Uprchlíci? Demonstrace? A koho to zajímá? To třeba Sparta – Baník, to má říz!
Trochu bizarní a trochu tragikomické mi připadaly demonstrace pro a proti přijímání uprchlíků, které se konaly v sobotu v Praze.
Extrémisti na obou stranách
Lidí se sešlo několik stovek, chvíli si povídaly oba tábory samy uvnitř svého kruhu, chvíli na sebe pokřikovaly přes kordón policistů. Extrémisti na straně „protiimigrantů“ byli, jak se dalo očekávat tvrdší, křičeli „budete viset“ a hodili dvě dýmovnice. „Proimigranti“ byli vtipnější a odpovídali „třiďte odpad, ne lidi.“
Bizarní je i to, že „extrémisti“ byli i na straně „proimigrantů“ a že je poměrně nesnadné s tím slovem pracovat. Každopádně tu byli „levicoví radikálové“, které lze za extrémisty patrně označit. A bizarnost spočívá i v tom, že se oba tábory extrémistů v lecčems shodnou – v kritice EU, odporu k imperialismu USA, ve sdílení mnoha konspiračních teorií, v proputinovské orientaci ve válce na Ukrajině...
Pochopitelně nikoli všichni, nikoli většina „proimigrantů“ jsou extrémisti, nejsou většinou možná ani levičáci. Nicméně to spektrum je opravdu pestré a široké. A je těžké si představit, že tvoří nějaký pevný základ společné akce občanské společnosti. Podobně lze předpokládat, že nikoli všichni demonstranti z té druhé skupiny jsou extrémisti, xenofobové a nenávistníci ve stejné míře jako třeba Okamura nebo Bartoš nebo Pechanec, který na demonstraci také zavítal.
No nic.
Baník táhne
Důležitější je, že o občanské společnosti tu vůbec nemůže být řeč. Těch lidí tam bylo v centru Prahy několik stovek. A to se řeší krize, kterou politici označují za největší krizi Evropské unie, za jednu z největších moderních tragédií, kdy před válkami, terorem, chaosem nebo „jen“ hladem prchají miliony lidí a Evropa řeší, jestli je ochotná riskovat ztrátu části bohatství, klidu a bezpečí a alespoň malé části z nich pomoci.
Média jsou toho plná. Podle toho, co se v nich odehrává, je to věc zásadní důležitosti téměř pro každého, země tím žije.
Ale podle intenzity demonstrace tím nežije ani zdaleka tolik, jako třeba fotbalovým zápasem Baník-Sparta. Při něm se extrémisti ukazují v mnohem jasnějším světle a aspoň po sobě hážou vytrženými sedačkami a dýmovnic jsou desítky. Ale ty demonstrace možná nelákají ani tolik aktivní pozornosti jako třeba zápas Plzeň-Teplice nebo Liberec – Jablonec.
Na jednu stranu mi připadá, že je to dobře. Jsme prostě spíš klidní, žádné velké masové projevy a násilnosti nás nelákají. Nebo spíš jen velmi málokdy.
Na druhou stranu je to křehký klid. Je v něm totiž možná málo síly vzdorovat manipulaci. To už jsme taky zažili.
A je otázka, kdo bude tou naší „klidnou silou“ manipulovat: Odvážní politici, kteří se postaví proti potenciální většině preferující pohodlí a bezpečí? Protože mají dlouhodobou vizi, vědí, že před migrací se uzavřít nedá a vědí taky, že chceme-li zůstat slušnou relativně spokojenou a svobodnou společností, nemůžeme se chovat jako totální sobci a zbabělci? Nebo budou manipulovat ti, kteří nás dokážou vystrašit natolik, že budeme většinově považovat za jedinou možnost obehnat se co nejvyššími ploty?
Zatím táhne Baník.
Pozor na vlajky!
Bizarnosti dodává ráz i chování policie. Onehdá nevěděla, co si počít s maketami šibenic a musela týden vyhodnocovat, zda nosit šibenice na demonstraci je v pořádku. Vyhodnotila, že ano. V sobotu zabavila pobuřující plakát, který protistranu zesměšňoval vyobrazením penisů. To je pobuřující! Páni, odhalený penis na veřejnosti! Šibenice nikoli.
Pálení vlajky EU před úřadem vlády, pak ve snaze nasadit na ně nějaký paragraf, označil policejní mluvčí za „možný delikt proti požární ochraně“. Ano, bylo horko, pálení vlajky na veřejnosti může zažehnout požár.
Ne, že by mi připadalo důležité zabraňovat nějak zvlášť pálení vlajek. Myslím, že o tyhle symboly nejde a klidně bych je nechal spát zaslouženým historickým spánkem nacionalistických hnutí a patosu minulých staletí.
Možná bych je dokonce pálil – vždyť to vypadá tak, že se s nimi bude mávat na plotech, kterými obeženeme svoje hranice.
