O bizarní alianci "hyperkorektníků" a "buranů"
"Negři" už jim neříkají, ale střílejí je ve velkém. U nás se už taky neříká "cikán"...
Černá huba v pražském metru
Petra Gelbart komentuje svůj šok ze setkání s plakátem, na kterém pražský dopravní podnik představuje stylizovaný obrázek vozu pražského metra přezdívaný „černá huba“. Je to součást "vtipného" seznamování cestujících s historií slangových „dopraváckych“ výrazů.
Gelbart píše: „Napadne mě, jak by reagovala americká veřejnost, kdyby newyorský dopravní podnik vydal „vtipné“ přiznání, že takovému či makovému vozu se říká negr, což je stejně urážlivá nadávka jako černá huba. Je to absurdní myšlenka. Veřejnost by nereagovala, protože nic takového by se v roce 2015 jednoduše nestalo a stát nemohlo, ačkoli Amerika má zase jiné, sobě vlastní problémy.“
Drsně by se to dalo glosovat takto: „Negři“ už jim neříkají, ale policisté jich střílejí a soudci jich zavírají čím dál víc. A i „jejich“ prezident Barack Obama přiznává, že rasismus se z americké společnosti ani zdaleka vymýtit nepodařilo. Vypadá to dokonce spíš naopak, že v posledních letech napětí mezi „bílými“ a „černými“ obyvateli Spojených států znovu roste.
Hyperkorektní alibi
Téma je dobré vidět ve dvou rovinách. V té první je zjevné, že „černým“ obyvatelům USA může být lhostejné, zda je ostatní korektně oslovují „afroameričané“, když mají pocit, že policisté jsou rasisti a bezdůvodně je zabíjejí, když mají pocit, že jejich životní podmínky se znovu začínají zhoršovat a „majorita“ je nikdy fakticky nepřijala mezi sebe.
Podobně je pravděpodobně lhostejné těm „bílým“ Američanům, kteří jsou přesvědčeni, že černoši jsou nenapravitelní, „nepřizpůsobiví“, líní kriminálníci, zda si tuto myšlenku uchovávají o „negrech“ nebo o „afroameričanech“.
V Česku už také většinou neříkáme „cikán“, ale Rom. A vyřešilo se tak něco? Podle značné části majority jsou Romové „nepřizpůsobiví“ a vydírají společnost. Podle značné části Romů se jejich životní podmínky v posledních letech spíše zhoršují. Ani korektní jazyk, ani investované miliardy „romský problém“ nevyřešily.
V této rovině se „hyperkorektní“ jazyk může stát skutečně komickým a dokonce kontraproduktivním. Může sloužit i jako alibi: Podívejte, jak hezky o vás mluvíme. Už si nikdo nedovolí vám (oficiálně) nadávat, takže je jasné, že atmosféra ve společnosti se mění, vše je na dobré cestě...
A stejně to má smysl
V té druhé rovině má ovšem korektní jazyk zcela jasný smysl. Jako jakákoli jiná slušnost, vstřícnost, kultivovanost... Jinak řečeno: To, že slušnost a kultivovanost sama o sobě není schopna odvrátit společenské katastrofy a nenávist, neznamená, že je k ničemu, že to není hodnota sama o sobě.
Možná je to spíš tak, že slušní a kultivovaní lidé jsou tou nejdůležitější a nejohroženější menšinou ve společnosti, menšinou, která napříč všemi ostatními skupinami zaslouží největší pozornost a podporu.
V první rovině může pozastavení se nad „černou hubou“ v pražské tramvaji vypadat jako zbytečné „hyperkorektní“ třeštění nad nevinným vtípkem. Ono dnes tolik diskutované „elitářství“ lidí, kteří jsou odtrženi od „normálních“ lidí a vůbec jim nerozumějí. Tak je zásobují nesrozumitelnými a zbytečnými tezemi.
V té druhé rovině vypadá plakát dopravních podniků jako hloupá a trapná provokace nebo smutně hluboké nekultivované buranství.
Samozřejmě – odstraněním takových plakátů „romskou otázku“ a ani žádnou jinou „otázku“ nevyřešíme. Což neznamená, že takové buranství ve veřejném prostoru nemá žádný vliv. Má – zmnožuje nekultivované buranství.
Oba ty pohledy mají smysl. A je tedy možné, že vlastně funguje velmi bizarní nepravděpodobná aliance lidí, kteří se utápějí v „hyperkorektnosti“ jako samoúčelu, nazvěme je „hyperkorektníky“ a neempatickými do sebe zahleděnými nekultivovanými konzervativci, tedy „burany“.
