Současný stav má daleko k optimálnímu a dlouhodobě udržitelnému systému. Je na politicích, aby přestali ignorovat nerovné prostředí na trhu taxi a Uber služeb. Vhodné nastavení regulace však nutně neznamená, že musí každý řidič – jak taxi, tak Uberu – jezdit za stejných podmínek.

V současné chvíli je trh smluvní dopravy segmentovaný a případná regulace by měla toto dělení dodržet a připravit vhodné podmínky pro každý segment zvlášť. Pro někoho možná překvapivě ale nejde o segment řidičů Uber a segment taxi řidičů. Jde o trh objednávání si služby přepravy přes aplikaci na straně jedné a o zastavování taxi na ulici na straně druhé.

Aplikace, ať už jde o Uber, Liftago či Taxify, vytváří svůj vlastní „trh“ – definovaný aplikačními pravidly. Aplikační prostředí svým způsobem reguluje řidiče samo – cena jízdy, kontrola trasy nebo poskytnutí profilu řidiče se řídí pravidly jednotlivých aplikací. Například v otázce kvality řidiče vytváří aplikace dokonce lepší regulační prostředí, než je schopen vytvořit sám stát.

Státní regulace „garantuje“, že řidič splnil základní legislativní podmínky tak, aby dostal licenci (tj. například, ale ne pouze, zkouška z místopisu), a tím snižuje problém asymetrie informací mezi klientem a řidičem před nastoupením do auta. Vydáním licence stát zákazníkovi například „garantuje“, že řidič, pokud dodržel předpisy, není naprosto zmatený řidič-začátečník, který už dva dny nespal. Tedy něco, v co bych jako klient doufal.

Aplikační prostředí je však v možnosti zajištění kvality řidiče pro klienta pokročilejší. Místo státní garance nabízí možnost vybrat si řidiče podle hodnocení předchozích zákazníků. To je v „boji“ proti asymetrii informací mnohem lepší nástroj než licencování. Objednávání smluvní dopravy prostřednictvím aplikace má ale oproti zastavování taxi řidiče na ulici i další výhody. Samotnou možností volby řidiče (a možností odmítnutí) při objednávání se zákazník pohybuje na konkurenčním trhu. Jednotliví řidiči si konkurují, když ne cenou, tak například kvalitou jízdy či vybavením auta (opět na základě informací předchozích zákazníků). Nehledě na to, že i samotné aplikace si konkurují. Při zastavení náhodného taxi na ulici má řidič směrem k zákazníkovi dominantnější postavení, které připomíná spíš monopolní postavení.

Lepší informovanost přináší i další výhody. Data ze zahraniční ukazují, že Uber funguje efektivněji – má větší vytíženost – než klasické taxi služby. Konečně, jeho aplikace dovoluje reagovat na potřeby trhu. V době vysoké poptávky zvyšuje aplikace Uber cenu jednotlivých jízd tak, aby nalákala větší množství řidičů a pokryla vysokou poptávku. Aplikační prostředí tak v podstatě dodržuje základní ekonomické zákony.

Suma sumárum, aplikace podobného typu vytváří nové prostředí a napravují nedokonalosti trhu – především nedostatek a asymetrii informací – a přinášejí víc tržní prostředí tam, kde kdysi nebylo. Na to je potřeba myslet i při aplikování regulace. Je nutné přistoupit k segmentu „skrz aplikaci“ a „ulovení na ulici“ odlišně. Každý segment funguje pod výrazně jinými ekonomickými podmínkami – aplikační segment vykazuje více prvků tržního fungování než zastavování taxi řidičů na ulici.