Ale chápete: „Delikt proti požární ochraně“ - to prostě jenom završuje bizarnost těch našich demonstrací.
Psáno pro server Romea.cz
Extrémisti na obou stranách
Lidí se sešlo několik stovek, chvíli si povídaly oba tábory samy uvnitř svého kruhu, chvíli na sebe pokřikovaly přes kordón policistů. Extrémisti na straně „protiimigrantů“ byli, jak se dalo očekávat tvrdší, křičeli „budete viset“ a hodili dvě dýmovnice. „Proimigranti“ byli vtipnější a odpovídali „třiďte odpad, ne lidi.“
Bizarní je i to, že „extrémisti“ byli i na straně „proimigrantů“ a že je poměrně nesnadné s tím slovem pracovat. Každopádně tu byli „levicoví radikálové“, které lze za extrémisty patrně označit. A bizarnost spočívá i v tom, že se oba tábory extrémistů v lecčems shodnou – v kritice EU, odporu k imperialismu USA, ve sdílení mnoha konspiračních teorií, v proputinovské orientaci ve válce na Ukrajině...
Pochopitelně nikoli všichni, nikoli většina „proimigrantů“ jsou extrémisti, nejsou většinou možná ani levičáci. Nicméně to spektrum je opravdu pestré a široké. A je těžké si představit, že tvoří nějaký pevný základ společné akce občanské společnosti. Podobně lze předpokládat, že nikoli všichni demonstranti z té druhé skupiny jsou extrémisti, xenofobové a nenávistníci ve stejné míře jako třeba Okamura nebo Bartoš nebo Pechanec, který na demonstraci také zavítal.
No nic.
Baník táhne
Důležitější je, že o občanské společnosti tu vůbec nemůže být řeč. Těch lidí tam bylo v centru Prahy několik stovek. A to se řeší krize, kterou politici označují za největší krizi Evropské unie, za jednu z největších moderních tragédií, kdy před válkami, terorem, chaosem nebo „jen“ hladem prchají miliony lidí a Evropa řeší, jestli je ochotná riskovat ztrátu části bohatství, klidu a bezpečí a alespoň malé části z nich pomoci.
Média jsou toho plná. Podle toho, co se v nich odehrává, je to věc zásadní důležitosti téměř pro každého, země tím žije.
Ale podle intenzity demonstrace tím nežije ani zdaleka tolik, jako třeba fotbalovým zápasem Baník-Sparta. Při něm se extrémisti ukazují v mnohem jasnějším světle a aspoň po sobě hážou vytrženými sedačkami a dýmovnic jsou desítky. Ale ty demonstrace možná nelákají ani tolik aktivní pozornosti jako třeba zápas Plzeň-Teplice nebo Liberec – Jablonec.
Na jednu stranu mi připadá, že je to dobře. Jsme prostě spíš klidní, žádné velké masové projevy a násilnosti nás nelákají. Nebo spíš jen velmi málokdy.
Na druhou stranu je to křehký klid. Je v něm totiž možná málo síly vzdorovat manipulaci. To už jsme taky zažili.
A je otázka, kdo bude tou naší „klidnou silou“ manipulovat: Odvážní politici, kteří se postaví proti potenciální většině preferující pohodlí a bezpečí? Protože mají dlouhodobou vizi, vědí, že před migrací se uzavřít nedá a vědí taky, že chceme-li zůstat slušnou relativně spokojenou a svobodnou společností, nemůžeme se chovat jako totální sobci a zbabělci? Nebo budou manipulovat ti, kteří nás dokážou vystrašit natolik, že budeme většinově považovat za jedinou možnost obehnat se co nejvyššími ploty?
Zatím táhne Baník.
Pozor na vlajky!
Bizarnosti dodává ráz i chování policie. Onehdá nevěděla, co si počít s maketami šibenic a musela týden vyhodnocovat, zda nosit šibenice na demonstraci je v pořádku. Vyhodnotila, že ano. V sobotu zabavila pobuřující plakát, který protistranu zesměšňoval vyobrazením penisů. To je pobuřující! Páni, odhalený penis na veřejnosti! Šibenice nikoli.
Pálení vlajky EU před úřadem vlády, pak ve snaze nasadit na ně nějaký paragraf, označil policejní mluvčí za „možný delikt proti požární ochraně“. Ano, bylo horko, pálení vlajky na veřejnosti může zažehnout požár.
Ne, že by mi připadalo důležité zabraňovat nějak zvlášť pálení vlajek. Myslím, že o tyhle symboly nejde a klidně bych je nechal spát zaslouženým historickým spánkem nacionalistických hnutí a patosu minulých staletí.
Možná bych je dokonce pálil – vždyť to vypadá tak, že se s nimi bude mávat na plotech, kterými obeženeme svoje hranice.
Ale chápete: „Delikt proti požární ochraně“ - to prostě jenom završuje bizarnost těch našich demonstrací.
Psáno pro server Romea.cz