Kvintesence české politiky v podání mystického Kuby

Martin Kuba je mystik a ví, že ODS je na tom vlastně skvěle. Vyplývá to z včerejšího rozhovoru, který poskytl serveru Aktuálně.cz. Souvislost s pokusem o rozpuštění sněmovny už ani není příliš důležitá: sněmovna se nerozpustila, což se očekávalo. Navíc ten výsledek zaniknul ve srovnání s přelomovým výrokem Nejvyššího soudu ohledně vztahu mezi politikou korupcí a imunitou. Kubova slova ale nevybledla. Jsou kvintesencí současné české politiky.

Kuba připouští, že určitý čas do voleb má pro ODS „jisté benefity“, odmítá však, že by předčasné volby byly pro stranu katastrofou. Říká: „Myslím, že by to nebyla katastrofa, byla by to situace, kdy na tom ODS není preferenčně dobře. Nebyl by to výsledek, který ODS má přirozeně na české politické scéně hrát, a v tom smyslu by to bylo špatné.“

Ty zdánlivě prosté věty obsahují hned tři podstatná filosofická tvrzení:

1) Z kontextu vyplývá, že ODS je na tom sice „preferenčně špatně“, ale jinak je na tom dobře. Ani „preferenčně špatně“ přitom nemusí znamenat něco, za co by mohla ODS – za nízké, až zanedbatelné preference mohou jednoznačně potenciální voliči. Z taktického hlediska je každopádně zřejmé, že ODS musí počkat na dobu, až na tom bude „preferenčně dobře“. Víc dělat nemůže. Ani by to nemělo smysl.

2) Při tomto čekání se totiž opírá o „výsledek, který má přirozeně na české politické scéně hrát“. Je tu zřejmě nějaký přirozený střed, k němuž naše politická scéna tíhne i přes momentální výkyvy. „Přirozený výsledek“ ODS se dříve či později znovu prosadí. Budoucí silná ODS je tedy výsledkem souběhu dvou procesů: „přirozený výsledek“ se přelévá do „preferenčně dobře“ a naopak. Vstupovat do toho nějakými konkrétními „politikami“ by byl čirý amatérismus. Sebevražedná namyšlenost.

3) „Přirozené“ místo ODS na politické scéně má totiž samozřejmě transcendentální krytí. Kdyby totiž ODS „přirozeného výsledku“ nedosáhla „bylo by to špatné“. A to nejde. To je prostě proti řádu věcí.

Nezbývá než přihlížet, čekat a rozhodně se nevzdávat. Zase bude dobře, ať se děje, co se děje. Svět patří nám!

Vyšlo na webu Literárních novin