Havel zčistajasna

17. 11. 2014 | 00:59
Přečteno 4700 krát
Naše svoboda jde do let. Je tu déle, než byla její kolegyně za první republiky. Počítáno lidským věkem, měla by už být dospělá a mít dospělé svobodné občany. Jenže to dospívání nám jde pomalu a ztěžka, podivná doba předtím byla příliš dlouhá.

Byla to doba plíživě pokroucená, utvrzovala několik generací od jeslí po nemocnice v tom, že život začíná a končí v bezduchých institucích, že s tím nemůžeme a nesmíme nic dělat, že celý náš život jiné neviditelné instituce číhají za našimi dveřmi nebo čmuchají v naší kuchyni a všechno to pak skončí tak, že nás nasypou do umělohmotné piksly. Dobře, že tahle doba je pryč!
V té době se ale také narodily skoro všechny naše děti, vlastní i ty později adoptované. Většina z nich s námi byla na demonstracích, vyráběly s námi plakáty a transparenty, které jsme pak montovali na tyče od smetáků a ty pak zas na kočárek, který byl takovým malým alegorickým vozem. Hráli jsme si, jak píše níže Tereza a jak ukazuje i ilustrační fotografie z drakového happeningu na Letné…ale bylo to důležité hraní.
Poprosila jsem (na výzvu zdejšího pana Stejskala) naše už dospělé děti o jejich pohled na listopad 1989 a na naši svobodu. A přitom jsem si uvědomila, že ani můj muž, ani já, ale ani jedna z našich ratolestí bychom to, co teď děláme, před rokem 1989 dělat nemohli…

Barbora (35, pedagožka a knihovnice v muzeu na mateřské dovolené)
Pamatuju si, jak jsme s mou mámou, když ještě žila, šly na generální stávku, na Václavák jsme se skoro nedostaly, stály jsme na Jungmaňáku a já byla celá vykulená z takového množství lidí. Taky si pamatuju, že náš kamarád lékař dal mě a své dceři a mojí spolužačce trikoloru a naše třídní učitelka mě seřvala, že ji mám připnutou na tričku. A pak si pamatuju hesla „na Štěpána bez Štěpána“ a „Jakeše do koše“. Povinná ruština od listopadu dostala odpočinkový ráz, už jsme jenom zpívali a pak měli angličtinu, kterou nás učila rychlokvašná ruštinářka.

Adam (32, zvukař a výkonný ředitel divadla)
Vzpomínek na listopad 1989 moc nemám… Nepamatuji si žádné policajty ani žádný strach, na demonstracích s ozbrojenými policajty jsem asi nebyl. Pamatuju si naopak radost dospělých kolem mne a jejich velikou naději v něco, co jsem nechápal. Děly se najednou věci, které docela nadlouho a zásadně proměnily náš všední život a navíc byly zábavné: všichni jsme doma tvořili transparenty na výpravy do města a „oblečkotransparenty“, v nichž jsme pak mohli chodit venku, což se mi moc líbilo. Pak jsem chápal, že existuje někde „nějakej Havel, kterej je pro nás dobrej“. Vzpomínám si, jak jsme na Václavském náměstí a že jsem hrozně překvapený, že tam je tolik lidí a všichni zpívají stejnou písničku. Znal jsem spoustu písniček, ale tuhle (hymnu) jsem neznal, tak mě překvapilo, že všichni ostatní ji umějí. A ještě vzpomínka školní: od září 1989 jsem začal chodit do školy a tím pádem jsem se poprvé také setkal s oslovením „soudružko“. Máma mluvila vždycky o paní učitelce a „soudružko“ jí říkat nechtěla. Když jsem si po pár měsících toto oslovení zafixoval, došlo se změnou režimu i na změnu oslovení. Naše soudružka učitelka byla ale Soudružka tělem i duší, tak takovou zůstala a opravdové změny jsme se dočkali až se změnou třídní učitelky od dalšího roku, kdy jsme dostali skutečnou Paní učitelku.

Marie (30, ředitelka komunitního centra na mateřské dovolené)
Pamatuju si toho z listopadu 1989 docela dost, ale co vím ze svého okolí, tak lidi o půl roku mladší si většinou už nic nebo skoro nic nepamatují. Zdá se mi, že hodně to záleží na tom, jestli to jejich rodiče prožívali, a když to prožívali, jestli to dětem nějak zprostředkovali.
Pro mne to je doba, od které vnímám svět jinak. Do té doby to byla jen rodina, kamarádi, náš byt, chalupa atd... Od té chvíle pro mne existoval stát, veřejnost, prezident a podobné jiné funkce. Obzvlášť funkce a lidé v nich se mi dost pletli, ale byli tam a byli důležití. Samotné demonstrace se mi líbily, nejvíc se pamatuju na tu velkou na Letné. I když jsem byla už veliká, seděla jsem tátovi na ramenou a měla jsem na sobě hnědou čepici s velbloudama. A zvonila jsem klíči. Jiné demonstrace si pamatuju jen z televize. I to byla změna, protože televizi jsme do té doby neměli a najednou se objevila a byla hodně často zapnutá. Pochopitelně se mi to celé líbilo a bylo to velké dobrodružství, vlastně mám pocit, že jisté naivní nadšení a důvěru v Havla, demonstrace a sílu aktivních občanů v sobě mám doteď.
Jo a dost se mi líbila celá estetická stránka revoluce: plakáty, transparenty, písně, hesla, OF znak, fotka Václava Havla a tak... Můj muž Vítek si pamatuje hlavně obrázek Václava Havla a to, že se Havel tak nějak zjevil zčistajasna, předtím se o něm nemluvilo, a pak se o něm mluvilo pořád.

