Nikdy jsi u nás nepracoval? Máš smůlu, a s Tebou i ČR
Vede to k tomu, že pokud se objeví nějaká zajímavá vedoucí pozice ve státní správě, jsou z ní žadatelé bez zkušenosti na vedoucí pozici ve veřejné správě předem vyloučeni. Často se říká, že naše státní správa potřebuje zkvalitnit a zefektivnit. Tím ale, a současní úředníci mi odpustí, znám jich výborných spoustu, že si státní správu „zabetonujeme“ pouze těmi, co v ní pracují, se toho dle mého názoru nedosáhne.
Jaká je praxe např. v Evropské komisi, která by stála za inspiraci? Do výběrových řízení na vedoucí oddělení se může přihlásit kdokoliv, kdo splňuje podmínky doby praxe ať v soukromém nebo státním sektoru, vzdělání a jazykového vybavení. Pokud uspějete v písemných testech, nebrání Vám nic v tom pracovat jako úředník evropské instituce i na vyšších pozicích. Nabývání praxe v soukromém sektoru je pak podpořeno také tím, že si každý úředník může vzít neplacené volno a v té době tuto zkušenost získat. Motivačním pro celoživotní dráhu úředníka pak shledávám také skutečnost povinného rotování v evropské službě po 4 letech. Znamená to, že po 4 letech se prostě poohlédnete ať ve svém DG (generálním ředitelství, což je obdoba českého ministerstva) nebo v jiném po nové práci. Úředníci se tak motivují k tomu, aby se učili novému oboru a přinesli nové pohledy do již zaběhlých pořádků a rozšířili si své obzory. Zároveň se také udržuje tzv. institucionální paměť, takže pokud potřebujete zjistit, jak to a to v daném oddělení řešili např. před 5 lety, napíšete kolegovi, který za dané téma zodpovídal.
Ač tato glosa, psána pro Nadační fond proti korupci, měla být veselá, je tentokrát spíše povzdechnutím nad tím, že ČR neotevřela svou státní správu lidem úspěšným a s praxí v businessu či v neziskovém sektoru, bylo by to přínosem pro nás pro všechny.