změnu energetiky konkrétními kroky. Jde například o nově vytvořenou daň na aktiva energetických firem v hodnotě 0,85 %. Tyto výnosy jsou poté použity na financování sociálních a environmentálních programů společně se snižováním tarifního deficitu na místním trhu s elektřinou.
Velké projekty obnovitelných zdrojů běží v Portugalsku ve dvou režimech podpory. První režim zastřešuje licencované provozovatele obnovitelných zdrojů prodávající elektřinu za tržní ceny. Tito výrobci zelené elektřiny obdrží certifikáty o původu energie, které jsou obchodovatelné v rámci EU. Druhý režim je na bázi povinného výkupu za stanovené výkupní ceny. Licence je přidělena na základě veřejné soutěže a výkupní ceny jsou stanoveny každý měsíc dle legislativou daných rovnic.
Net-metering, podpora pro nejmenší
Portugalsko začínalo podporu malých zdrojů na základě výkupních cen elektřiny. Ovšem po jejich významném snížení mezi lety 2013 a 2014 navrhla portugalská solární asociace jako řešení další podpory pro mikrozdroje zavedení známého nefinančního nástroje net-meteringu. Změna legislativy v roce 2014 pak tento požadavek vyslyšela. Průběžným výsledkem zavedení moderního opatření je vznik 3 tisíc nových instalací do 1,5 kW. Výhledovým cílem vlády je motivovat k výstavbě zdrojů v režimu net-metering o celkovém výkonu 300 MW do roku 2030.
Příklady úspěšných projektů portugalské šetrné energetiky
Alcoutim
Na samé hranici se Španělskem na jihu země nejspíše vznikne největší solární projekt v zemi. Po úspěšném vybudování první vlny solárního parku, který leží na neúrodné, těžko přístupné půdě a nyní zásobuje zhruba 1000 domů elektrickou energií, má o místní sluneční svit zájem další řada investorů. Mluví se o celkové investici převyšující 200 milionů eur a vybudování zhruba 200 MW solárního parku.
Moura
Město Moura leží ve vnitrozemí jižního Portugalska, v nejteplejší a nejslunnější části země. V roce 2008 zde začala výstavba fotovoltaické elektrárny Amareleja o výkonu 46 MWp. Díky zkušenostem s využitím obnovitelných zdrojů a jasnému plánu radnice posílit podíl zelených zdrojů přibyla v oblasti v roce 2010 termosolární elektrárna s výkonem 10 MWp. Producenti energie z obnovitelných zdrojů přispívají do sociálního fondu města a tak radnice mohla rozjet další projekt financování mikroinstalací na střechách budov pomocí dotace ve výši až 70 % ceny a dokonce zavedla vlastní výkupní cenu 0,65 euro/kWh. Zájem o obnovitelné zdroje pak také přitáhl výrobu solárních panelů, kde dnes čínský majitel zaměstnává 115 lidí a vznikla zde také výzkumná laboratoř solárních technologií.
Prestižní americkou univerzitu přilákaly obnovitelné zdroje
Potencionálu a úspěchu portugalské energetické proměny si všimla i prestižní americká univerzita MIT, která zahájila spolupráci s portugalskou vládou a vytvořila studijní program zaměřený na udržitelné energetické systémy. Mezi hlavní projekty, na které se soustředí, patří například „iniciativa zelených ostrovů“ (přechod portugalských ostrovů na obnovitelné zdroje), energetická účinnost ve školách a farmách, chytré sítě či integrované energetické plánování a penetrace trhu obnovitelnými zdroji energie.
Autoři: Ondřej Šumavský, Martin Sedlák (zkrácená verze článku, který vyšel v časopise Energie 21 - 6/2016).
Fotografie: Lisabon - Nelson L., Serra da Cabreira - Francisco Silva, Serpa - solární elektrárna.