Tereza (28, teoretička umění, vedoucí dobročinného obchodu)
V roce 1989 mi byly tři roky. Pamatuju si tedy všechno z pohledu tříletého dítěte, které si začalo všímat většího (a jiného) mumraje a života kolem sebe. To jsem poznala z větší frekvence návštěv u nás doma a z výletů na Letnou, kam jsme jinak chodili na normální procházky. Z hlasů zněla naděje a nohy kolem mě sedící nebo stojící na zemi se rychle měnily a přesouvaly... Připadalo mi, že se dospělí trochu zbláznili, že pískají a křičí, hrají si podobně jako my.. Zároveň z toho byla slyšet vážnost a nejvíce opravdu ta naděje.
Nejsilnější zážitky, které si pamatuji, nemám z demonstrací, ale z domova. Ve dvou pokojích v našem bytě bydlela babička. K ní se chodilo jen na sobotní oběd, kolem revoluce se ale jeden z jejích pokojů zaplnil transparenty, které většinou vyráběla moje máma, jelikož je výtvarnice. Hodně dlouho do 90. let jsem si dokonce myslela, že to OF se smějícím se obličejem vymyslela ona. Na transparentech byly nějaké nápisy, kterým jsem nerozuměla, ale byly tam také obrázky, které jsem sice také nechápala, ale přišlo mi, že si máma zase nějak hraje - byly na nich obrázky jako z komiksu, jiné, než jaké dělala do knížek. S některými transparenty jsme i pomáhali. Babička byla taky veselejší a věšeli jsme do oken k truhlíkům české vlajky, které babička vytáhla ze šuplíku. Ukazovala nám také staré pohlednice z první republiky a na stole se začalo listovat v různých časopisech a samizdatech... Nejvíce ze všeho mi však utkvěly v paměti zpěvy rodičů, když nacvičovali s babičkami, dědečkem a kamarády písně od Ludvíka Vaculíka. Nechápala jsem, jaká divná slova a texty si dospělí vymýšlejí na melodie písniček, které jsme znali: proč se místo holubičky zpívá o nějaké policejní mašině? Proč se vedle nějakého Jakeše zmiňuje můj táta (jmenuje se křestním jménem Štěpán)? Ale všichni se u toho tvářili důležitě, napůl vesele a napůl vážně, dojatě... a zase - nadějně. A dokonce si myslím, že se některé ty písničky pak zpívaly místo vánočních koled, což mi přišlo nejdivnější.

Kateřina (26, asistentka pedagoga, nyní v Austrálii)
Z listopadu 1989 si samozřejmě nepamatuju nic. Neumím si vůbec představit, že to v naší zemi mohlo vypadat jinak, než to znám. Neumím si představit, že bych nemohla před rokem být jako au pair v Anglii, ani že bych nemohla teď být se svým partnerem v Austrálii. Neumím si představit, že bych nikdy nemohla za hranice, neumím si představit, že by na hranicích byly dráty a vojáci. A neumím si představit, jaké by to bylo, kdyby se to všechno vrátilo...

Jan (26, produkční kulturního studentského centra)
Nevzpomínám si na dobu před listopadem a ani na samotnou revoluci. Bylo mi rok a půl. Vnímám to však jako probuzení ze zimního spánku a hlavně šedi, která asi nejlíp charakterizuje můj pohled na dobu před listopadem 1989. Totalita jako všepřekrývající nános šedi, o kterém všichni vědí, ale málokdo o něm umí otevřeně mluvit. Dostali jsme možnost ho uklidit, setřít, oprášit a vysát jednou provždy. Tahle šeď je ale dlouhověká a nejde setřít jedním tahem jako nános prachu na pianu.

František (20, student filosofie)
Na listopad 1989 si pamatovat nemohu, protože jsem ještě nebyl na světě. Co si myslím o naší svobodě? Život bez ní musí být těžký a smutný a jsem moc vděčný, že ji máme. Ale také si myslím, že nikdy není hotová a že na ní musíme pořád pracovat. Taková svoboda, po které někteří lidé dnes volají a kterou podle nich revoluce nepřinesla, podle mne neexistuje. Je to trochu jako s demokracií, která má své mouchy, ale je tím nejlepším, co jako prostředek k vzájemnému soužití, máme. Tak i ta svoboda, kterou teď máme, není ideální, ale za nic bych ji neměnil. A ve srovnání s jinými dobami a s tím, co se dnes děje nedaleko nás, se mi vlastně zdá, že je tím nejlepším, co jde tady a teď mít. Vždyť třeba já dnes můžu jezdit studovat do zahraničí, studovat veřejně to, co mě baví, a nemusím za to nikde (prozatím) demonstrovat.




Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy