Co čeká nového ředitele České televize
Pro následující těžkou dekádu plnou srážek s novou mediální realitou bude rozhodující komunikace.
Psáno pro www.mediar.cz
Mohlo by se zdát, že o tom, co čeká nového generální ředitele České televize, bylo napsáno za poslední dva týdny hodně. Opak je ale pravdou. Nový generální ředitel přitom zásadně ovlivní podobu veřejné služby ČT v současné složité dekádě rozpadajícího se klasického mediálního trhu.
Abychom pochopili, co by nový generální ředitel ČT měl ve svém mandátu dělat, je nutné se ptát: Co od České televize chtějí lidé? Jakou roli pro ně hraje? Výzkum, který si Česká televize nechává pravidelně od agentury SC&C dělat, nejen na tyto otázky v dubnu letošního roku částečně odpověděl.
Zaprvé, není pravda, že by v měnícím se mediálním světě, kdy jsou tradiční média ostřelována novými platformami a sociálními sítěmi, nějak ve vědomí lidí oslabovalo postavení veřejné služby jakou je ČT: 76 % lidí na otázku, zda by se veřejná služba měla rušit nebo rozvíjet, odpovědělo rozvíjet. Úplně odstranit veřejnou službu chtějí jen 4 % občanů ČR.
„Nezastupitelnou“ roli při zachování původního českého televizního vysílání a zachování české dramatické a dokumentární tvorby hraje ČT pro 70 % populace. Dalších 23 % ji vnímá jako potřebnou, jen by omezily její aktivity víc na to, co nedělá komerce.
Veřejnoprávní televize je vnímaná z 97 % jako médium pro všechny a zároveň i pro menšiny. Pro všechny je dle názoru dvou třetin dotázaných. Ze 70 % dodává Česká televize občanům ČR vše, co slibuje.
Na prvních místech důležitosti, s více než 80% spokojeností, jsou ověřené a objektivní zpravodajství, zvyšování právního povědomí lidí a původní investigativní publicistika, poté podpora filmu, spolupráce s kulturními, uměleckými a charitativními organizacemi nebo rozvoj kulturní identity národa.
Postavení veřejné služby, v tomto případě České televize, u občanů, je tak dle průzkumu, kde bylo dotazováno 1225 lidí různého věku a sociálního zařazení, silné a stabilní. Zůstane to tak i dál?
Veřejná služba vstupuje do éry nových technologií, přijímačů, distribučních cest a aplikací sice vyzbrojena stabilní poptávkou po „starých veřejných službách“, ale nic to neříká o nových pro „nové“ uživatele, kteří dnes raději než po televizi sáhnou po počítači, tabletu nebo mobilu.
Českou televizi čekají roky tvrdé dřiny, osvěty a boje o místo na slunci. O udržení kvalitní původní domácí dramatické tvorby, kvalitního dokumentu, filmů, seriálů, náročného zahraničního i domácího zpravodajství, publicistiky, velkých sportovních akcí, které bez ČT český divák neuvidí, a kulturních zážitků z divadla nebo umění, které bez ČT nebudou.
ČT čeká nelehké období, ve kterém se veřejná služba bude znovu nově definovat a zase se budou hledat její mantinely a „české pojetí“. Středobodem budou peníze a perspektiva české národní kultury.
Nového generálního ředitele ČT čekají tři hlavní úkoly: zajištění financí, zkvalitnění programu a především – komunikace. Peníze a kvalitní program jsou samozřejmosti. Každý manažer v jakékoliv firmě musí umět sehnat peníze, počítat a chytře investovat do výroby. V televizi pak dokázat postavit kvalitní program, silné pořady a zaujmout širokou veřejnost.
Pro následující těžkou dekádu plnou srážek s novou mediální realitou bude rozhodující a nejdůležitější třetí úkol: komunikace.
Česká televize a veřejná služba vůbec je průsečíkem tisíců zájmů. Na jedné straně stojí očekávání veřejnosti, na druhé tvůrců, jiných médií, zájmových skupin, kulturní sféry, sportu, charity až po nejrůznější mediální lobbisty nebo politiky. Každá tato skupina má z jejího pohledu zájmy legitimní a pochopitelné. Často si protiřečí a vylučují se a šéf ČT musí vždy složitě hledat kompromisní elixír.
Trpělivá, neúnavná a otevřená komunikace se všemi skupinami a hlavně veřejností, osobně nebo přes média, je jedinou cestou, jak získat veřejné službě respekt a postavení „kulturního národního statku“.
Bude to úkol, který tady visel mnoho let, ale stále jakoby nebyl čas. Nyní je za pět minut dvanáct. ČT bez aktivní a asertivní komunikace bude slabá a veřejnost se od ní může snadno odvrátit.
