„Roste cena potravin, zdraží hlavně chleba“, „Kvůli vysoké ceně plynu narůstá cena průmyslových hnojiv“, „Potravinová krize v Evropě“. Podobné titulky vidíme v mediích snad každý den, ale jak se ve změti informací o zdražujících potravinách, nedostatku hnojiv a zásobách pšenice v Evropě vyznat?



A jak vše souvisí s rostoucí cenou energií, především plynu? A co pro zajištění dostatku potravin a podporu zemědělců dělá EU? Odpovědi najdete v následujícím článku o potravinové bezpečnosti Evropy. 

Kde je problém? Začal již před válkou

Evropa se s rostoucí cenou potravin potýkala už před ruskou válkou na Ukrajině. Sucho, zdražující pohonné hmoty a hnojiva, k tomu rostoucí cena energií. Nicméně to vše se několikanásobně umocnilo po ruské invazi na Ukrajinu. Cena obilí, především pšenice, jejímiž hlavními vývozci jsou právě Ukrajina a Rusko, dosáhla svého maxima. Zároveň panují obavy o dodávky slunečnice a slunečnicového oleje, kde je Ukrajina dokonce světovým majoritním vývozcem. 

Nedostatek hnojiv?

Česko je z hlediska produkce pšenice a ječmene soběstačnou, dokonce exportní, zemí. Omezení či zastavení dovozu z Ruska a Ukrajiny se ho proto nedotkne tak, jako zemí, které jsou na dovozu této komodity zcela závislé. Přesto se ruská válka na Ukrajině a s ní spojené zdražení ruského zemního plynu určitým způsobem do cen obilovin u nás pravděpodobně promítne. Především prostřednictvím zdražení průmyslových hnojiv, která jsou pro většinu zemědělců k pěstování obilovin v současné době nezbytná. Finální cena se také samozřejmě částečně odvíjí od ceny těchto komodit na Pařížské burze, která je pro evropskou cenu obilovin určující a kde logicky k určitému nárůstu ceny kvůli absenci dodávek z Ruska a Ukrajiny dojde. I Evropa jako celek je z hlediska většiny zemědělských produktů soběstačná, samozřejmě ale s několika výjimkami jako krmné bílkoviny, jejichž cena tak může rapidně narůst. 



Proč je zemní plyn pro výrobu hnojiv tak důležitý? 

Zemní plyn je hlavním zdrojem vodíku, který je spolu s dusíkem základní surovinou pro výrobu čpavku (amoniaku) a ten dále pro výrobu močoviny. Ta slouží jak ke hnojení samotnému, tak k přípravě dalších hnojiv. Nicméně samotná výroba močoviny je v Evropě nedostatečná, a většina výrobců hnojiv ji tak dováží ze zahraničí, přičemž v Česku se močovina nevyrábí vůbec. Nyní se její výroba kvůli stoupající ceně zemního plynu ještě dále omezila. Největším dovozcem močoviny, stejně jako již připravených hnojiv, je pro evropský trh právě Rusko, které však svůj vývoz pozastavilo. Dalšími exportními zeměmi jsou Bělorusko či vzdálenější Alžírsko či Egypt. Cena hnojiv se tak v polovině března 2022 ocitla na svém historickém maximu, přibližně 20 000 Kč za tunu močoviny, přičemž ještě počátkem loňského roku byla její cena kolem 6 000 Kč. 

Skokové zdražení hnojiv však navíc nastalo ve velmi nevhodnou dobu, jelikož období hnojení dusíkatými hnojivy na podporu růstu je převážně nyní na jaře, kdy dochází i k setbě. Mnoho zemědělců však na podzim, po době sklizně, kdy obvykle hnojiva na příští sezónu nakupují, s jejich doplněním vyčkávalo, jelikož doufali v pokles již tak poměrně vysokých cen. Budou tak nyní nuceni použít hnojiv méně než v minulých letech, což se následně může odrazit ve snížení produkce, či budou muset sáhnout po alternativě k těmto chemickým hnojivům. 

