Věcná diskuze a zhodnocení volebních programů jednotlivých stran je na místě. Nálepkovat přístup do ERM II jako nepřímou formu daně z úspor ale nereflektuje realitu dnešních bank.




Ve svém článku pro iDnes Premium varuje ekonom Lukáš Kovanda, že plán Pirátů a Starostů na vstup ČR do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) povede k negativním úrokům na běžných účtech bank. Tento úrok také nazývá „daň z úspor“, což sice zní strašidelně, ale taky je to úplný nesmysl. Pojďme ale postupně.

Co se za zkratkou ERM II skrývá? Pokud bychom do něj vstoupili, zavázali bychom se udržovat kurz koruny k euru v 15% fluktuačním pásmu vůči tzv. centrální paritě, což je předem vyjednaná „střední hodnota“ kurzu. Jde o první krok k přijetí eura, jelikož členství v ERM II alespoň dva roky je nutnou podmínkou. Zároveň se ale k ničemu novému nezavazujeme, například Slováci byli v ERM II tři roky a některé země ještě mnohem déle. Dánsko je v něm třeba trvale.

Jak to souvisí se zdaněním úspor? Logika argumentu Kovandy je zhruba tato: Česká národní banka (ČNB) státní dluh nevykupuje, zatímco Evropská národní banka (ECB) ano. Takový postup ECB tlačí výnosy dluhopisů v eurozóně pod nulovou hranici, což zase tlačí banky k zavádění negativních úroků na běžných účtech. No a jelikož vstup do ERM II je spjat se vstupem do eurozóny, je tudíž spjat i s negativními úroky. Negativní úroky jsou zdanění úspor a koalice Pirátů a Starostů musí takové zdanění vysvětlit. Není ale moc co vysvětlovat, protože už základní úvaha je vadná.

Konstrukt, že záporný úrok na státních dluhopisech automaticky vede k záporným úrokům na běžných účtech střadatelů, neplatí. Zjednodušeně: Jelikož banky nekupují pouze státní dluhopisy, ale poskytují také půjčky a hypotéky (s pozitivním úrokem), mohou si dovolit mít na běžných účtech nezáporný úrok a stále být v zisku.

Je pravda, že například německé banky negativní úroky skutečně zavedly, byť až pro úspory od určité hranice, například nad 25 tisíc eur. Myslím si ale, že jde o trend velmi dočasný, způsobený mimořádnou covidovou krizí – kromě expanzivní měnové politiky ECB (která je v době krize nutností) hrají roli velmi vysoké úspory domácností a nízký zájem o půjčky pro nové investice.

Všechny tři faktory jsou dočasné a s návratem do normálu ustupují. Lidé začínají utrácet, firmy investovat a roste i sazba na německých dluhopisech: z -0,6% na začátku roku na zhruba -0,15% nyní. Pokud se koronavirus do Evropy nevrátí (mimochodem, nechte se prosím naočkovat a přečtěte si naše články o očkování), je jen otázkou času, kdy německé banky politiku negativních úroků pro vysoké úroky opustí.

Úspory požírá spíše inflace a náklady státního dluhu

Hlavně se ale s negativními úroky jedná o falešný cíl, který odvádí pozornost od mnohem většího žroutu úspor – inflace. Ta je v ČR na úrovni zhruba 3 %, což znamená, že každá vaše stovka ztratí za rok zhruba 3 koruny ze své hodnoty. V eurozóně je tempo zdražování mnohem nižší, a euro tak ztrácí na hodnotě pomaleji.

Nesouhlasím ani s ostatními částmi argumentu Lukáše Kovandy, tak jen stručně (další argumenty sepsal můj kolega ze STAN Věslav Michalík).

Vstupem do ERM II se nezavazujeme k přijetí eura a naši monetární politiku bude dále určovat ČNB. Naopak dáme trhům jasný signál, že chceme patřit na Západ a ne na Východ a to výrazně víc, než když to samé napíšete na plakáty. Věřím, že vstup do ERM II společně s nutnými reformami, na které v programu také myslíme, povede k posílení koruny a ke snížení nákladů na obsluhu státního dluhu. Ty jsou v tuto chvíli kolem 50 miliard korun ročně. Obojí v důsledku Česku pomůže – silnější koruna znamená vyšší kupní sílu a úspory v rozpočtu pomohou konsolidovat veřejné finance.

Závěrem bych chtěl čtenáře tohoto komentáře požádat, aby informace o programu Pirátů a Starostů pro sněmovní volby čerpali přímo ze zdroje, tedy ze stránky https://www.pirati.cz/program/. A jsem velmi otevřen kritice k věci, ale s uměle vybičovanými titulky za platební bránou premiérových médií se moc diskutovat nedá.