Stačí, aby nedokázala naplnit očekávání a reagovat na měnící se trendy, nové programové formáty, ztrácela děti a mladé a nedokázala nabízet o moc víc než komerční sféra. Očekávání veřejnosti jsou vysoká, stejně jako potřeba komunikace. Veřejnost také volá po člověku, co by byl symbolem „nové“ ČT.
Nový ředitel by proto měl být člověkem silné vize, která veřejnost přesvědčí o novém pojetí veřejné služby v naší dekádě. Budoucí generální ředitel by měl otevřeně komunikovat, mít vysokou profesní i společenskou autoritu a odborný respekt, aby přesvědčivě dokázal najít pro svoji vizi podporu.
Celá komunikace kolem veřejné služby stála a vždy bude stát na víře, že se jde správnou cestou, a pak schopnosti definovat cíle a nebát se rizika. Tuto víru může budovat jen zkušená manažerská osobnost.
Spolu s digitalizací televize a rozvojem nových technologií totiž velké mediální domy ztrácejí své pozice, na trhu je s rozvojem menších projektů méně peněz a tlak na veřejnou službu bude rok od roku tvrdší. Jen připravený a komunikativní manažer může tuto veřejnou službu ČT převést přes nestabilní a nepřátelské prostředí následujících několika let.
Ten, kdo by chtěl ředitele slabšího, nevýrazného a obklopeného skupinou, jež s ním bude manipulovat dle vnějších zájmů, chce ČT zvolna ohlodávat a ničit.
Ten, kdo po éře pozvolné stabilizace a postupného rozvoje ČT Jiřím Janečkem a jeho týmem, bude žádat osobu výraznou a inspirující, prověřeného manažera a schopného komunikátora s veřejností, bude chtít ČT stabilní a silnou i v digitální éře nových médií.
Oba postupy jsou naprosto stejně legitimní, protože společnost se může rozhodnout, že veřejnou službu nechce a najde si metodu, jak toho bezbolestně a zvolna docílí. Nic na světě netrvá věčně.
Je ale třeba hrát s otevřenými kartami.
Nemělo by se to dít skrytě, ve prospěch některých zájmových skupin a bez respektu k názoru a potřebám veřejnosti. A pouze na základě faktů, odborných analýz a slušné a věcné široké veřejné debaty.
Veřejná mediální služba totiž, jak vidno, hraje v životě lidí nyní až příliš nezastupitelnou roli.
Budoucího ředitele ČT budou vybírat členové Rady České televize a svým výběrem ovlivní fungování veřejné služby v éře technologické mediální revoluce.
Ať rozhodnou jakkoliv, toto je ve hře.
Psáno pro www.mediar.cz
Mohlo by se zdát, že o tom, co čeká nového generální ředitele České televize, bylo napsáno za poslední dva týdny hodně. Opak je ale pravdou. Nový generální ředitel přitom zásadně ovlivní podobu veřejné služby ČT v současné složité dekádě rozpadajícího se klasického mediálního trhu.
Abychom pochopili, co by nový generální ředitel ČT měl ve svém mandátu dělat, je nutné se ptát: Co od České televize chtějí lidé? Jakou roli pro ně hraje? Výzkum, který si Česká televize nechává pravidelně od agentury SC&C dělat, nejen na tyto otázky v dubnu letošního roku částečně odpověděl.
Zaprvé, není pravda, že by v měnícím se mediálním světě, kdy jsou tradiční média ostřelována novými platformami a sociálními sítěmi, nějak ve vědomí lidí oslabovalo postavení veřejné služby jakou je ČT: 76 % lidí na otázku, zda by se veřejná služba měla rušit nebo rozvíjet, odpovědělo rozvíjet. Úplně odstranit veřejnou službu chtějí jen 4 % občanů ČR.
„Nezastupitelnou“ roli při zachování původního českého televizního vysílání a zachování české dramatické a dokumentární tvorby hraje ČT pro 70 % populace. Dalších 23 % ji vnímá jako potřebnou, jen by omezily její aktivity víc na to, co nedělá komerce.
Veřejnoprávní televize je vnímaná z 97 % jako médium pro všechny a zároveň i pro menšiny. Pro všechny je dle názoru dvou třetin dotázaných. Ze 70 % dodává Česká televize občanům ČR vše, co slibuje.
Na prvních místech důležitosti, s více než 80% spokojeností, jsou ověřené a objektivní zpravodajství, zvyšování právního povědomí lidí a původní investigativní publicistika, poté podpora filmu, spolupráce s kulturními, uměleckými a charitativními organizacemi nebo rozvoj kulturní identity národa.
Postavení veřejné služby, v tomto případě České televize, u občanů, je tak dle průzkumu, kde bylo dotazováno 1225 lidí různého věku a sociálního zařazení, silné a stabilní. Zůstane to tak i dál?
