Pan profesor Hořejší se ve svém blogu opřel do Respektu s tím, že se řadí mezi iracionální stoupence biopotravin, vykazující rysy náboženské víry a odmítající objektivní fakta. Myslím, že v daném případě je to naopak: iracionálně vede útok pan profesor.

Co bylo dřív: slepice nebo vajíčko?
Iracionální „bio-víru“ Respektu ukazuje profesor Hořejší na rubrice „Despekt“, která citovala zprávu o výzkumu Vysoké školy chemicko-technologické, jež dospěla k závěru, že vajíčka z klecových chovů jsou stejně kvalitní jako ta od slepic z bio chovů a že život za dráty je pro slepice menším stresem než volný pohyb, protože v klecích mají jistý přísun potravy.

Profesor Hořejší zdůrazňuje, že Respekt iracionálně odmítá objektivní zjištění o kvalitě vajec, protože se mu prostě ideologicky nehodí, neboť podle Respektu biovejce „musí být lepší“.

Je přitom zcela evidentní, že hlavním problémem v tomto případě není kvalita vajec, nýbrž "kvalita života" slepice, byť tato kategorie může objektivním nesentimentálním vědcům, zemědělcům a ekonomům znít směšně, iracionálně, trapně...

Profesor Hořejší bezpochyby dobře ví, že klecové chovy jsou předmětem ostré kritiky, spotřebitelských bojkotů a také legislativních změn. Ať už jsou důvody jakkoli iracionální, nějak se stalo, že v Evropě připadá stále více občanům i zákonodárcům, že tahle společnost, která se chlubí svoji kulturností a vztahem k přírodě, nemá zapotřebí držet nosnice v prostoru, kde za celý život nemohou ani roztáhnout křídla nebo udělat pár kroků a vpodstatě hnijí zaživa...

Některé země jsou v tom dál a pouhým tlakem spotřebitelů masově vytlačují klecová vejce z distribuce – tak je tomu například v Německu. Je ostuda, že v Česku jsme i v tomto ohledu hodně zaostalí. „Despekt“ Respektu je zcela na místě.

Tento postoj nemá nic společného s jakýmkoli radikalismem, „náboženstvím“, fundamentalismem. Je to součást progresivního evropského mainstreamu.

Věda jako náboženství
Výzkum jedné české vysoké školy na tom naštěstí nic nezmění. Trochu větší nebezpečí spočívá v tom, že tento výzkum si jako podnět k boji s „bio-vírou“ bere přední český vědec, který jako jeden z mála českých vědců, dokáže zajímavě a srozumitelně vystupovat v médiích.

Profesor Hořejší ve svém blogu píše, že „novináře, který to napsal, zjevně popudilo, že objektivními metodami se dospělo k závěru, který neodpovídal jeho očekávání.“. Dovolím si parafrázovat: Profesor Hořejší považuje tyto metody za objektivní, protože podporují jeho očekávání v této věci.

Mám zato, že profesor Hořejší jako zkušený a především dobrý vědec ví, že na totéž téma by bylo možno provést několik různých výzkumů a to s různými výsledky. Bezpochyby takové výzkumy i existují. Laik si těžko dokáže představit, jak se měří stres slepic v klecích a v biochovech a jak se srovnává, nicméně i laik si může vsadit, že je na to mnoho různých metod a že zastánci jedněch metod se neshodnou se zastánci jiných metod.

Představa o vědě, jako o něčem „objektivním“, jasném, nalézajícím „Pravdu“, doznala zejména od druhé poloviny dvacátého století hodně trhlin. I věda se stala cílem kritiky jako „nové náboženství“, které konceptem objektivity nahrazuje ztraceného Boha.

Ve věci klecových chovů není asi příliš mnoho vědy ani zapotřebí, chce to spíš více docela obyčejné intuice a citu. A možná exkurze do „klecových“ slepičáren.