V momentě, kdy čtete tyto řádky, Evropa diskutuje nad konkrétním návrhem očkovacích certifikátů (pasů), které mají usnadnit cestování a se kterým přišla v polovině března Evropská komise. V posledních týdnech, které tomu předcházely, a stejně tak nyní, se nemluvilo snad o ničem jiném. Pro některé jde o vytouženou vstupenku, která zajistí návrat do života, který jsme znali před pandemií, pro druhé je to ďáblův nástroj, jak zase o něco lépe špehovat lidi a sbírat a využívat jejich data.

Ponechme pro potřeby tohoto článku stranou, co Evropská komise přesně představila a jak by podle ní měl tento certifikát vypadat, jak by se měl nazývat a co všechno by měl nebo neměl umět. Důležité je připomenout, proč jej vůbec potřebujeme.

K odvětvím, které restrikce spojené s koronavirovou pandemií přiškrtily nejvíce, patří bezpochyby cestovní ruch a turistika. Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu jsou pro mnohé zejména jihoevropské země naprosto klíčové. Španělská ekonomika podle tamního statistického úřadu v loňském roce klesla o rekordních 11 procent. Nedobrá situace je také v České republice, kde pandemie dostala na kolena mnoho podniků v cestovním ruchu a řada firem, která sice krizi přečká, se ocitne bez jakýchkoliv rezerv do budoucna nebo v dluzích. Podle analýzy společnosti Economic Impact, kterou zadala CzechTourism, propad za minulý rok tvořil zhruba 54 procent a ztráty v roce 2021 způsobené přímo restrikcemi mohou dosáhnout až 165 miliard korun.

Očkovací certifikáty, které by se postaraly o návrat turistů, se proto jeví jako spásné řešení, a já jejich vznik podporuji. Aby se však ujaly a splnily svůj účel, budou muset urazit ještě dlouhou cestu. V první řadě si musí si získat podporu politiků, důvěru občanů, musí jít ruku v ruce s dalšími protipandemickými opatřeními a v žádném případě nesmí nikoho diskriminovat – tedy vyřazovat lidi, kteří nemohou ze zdravotních důvodů podstoupit očkování nebo jsou teprve na čekací listině.

Úspěch koronavirových certifikátů se bude proto odvíjet od úspěšnosti a rychlosti očkování, a to nejen v Evropě, ale po celém světě. Zatímco Spojené státy, Velká Británie a Izrael míří ke kolektivní imunitě, EU se může pochlubit pouze zlomkem naočkované populace. U rozvojových zemí se počítá s tím, že vakcinace obyvatel neskončí dříve než v roce 2023 nebo 2024.

Očkovací certifikáty tedy možná představují jízdenku do normálu, bez úspěšné vakcíny ale zůstanou jen bezcenným cárem papíru.

Psáno pro měsíčník Hospodářské komory ČR Komora.