S rekordním rozpočtem téměř 15 miliard eur (tedy zhruba 380 miliard korun) na příštích 7 let byl před pár dny schválen nový vesmírný program Evropské unie. Po třech letech vyjednávání mezi členskými státy, Komisí a Parlamentem tak vznikl v mnoha směrech přelomový dokument. Pro Českou republiku je to obzvláště významný krok – program totiž oficiálně ustavil také Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) se sídlem v Praze, která vznikne rozšířením kompetencí Evropské agentury pro globální navigační satelitní systémy (GSA), a z Prahy se tak stane opravdové centrum evropských satelitních programů.




Protože vesmírný program a vůbec celý sektor kosmických aktivit považuji za velmi důležitou a zajímavou část toho, co všechno EU dělá, na následujících řádcích vám přiblížím, proč si myslím, že investice do rozvoje evropských aktivit jsou nezbytné, co je vlastně součástí právě schváleného dokumentu a jak z toho všeho může Česká republika i Evropa těžit.

Vesmír v kapse

Tipnete si, kolikrát jste v posledních několika dnech „použili Vesmír“? Trošku vám pomůžu – kosmické technologie používáte, když zapnete navigaci v mobilu nebo se chcete podívat na satelitní mapu. Satelitní technologie se využívají na železnici i v novější automobilech, pražské tramvaji nebo třeba v brněnských městských vodárnách při hledání drobných vad v potrubí.
Díky družicovým sítím pro pozorování země dnes dokážeme podrobně sledovat stav podnebí a využít tato data v boji s klimatickými změnami, lépe plánovat v oblasti zemědělství, vyslat rychleji pomoc do oblastí postižených přírodními katastrofami či propojovat telefonním i internetovým signálem i ty nejodlehlejší kouty naší planety. Více o celém vesmírném sektoru a jeho přínosech pojednává rozsáhlá zpráva OECD, kterou doporučuji každému, kdo se o toto téma hlouběji zajímá.

Vyplatí se do vesmírných technologií investovat?

Vesmír a vesmírné technologie – ač si to uvědomujeme, nebo ne – jsou dnes již nedílnou součástí lidské činnosti, ale také vytváří nová pracovní místa a příležitosti pro výzkum, vývoj, inovace a investice. Celosvětově se velikost vesmírného průmyslu odhaduje na cca 8,5 bilionu korun, jenom v Evropě zaměstnává čtvrt milionů lidí.

Vzhledem k tomu, jak těsně jsou kosmické aktivity propojeny s moderní ekonomikou a oblastí bezpečnosti, je otázka, zda si můžeme dovolit do nich investovat, postavena špatně. Podle mého názoru si naopak nemůžeme dovolit do této oblasti neinvestovat. Oblast kosmických aktivit je moderní a perspektivní odvětví, které stojí na špici rozvoje moderních technologií. Ve finále se investice do tohoto odvětví mohou vrátit až desetkrát, ať už ve formě dobře placených nových pracovních míst, nebo lukrativních zakázek pro firmy – a to vše znamená vyšší příjem do rozpočtu.

EUSPA: Především sjednocení kosmických aktivit Evropské unie

Co je tedy tak zásadního na novém evropském vesmírném programu a co z toho může mít Česko? Pražská GSA se v současné době věnuje především provozu globálního navigačního systému Galileo. Po transformaci v EUSPA dojde ke sjednocení řízení jednotlivých kosmických programů Evropské unie. Pod EUSPA tak bude spadat například nový program bezpečné mezivládní satelitní komunikace GOVSATCOM, program pro sledování okolí planety Země nebo řízení satelitů systému Copernicus, jehož data z programu pro snímkování zemského povrchu se využívají v meteorologii či zemědělství.

Spojení provozu všech satelitních programů tzv. „pod jednu střechu“ může v konečném důsledku přinést úspory, ale hlavně lepší využití synergií mezi jednotlivými programy a jejich další rozvoj.

Důležitá bude také těsná spolupráce s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA), která má na starosti zejména výzkum, vývoj a přípravu fyzické infrastruktury pro satelitní systémy – tedy samotnou stavbu družic nebo vývoj vlastního nosiče, tedy nosné rakety, která je nezávislá na třetích stranách. Pokud se chce Evropa nazývat vesmírnou mocností, mít vlastní moderní a spolehlivý nosič je jednou ze zásadních strategických hodnot.

Co z toho může mít Česká republika?

Jak je asi nasnadě, že rozšíření kompetencí GSA bude znamenat také její růst. Ze současných cca 200 zaměstnanců by měl počet pracovníků přerodem v EUSPA postupně narůst až na trojnásobek. Pro Česko je to prestižní záležitost. Jedná se totiž z velké části o specializovaná pracovní místa, Praha opravdu má příležitost stát se mozkem evropských kosmických aktivit.

Již nyní se díky našemu členství v ESA podílí celá řada českých firem na výrobě elektroniky, softwaru i součástek k různým družicím nebo třeba pro novou nosnou raketu Ariane 6. Máme obrovský potenciál například v oboru laserů, kde je český výzkum a jeho aplikace na světové špičce.

U laserů ještě chvilku zůstanu. Nabízí se totiž jejich využití v oblasti sledování a trasování objektů ve vesmíru (SST – Space Surveillance and Tracking), tedy například sledování kosmického smetí, které může způsobit velké škody na družicích nebo na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Trochu mě mrzí, že v novém evropském kosmickém programu se sice o SST mluví jako o důležité součásti programu, financování ze strany EU tomu však úplně neodpovídá. Myslím si, že je to oblast, která se v následujících letech stane strategickou i v oblasti bezpečnosti, a je potřeba se jejímu rozvoji náležitě věnovat – i do něj investovat.

Na závěr bych chtěl říct, že považuji schválený evropský vesmírný program za velmi důležitý krok k tomu, aby se Evropa stala opravdovou vesmírnou velmocí. Abychom se však mohli alespoň vzdáleně rovnat se Spojenými státy nebo Čínou, čeká nás ještě hodně práce. Užší spolupráce mezi EUSPA a ESA bude zásadní pro to, aby nám úplně neujel vlak v rozvoji možností evropského vesmírného sektoru a abychom jednou mohli pomýšlet třeba na vlastní mise na Měsíc či na Mars.