Veřejná služba vstupuje do éry nových technologií, přijímačů, distribučních cest a aplikací sice vyzbrojena stabilní poptávkou po „starých veřejných službách“, ale nic to neříká o nových pro „nové“ uživatele, kteří dnes raději než po televizi sáhnou po počítači, tabletu nebo mobilu.
Českou televizi čekají roky tvrdé dřiny, osvěty a boje o místo na slunci. O udržení kvalitní původní domácí dramatické tvorby, kvalitního dokumentu, filmů, seriálů, náročného zahraničního i domácího zpravodajství, publicistiky, velkých sportovních akcí, které bez ČT český divák neuvidí, a kulturních zážitků z divadla nebo umění, které bez ČT nebudou.
ČT čeká nelehké období, ve kterém se veřejná služba bude znovu nově definovat a zase se budou hledat její mantinely a „české pojetí“. Středobodem budou peníze a perspektiva české národní kultury.
Nového generálního ředitele ČT čekají tři hlavní úkoly: zajištění financí, zkvalitnění programu a především – komunikace. Peníze a kvalitní program jsou samozřejmosti. Každý manažer v jakékoliv firmě musí umět sehnat peníze, počítat a chytře investovat do výroby. V televizi pak dokázat postavit kvalitní program, silné pořady a zaujmout širokou veřejnost.
Pro následující těžkou dekádu plnou srážek s novou mediální realitou bude rozhodující a nejdůležitější třetí úkol: komunikace.
Česká televize a veřejná služba vůbec je průsečíkem tisíců zájmů. Na jedné straně stojí očekávání veřejnosti, na druhé tvůrců, jiných médií, zájmových skupin, kulturní sféry, sportu, charity až po nejrůznější mediální lobbisty nebo politiky. Každá tato skupina má z jejího pohledu zájmy legitimní a pochopitelné. Často si protiřečí a vylučují se a šéf ČT musí vždy složitě hledat kompromisní elixír.
Trpělivá, neúnavná a otevřená komunikace se všemi skupinami a hlavně veřejností, osobně nebo přes média, je jedinou cestou, jak získat veřejné službě respekt a postavení „kulturního národního statku“.
Bude to úkol, který tady visel mnoho let, ale stále jakoby nebyl čas. Nyní je za pět minut dvanáct. ČT bez aktivní a asertivní komunikace bude slabá a veřejnost se od ní může snadno odvrátit.
Stačí, aby nedokázala naplnit očekávání a reagovat na měnící se trendy, nové programové formáty, ztrácela děti a mladé a nedokázala nabízet o moc víc než komerční sféra. Očekávání veřejnosti jsou vysoká, stejně jako potřeba komunikace. Veřejnost také volá po člověku, co by byl symbolem „nové“ ČT.
Nový ředitel by proto měl být člověkem silné vize, která veřejnost přesvědčí o novém pojetí veřejné služby v naší dekádě. Budoucí generální ředitel by měl otevřeně komunikovat, mít vysokou profesní i společenskou autoritu a odborný respekt, aby přesvědčivě dokázal najít pro svoji vizi podporu.
Celá komunikace kolem veřejné služby stála a vždy bude stát na víře, že se jde správnou cestou, a pak schopnosti definovat cíle a nebát se rizika. Tuto víru může budovat jen zkušená manažerská osobnost.
Spolu s digitalizací televize a rozvojem nových technologií totiž velké mediální domy ztrácejí své pozice, na trhu je s rozvojem menších projektů méně peněz a tlak na veřejnou službu bude rok od roku tvrdší. Jen připravený a komunikativní manažer může tuto veřejnou službu ČT převést přes nestabilní a nepřátelské prostředí následujících několika let.
Ten, kdo by chtěl ředitele slabšího, nevýrazného a obklopeného skupinou, jež s ním bude manipulovat dle vnějších zájmů, chce ČT zvolna ohlodávat a ničit.
Ten, kdo po éře pozvolné stabilizace a postupného rozvoje ČT Jiřím Janečkem a jeho týmem, bude žádat osobu výraznou a inspirující, prověřeného manažera a schopného komunikátora s veřejností, bude chtít ČT stabilní a silnou i v digitální éře nových médií.
Oba postupy jsou naprosto stejně legitimní, protože společnost se může rozhodnout, že veřejnou službu nechce a najde si metodu, jak toho bezbolestně a zvolna docílí. Nic na světě netrvá věčně.
Je ale třeba hrát s otevřenými kartami.
Nemělo by se to dít skrytě, ve prospěch některých zájmových skupin a bez respektu k názoru a potřebám veřejnosti. A pouze na základě faktů, odborných analýz a slušné a věcné široké veřejné debaty.
Veřejná mediální služba totiž, jak vidno, hraje v životě lidí nyní až příliš nezastupitelnou roli.
Budoucího ředitele ČT budou vybírat členové Rady České televize a svým výběrem ovlivní fungování veřejné služby v éře technologické mediální revoluce.
Ať rozhodnou jakkoliv, toto je ve hře.