Dlouhodobá cesta vzhůru
Portugalsko je počtem obyvatel téměř identické s Českou republikou, jeho rozloha je jen o málo větší než Česko. I přes potíže s hospodářstvím se může chlubit stabilním růstem místních obnovitelných zdrojů s pátým nejvyšším závazkem v navyšování podílu zelených zdrojů do roku 2020 v rámci EU.
V Portugalsku se navíc snoubí unikátní situace, kdy země nedisponuje vlastními zdroji fosilních paliv, ale má však ideální podmínky pro rozvoj řady obnovitelných zdrojů. V Portugalsku funguje nejen celý výrobní řetězec větrných turbín, ale i řada výrobců solárních panelů. Podle státního tajemníka pro energie obnovitelné zdroje v roce 2015 přinesly do země 300 milionů euro z vývozu elektřiny.
Světovou mediální pozornost přitáhlo Portugalsko díky svým obnovitelným zdrojům loni v květnu. Pomocí vodních, větrných a dalších typů obnovitelných zdrojů pokrývalo celých 107 hodin (od 7. května 2016, 6:45 do 11. května, 17:45) úplně celou spotřebu elektřiny. Příznivé podmínky zajistily, že podíl obnovitelných zdrojů neklesl během prvních čtyř měsíců loňského roku pod 75 %. Duben 2016 byl pak jedním z nejlepších měsíců z pohledu obnovitelné energetiky vůbec – jejich podíl dosáhl 95 %.

Portugalské obnovitelné zdroje v aktuálních číslech
Energie z větru pokrývá stabilně zhruba asi čtvrtinu dodávek elektrické energie. Celkový instalovaný výkon větrných turbín překročil 5 tisíc megawattů (pro porovnání: přibližně stejný počet je instalovaný v Dánsku, v ČR pouhých necelých 300 megawattů). Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem jsou však vodní elektrárny. Jejich celkový výkon dosahuje 6 tisíc megawattů. V roce 2015 pokryly celých 55 % dodávek elektřiny (30 terawatthodin z celkové spotřeby 50 terawatthodin).
Další obnovitelné zdroje jsou zatím spíše doplňkové: 566 MW biomasa a 29 MW geotermální zdroje. Ke konci roku 2015 bylo v zemi necelý pět stovek megawattů solárních elektráren. Ovšem rok 2016 přinesl další stovky nových projektů.
Síla větru na lopatkách větrných turbín
Podpora výstavby větrných projektů začala v Portugalsku již v roce 1999. Největší boom se dostavil mezi lety 2004-2009, kdy bylo každoročně instalováno na 500 MW větrné kapacity. Obecně se uvádí, že portugalský systém podpory pro větrné elektrárny byl jedním z nejstabilnějších v Evropě. Aktuálně se sektor větrné energetiky soustředí na obnovu technologicky zastaralejších instalací. Vládní předpoklady pro navýšení dosahují až 400 MW do roku 2020. Další oblastí rozvoje se stanou větrné farmy na moři, výhledově je plánováno postavit necelých 500 MW. Podle Evropské asociace pro větrnou energii může instalavaný výkon portugalských větrných farem narůst na 6 400 MW ve středním scénáři rozvoje větrné energetiky v EU do roku 2030.

Solární energetika nabírá dech
Fotovoltaika zůstávala v Portugalsku dlouhá léta ve stínu větrných turbín. Ovšem vyčerpání největrnějších lokalit, průběžný pokles nákladů fotovoltaických modulů a především jedny z nejlepších podmínek pro využití solární energetiky v Evropě otevřely také cestu k vyššímu zájmu o instalace solárních elektráren. Průměrné hodnoty solárního výkonu se udávají mezi 1740 kWh/m2/rok v jižních oblastech a 1430 kW (m2/rok) pro severnější části země.
Loni bylo schváleno 180 MW solárních elektráren, které mají vzniknout na jihu země. Až 2 000 MW nových solárních projektů je ve stádiu zpracování. Projekty vzniknou za tržních podmínek v rámci aukcí nových kapacit.
Pomoc s financováním nabízí Evropská investiční banka (EIB). Ta letos oznámila, že posuzuje financování čtyř solárních elektráren o celkovém výkonu 165 MW.

