Minulý týden v pátek, den po zvýšení základní úrokové sazby, proběhla v sídle ČNB schůzka analytiků s ekonomy centrální banky. Při té příležitosti došlo na představení letošní třetí zprávy o inflaci. Z pohledu měnové politiky jde o zásadní dokument, na jehož základě vznikají rozhodnutí bankovní rady, včetně toho čtvrtečního.

Podle predikce centrální banky není současný pětiprocentní růst průměrné nominální mzdy vrchol a na přelomu roku by se měl (v soukromém sektoru) dostat až na hranici 7 procent. Rychle rostoucí mzdy fungují jako silný proinflační faktor. I přesto v době nejsilnějšího mzdového růstu neočekáváme inflaci výrazně nad cílem centrální banky. Důvod je především protiinflační posilování koruny.

Hned tři teoretické důvody vedou k posilování koruny oproti euru. První je pozitivní rozdíl v úrokových sazbách. Pokud jsou výnosy na koruně vyšší než na euru, investoři se orientují na českou korunu a její cena vinou zvýšené poptávky roste. Jinými slovy, pokud je koruna dražší kvůli tomu, že centrální banka zvýšila úrokovou sazbu, pak musí podražit i na měnovém trhu (podmínka nulové arbitráže). Zahraniční investoři za jednu korunu zaplatí víc euro. Významný rozdíl mezi úrokovou sazbou v české ekonomice a v eurozóně bude pravděpodobně nadále přetrvávat. Ve své zprávě ČNB předpokládá, že 3M Euribor zůstane v negativním regionu až do roku 2019.

Pokračování uvolněné měnové politiky ECB je druhý faktor, který vede k posilování české koruny proti euru. Třetí klíčový fundament podporující posilování domácí měny je pak obnovení reálné konvergence české ekonomiky.

Co však ve zprávě ČNB chybí, je riziko ze silného postavení zahraničních investorů na české koruně, kteří mohou v momentě vyprodávání svých pozic korunu naopak oslabit. Problém s možným krátkodobým kapitálem držícím pozice na české koruně je, že nikdo není schopen kvalifikovaně určit, kdy a kolik investorů může své pozice opouštět. Někteří ekonomové a analytici dokonce naznačují, že investoři přehodnotí, či už přehodnotili, svoje postavení na dlouhodobou investici.

Ve zbytku zprávy se ČNB shoduje s většinovým názorem trhu. Trh práce je velmi těsný a míra nezaměstnanosti (měřena ČSÚ) se dostane v následujících dvou letech pod 3 procenta jen těsně. Růst HDP by se měl dostat letos přes 3,5 procenta a v následujících letech pohybovat kolem tříprocentní hranice. Hlavní tahoun růstu bude i nadále silná spotřeba domácností spolu s vysokou zahraniční poptávkou.

Snahou ČNB je posun směrem k neutrální měnové politice. V dalším (rychlém) zvyšování úrokových sazeb bude centrální banku omezovat silnější koruna. Další “hike” by mohl posilování koruny ještě zrychlit, obzvlášť pokud bude i nadále ECB pokračovat v uvolněné měnové politice.