Krize jako příležitost

Současný nedostatek chemických hnojiv však můžeme vidět i jako jedinečnou příležitost pro využití nových, ekologicky šetrnějších a modernějších postupů v zemědělství, které jdou navíc ruku v ruce s Green Dealem. Zemědělci, kteří zároveň chovají hospodářská zvířata, nahrazují již nyní část chemických hnojiv hnojem či kejdou. Další alternativou jsou komposty se zapojení čistírenských kalů či biohnojiva. 

Jaké kroky podniká Unie? 

Na půdě Evropské unie je současná potravinová situace jednou z hlavních otázek posledních týdnů. Evropská komise tak v reakci na současné výzvy v oblasti zajištění a pěstování potravin minulý týden představila masivní balíček opatření, jak se s výpadkem dodávek surovin a rostoucími cenami vstupních nákladů na jejich výrobu vyrovnat. 

- Podpora zemědělců

Mezi nejdůležitější opatření patří přijetí balíčku v hodnotě 500 milionů eur na podporu výrobců potravin, kteří byli v důsledku války na Ukrajině zasaženi v největším rozsahu. Tato mimořádná finanční podpora je určena především zemědělcům využívajícím udržitelné postupy hospodaření a může být využita také na vstupní náklady, jako jsou hnojiva či energie, jejichž cena nyní násobně vzrostla. Dále bude zemědělcům poskytnuto více záloh na přímé platby v rámci podpory rozvoje venkova. Zároveň byla ustanovena dočasná vyjímka ohledně využívání zemědělské půdy, díky níž bude možné pěstovat na půdě ležící ladem jakékoli potravinářské a krmné plodiny. Díky tomu se navýší výrobní kapacita EU navzdory omezené dostupnosti úrodné půdy.

- Nezávislost na dovozu a podpora výzkumu

Dlouhodobým cílem Evropy je pak rapidní snížení závislosti zemědělské výroby na dovozu energie i krmiva a ukončení energeticky náročného dovozu hnojiv. Jedním z řešení je diverzifikace zdrojů dovozu a uzavírání bilaterálních obchodních dohod. Zároveň peníze z hlavního unijního programu Horizont Europe, který slouží k financování výzkumu a inovací, půjdou na investice do vývoje alternativ k současným syntetickým hnojivům. Evropská komise navrhuje například zajistit vyšší efektivitu využívání dusíku, přechod na zelený amoniak nebo zhodnocování biomasy. Díky novým ekologicky šetrným hnojivům pak v neposlední řadě předejdeme degradaci zemědělské půdy, a zajistíme tak dlouhodobě udržitelnou zdravou zemědělskou produkci. 

- Solidarita s Ukrajinou

Kromě opatřeních pro zajištění cenově stále dostupných potravin pro unijní země, Evropská unie bude i nadále poskytovat humanitární potravinou pomoc válkou zasažené Ukrajině. Kromě poskytnutí zásob jídla, pití a paliva tak EU poskytne pomoc i ukrajinským zemědělcům, aby i letos mohli zasít, a nebyla tak ohrožena jak zásoba potravin pro Ukrajince samotné, tak dodávka některých hlavních vývozních surovin, jako jsou olejnatá semena, do ostatních zemí. Evropa dále zřídila mimořádný program na podporu Ukrajiny ve výši 330 milionů eur, který má za cíl zajistit přístup k základnímu zboží a službám ukrajinským obyvatelům a pomoci jim s obnovou lokální civilní infrastruktury, rozvojem strategického plánování a zajištěním energetického zásobování.

Není se čeho bát

Stěžejním závěrem tedy je, že zajištění dostatečných dodávek surovin pro Evropu není, ani přes současnou složitou situaci, ohroženo. S určitým mírným nárůstem cen potravin se pravděpodobně nějak vypořádat budeme muset, avšak EU již nyní přijímá širokou škálu kroků, aby dopady ruské války na Ukrajině byly ve všech oblastech, a v té potravinové především, co nejmenší. A co víc, ustavičně podporuje válkou sužovanou Ukrajinu, aby se i tam potravinová krize projevila co nejméně.