Brexit se spolu s existencí „nových a naléhavých výzev“, jako je podpora inovací, nové bezpečnostní hrozby, včetně̌ migrace, stal impulzem pro to, aby byl víceletý́ finanční́ rámec EU na roky 2021-2027 nastaven poněkud jinak, než tomu bylo doposud. Jeho struktura má mít nyní́ výrazné pro- modernizační́ rysy. Tak tomu alespoň chtěla Evropská komise. Připravila v loňském roce velmi dobře strukturovaný návrh víceletého evropského rozpočtu ve výši 1 135 miliard eur, což̌ odpovídá́ 1,11 % hrubého národního důchodu zemí EU.

Podle tohoto návrhu mělo sice dojít k určitému krácení́ prostředků̊ na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti (koheze). Ale taková je holt realita. Pokud chce Evropská unie hrát významnou roli na globální scéně, není jiné cesty, než zvýšit investice do bezpečnostně-vojenských a technologicko-inovativních částí jejího rozpočtu. V obou aspektech totiž nyní, přes svou nepochybnou ekonomickou i politickou sílu, zaostává Evropská unie za USA. Evropa se dokáže prostřednictvím policejních a vojenských misí podílet na udržování stability ve svém bezprostředním okolí. Není ale schopna ničeho podobného ve vzdálenějších teritoriích a v případě vážnějších konfliktů. I co se týče inovací, zaostává Evropa výrazně v počtech patentů a inovativních technologií za Amerikou.

Modernizační podoba návrhu sedmiletého rozpočtového rámce z pera Evropské komise se odrážela v plánovaném devítinásobném zvýšení prostředků na digitalizaci sítí, dvojnásobném navýšení prostředků na stipendijní programy pro mládež, trojnásobném nárůstu financí na ochranu vnějších hranic a azylovou a migrační politiku. Dále nový rozpočtový návrh Evropské komise počítal s padesátiprocentním navýšením prostředků na vědu, výzkum a inovace a čtyřicetiprocentním navýšením peněz na obranu a bezpečnost.

Nárůst financí se tedy měl týkat centrálně řízených, komunitárních programů, kde nejsou uplatňovány tak zvané „národní obálky“ rozpočtu. Tyto „národní obálky“, odkud státy dostávají v rámci společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti peníze jaksi „automaticky“, měly být i v souvislosti s Brexitem a „novými výzvami“ kráceny o 5 %. Mně to přijde rozumné. Ale mnohým evropským lídrům, honícím zuřivě hlasy voličů na všem možném, asi ne.

Pro nás, zemi ležící na tzv. východním křídle NATO, bylo například věcí strategického významu, že EK navrhovala vydat na opatření umožňující lepší přesun aliančních sil v případě závažné krize cca 6,5 Mld EURO! /program tzv. vojenské mobility/. Při stavu našich páteřních komunikací jistě nebyl bez významu ani fakt, že peníze z této části rozpočtu by bylo možné čerpat na jak na vojensky, tak i na civilně využitelnou infrastrukturu. Kdyby u nás byl v budoucnu nějaký šikovný ministr dopravy, možná by toho byl schopen využít…

Celkově lze pozorovat, jak se celým programem nové Evropské komise prolíná důraz na inovace. A to i jeho „zelenou“ kapitolou. V pasáži deklarující cíl, aby se Evropa stala klimaticky neutrálním kontinentem, hovoří nová předsedkyně EK Ursula von der Leyen o tom, že v zájmu tohoto cíle bude masivně investováno do inovací a výzkumu a bude podporována adaptace ekonomiky a průmyslové politiky. A tak to bylo reflektováno i ve zmiňovaném návrhu rozpočtu z pera Evropské komise. Pro Českou republiku, jakožto průmyslově vyspělou zemi je přitom nanejvýš důležité, aby byly ekologické cíle propojeny s cíli inovativními a také, aby Evropa o jejich naplnění usilovala v globálním kontextu. Jinými slovy, aby neztrácela konkurenceschopnost vůči těm částem světa, které se ekologií příliš netrápí, jako je ku příkladu Čína.

Jenomže, v průběhu dalších jednání o návrhu Evropské komise přišli ke slovu „evropští lídři“, tedy šéfové vlád upřednostňující své partikulární zájmy. A začaly se dít věci. Jednotlivé pro-modernizačně nastavené kapitoly v návrhu EK byly v posledních týdnech postupně výrazně ořezávány. Týkalo se to všech položek v bezpečnostně-obranné oblasti, ale třeba i, pro evropské studenty velmi důležitého, programu Erasmus.

Včerejší nedohoda na Evropské radě byla jen logickým vyústěním toho celého "vrtání" do komisního návrhu. Je to přesně naopak, než jak s oblibou uvádí náš trestně stíhaný premiér. Profesionálně jednající, byť „nevolení“, úředníci prokazují mnohdy více rozumu, než "evropští lídři" hájící své egoistické zájmy.

Nezbývá než doufat, že se hlas rozumu nakonec přeci jen prosadí:-)