Konkrétní opatření pro zelené zdroje
Vedle rámcových vládních plánů se Portugalsko snaží podpořit změnu energetiky konkrétními kroky. Jde například o nově vytvořenou daň na aktiva energetických firem v hodnotě 0,85 %. Tyto výnosy jsou poté použity na financování sociálních a environmentálních programů společně se snižováním tarifního deficitu na místním trhu s elektřinou.
Velké projekty obnovitelných zdrojů běží v Portugalsku ve dvou režimech podpory. První režim zastřešuje licencované provozovatele obnovitelných zdrojů prodávající elektřinu za tržní ceny. Tito výrobci zelené elektřiny obdrží certifikáty o původu energie, které jsou obchodovatelné v rámci EU. Druhý režim je na bázi povinného výkupu za stanovené výkupní ceny. Licence je přidělena na základě veřejné soutěže a výkupní ceny jsou stanoveny každý měsíc dle legislativou daných rovnic.
Net-metering, podpora pro nejmenší
Portugalsko začínalo podporu malých zdrojů na základě výkupních cen elektřiny. Ovšem po jejich významném snížení mezi lety 2013 a 2014 navrhla portugalská solární asociace jako řešení další podpory pro mikrozdroje zavedení známého nefinančního nástroje net-meteringu. Změna legislativy v roce 2014 pak tento požadavek vyslyšela. Průběžným výsledkem zavedení moderního opatření je vznik 3 tisíc nových instalací do 1,5 kW. Výhledovým cílem vlády je motivovat k výstavbě zdrojů v režimu net-metering o celkovém výkonu 300 MW do roku 2030.
Příklady úspěšných projektů portugalské šetrné energetiky
Alcoutim
Na samé hranici se Španělskem na jihu země nejspíše vznikne největší solární projekt v zemi. Po úspěšném vybudování první vlny solárního parku, který leží na neúrodné, těžko přístupné půdě a nyní zásobuje zhruba 1000 domů elektrickou energií, má o místní sluneční svit zájem další řada investorů. Mluví se o celkové investici převyšující 200 milionů eur a vybudování zhruba 200 MW solárního parku.
Moura
Město Moura leží ve vnitrozemí jižního Portugalska, v nejteplejší a nejslunnější části země. V roce 2008 zde začala výstavba fotovoltaické elektrárny Amareleja o výkonu 46 MWp. Díky zkušenostem s využitím obnovitelných zdrojů a jasnému plánu radnice posílit podíl zelených zdrojů přibyla v oblasti v roce 2010 termosolární elektrárna s výkonem 10 MWp. Producenti energie z obnovitelných zdrojů přispívají do sociálního fondu města a tak radnice mohla rozjet další projekt financování mikroinstalací na střechách budov pomocí dotace ve výši až 70 % ceny a dokonce zavedla vlastní výkupní cenu 0,65 euro/kWh. Zájem o obnovitelné zdroje pak také přitáhl výrobu solárních panelů, kde dnes čínský majitel zaměstnává 115 lidí a vznikla zde také výzkumná laboratoř solárních technologií.
Prestižní americkou univerzitu přilákaly obnovitelné zdroje
Potencionálu a úspěchu portugalské energetické proměny si všimla i prestižní americká univerzita MIT, která zahájila spolupráci s portugalskou vládou a vytvořila studijní program zaměřený na udržitelné energetické systémy. Mezi hlavní projekty, na které se soustředí, patří například „iniciativa zelených ostrovů“ (přechod portugalských ostrovů na obnovitelné zdroje), energetická účinnost ve školách a farmách, chytré sítě či integrované energetické plánování a penetrace trhu obnovitelnými zdroji energie.
Autoři: Ondřej Šumavský, Martin Sedlák (zkrácená verze článku, který vyšel v časopise Energie 21 - 6/2016).
Fotografie: Lisabon - Nelson L., Serra da Cabreira - Francisco Silva, Serpa - solární elektrárna.