Maďarsku nebude vyplaceno 6,3 miliardy eur z evropského fondu soudržnosti a dalších 5,8 milliard eur, které mělo dostat v rámci financování Národního plánu obnovy po pandemii.



Takhle velké sumy jsou jen těžko představitelné a ještě hůře se dá představit to, jak jejich absence může zamíchat se státním rozpočtem a ekonomikou v zemi, která už s nimi dávno počítá. Vezměme si proto pro srovnání Polsko, kterému byla v roce 2021 udělena pokuta 1 milion eur denně. Evropský soud ji tehdy nařídil proto, že Varšava odmítla reformu soudnictví, která nově umožňuje propouštění soudců z politických důvodů. Takže 1 million eur denně, tedy 365 milionů eur ročně, což činí asi 0,064 % polského ročního HDP, se zdál jako ohromná částka. Ve srovnání s Maďarskem se ovšem jedná o zanedbatelné drobné.

Pokud skutečně dojde k pozastavení veškerého možného vyplácení evropských financí pro Maďarsko, bude na tom Orbán možná skoro třicetkrát hůře než Polsko. A to už skutečně pocítí celá země. Je totiž dost dobře možné, že, za prvé, skutečně dojde k pozastavení vyplácení peněz v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti. Ten je totiž nyní podmíněn právním státem, a Maďarsko tak bude muset splnit svůj závazek přijmout 27 reforem právního státu, které jsou nutné k odblokování peněz na obnovu po pandemii a k rozmrazení pravidelných fondů EU. Země by jinak pro následující roky přišla o 5,8 milliard eur, respektive o 1,45 miliard ročně.

Stejně tak je tomu, za druhé, s vyplácením peněz z Fondu soudržnosti. EU původně blokovala vyplacení 7,5 miliardy eur kvůli možnému zneužití těchto prostředků na úplatky a korupci Orbánem a jeho „přáteli“. Maďarsko však nakonec přijde zřejmě jen o 6,3 miliard eur, respektive o 1,25 miliardy eur po dobu následujících pěti let. To činí dohromady 12,1 miliard eur.

Maďarsku nejspíš budou následující roky v rozpočtu chybět téměř 2,5 miliardy eur ročně, což činí skoro 2 % ročního HDP země. To je 28 krát horší než pokuta pro Polsko. V případě, že by Orbán skutečně splnil závazky vůči EU a zavedl v zemi 27 nutných reforem právního státu, byl na tom hůře než Polsko „pouze“ třináctkrát. Oněch 5,8 miliard je asi 3,3 % ročního HDP Maďarska. A to už je sakra znát – zvláště pro zemi, která se už nyní potýká s obrovskými ekonomickými problémy.

Po náročných letech během pandemie se předpokládá, že růst HDP opět klesne z 5,5 % v roce 2022 na pouhých 0,1 % v roce 2023. Inflace, poháněná Orbánovým cenovým stropem na některé potraviny a pohonné hmoty (nyní zrušen), v listopadu prudce vzrostla na 22,5 %. Pro srovnání, v eurozóně byla ve stejném období inflace na úrovni „pouze“ 10 %. Deficit maďarského státního rozpočtu navíc podle odhadů Komise v příštích třech letech překročí 3 %, což je limit stanovený fiskálními pravidly EU. V neposlední řadě má Maďarsko, na rozdíl od členských zemí eurozóny, problém také se svou národní měnou – Forintem. Ten je vůči euru na historickém minimu, což neustále zdražuje maďarský dovoz.

Právní stát a občanská svoboda je v katastrofickém stavu už několik let. Orbán se systematicky snaží získat víc a víc kontroly nad Maďary, což se mu bohužel v posledních letech poměrně daří. Nicméně ekonomický krach země nepřinese nic pozitivního ani jemu. A tak by možná mohl být rád, že nad ním Evropa ještě úplně nezlomila hůl. Přijít o miliardy eur si teď Maďarsko opravdu nemůže dovolit.