A vláda jako celek na tom možná není o mnoho lépe. Ukazuje se to – a v nejbližších dnech možná potvrdí – mimo jiné na konkrétním příkladu kauzy, která v posledních týdnech znovu
zaujala veřejnost i média: na otázce prolomení limitů těžby uhlí. A přípravě Státní energetické koncepce, která vypadá jako ukázka způsobu myšlení zahleděného do hluboké minulosti.
V diskusích o jaderné energetice se bezprostředně po pohromě v Japonsku mísí mnoho rovin: suverénní technokratický slovník expertů, vystrašený populismus jedněch politiků a bojovný populismus jiných politiků, alarmismus alarmistů a odbývání rozumné kritiky jako alarmismu… Je otázka, zda jsme schopni věcně diskutovat.