Ani jedni totiž neumějí řešit skutečný problém.
Psáno pro server Romea.cz
Černá huba v pražském metru
Petra Gelbart komentuje svůj šok ze setkání s plakátem, na kterém pražský dopravní podnik představuje stylizovaný obrázek vozu pražského metra přezdívaný „černá huba“. Je to součást "vtipného" seznamování cestujících s historií slangových „dopraváckych“ výrazů.
Gelbart píše: „Napadne mě, jak by reagovala americká veřejnost, kdyby newyorský dopravní podnik vydal „vtipné“ přiznání, že takovému či makovému vozu se říká negr, což je stejně urážlivá nadávka jako černá huba. Je to absurdní myšlenka. Veřejnost by nereagovala, protože nic takového by se v roce 2015 jednoduše nestalo a stát nemohlo, ačkoli Amerika má zase jiné, sobě vlastní problémy.“
Drsně by se to dalo glosovat takto: „Negři“ už jim neříkají, ale policisté jich střílejí a soudci jich zavírají čím dál víc. A i „jejich“ prezident Barack Obama přiznává, že rasismus se z americké společnosti ani zdaleka vymýtit nepodařilo. Vypadá to dokonce spíš naopak, že v posledních letech napětí mezi „bílými“ a „černými“ obyvateli Spojených států znovu roste.
Hyperkorektní alibi
Téma je dobré vidět ve dvou rovinách. V té první je zjevné, že „černým“ obyvatelům USA může být lhostejné, zda je ostatní korektně oslovují „afroameričané“, když mají pocit, že policisté jsou rasisti a bezdůvodně je zabíjejí, když mají pocit, že jejich životní podmínky se znovu začínají zhoršovat a „majorita“ je nikdy fakticky nepřijala mezi sebe.
Podobně je pravděpodobně lhostejné těm „bílým“ Američanům, kteří jsou přesvědčeni, že černoši jsou nenapravitelní, „nepřizpůsobiví“, líní kriminálníci, zda si tuto myšlenku uchovávají o „negrech“ nebo o „afroameričanech“.
V Česku už také většinou neříkáme „cikán“, ale Rom. A vyřešilo se tak něco? Podle značné části majority jsou Romové „nepřizpůsobiví“ a vydírají společnost. Podle značné části Romů se jejich životní podmínky v posledních letech spíše zhoršují. Ani korektní jazyk, ani investované miliardy „romský problém“ nevyřešily.
V této rovině se „hyperkorektní“ jazyk může stát skutečně komickým a dokonce kontraproduktivním. Může sloužit i jako alibi: Podívejte, jak hezky o vás mluvíme. Už si nikdo nedovolí vám (oficiálně) nadávat, takže je jasné, že atmosféra ve společnosti se mění, vše je na dobré cestě...
A stejně to má smysl
V té druhé rovině má ovšem korektní jazyk zcela jasný smysl. Jako jakákoli jiná slušnost, vstřícnost, kultivovanost... Jinak řečeno: To, že slušnost a kultivovanost sama o sobě není schopna odvrátit společenské katastrofy a nenávist, neznamená, že je k ničemu, že to není hodnota sama o sobě.
Možná je to spíš tak, že slušní a kultivovaní lidé jsou tou nejdůležitější a nejohroženější menšinou ve společnosti, menšinou, která napříč všemi ostatními skupinami zaslouží největší pozornost a podporu.
V první rovině může pozastavení se nad „černou hubou“ v pražské tramvaji vypadat jako zbytečné „hyperkorektní“ třeštění nad nevinným vtípkem. Ono dnes tolik diskutované „elitářství“ lidí, kteří jsou odtrženi od „normálních“ lidí a vůbec jim nerozumějí. Tak je zásobují nesrozumitelnými a zbytečnými tezemi.
V té druhé rovině vypadá plakát dopravních podniků jako hloupá a trapná provokace nebo smutně hluboké nekultivované buranství.
Samozřejmě – odstraněním takových plakátů „romskou otázku“ a ani žádnou jinou „otázku“ nevyřešíme. Což neznamená, že takové buranství ve veřejném prostoru nemá žádný vliv. Má – zmnožuje nekultivované buranství.
Oba ty pohledy mají smysl. A je tedy možné, že vlastně funguje velmi bizarní nepravděpodobná aliance lidí, kteří se utápějí v „hyperkorektnosti“ jako samoúčelu, nazvěme je „hyperkorektníky“ a neempatickými do sebe zahleděnými nekultivovanými konzervativci, tedy „burany“.
Ani jedni totiž neumějí řešit skutečný problém.
Psáno pro server Romea.cz