Rok se láme, takže se vyhýbám závažným tématům a nabízím hrst aforismů, které se mi vylíhly v hlavě:
Podle psychologické teorie projekce stínu nás naše vlastní záporné vlastnosti, které sami před sebou nepřiznáváme, podvědomě iritují a my je proto promítáme na lidi ze svého okolí. Přísloví „Kdo to říká, ten to je,“ skutečně platí. Například nepřiznaný zbabělec viní ostatní z nedostatku odvahy, nepřiznaný zaháleč považuje jiné lidi za lenochy.
Klimatolog Ladislav Metelka ve svém článku upozornil na zajímavý fakt: klimaskeptikům vadí mezinárodní dohody. Po atakování jakéhokoli pokusu o koordinované řešení globálního oteplování se zaměřili na Montrealský protokol, který signatáře zavazoval k omezení výroby freonů. Existuje skutečně nějaká doložitelná souvislost mezi psychologií klimaskeptiků a averzí vůči dohodám?
Vedle častých hlasů volajících po useknutí korupčních "chapadel" lze občas zaslechnout i opačný názor, podle kterého je korupce prospěšná, protože umožňuje trhu nalézt cestičky, které by jinak zůstaly kvůli nastaveným pravidlům nepřístupné. Podle tohoto pohledu je boj s korupcí jen zbytečnou brzdou, která brání toku peněz, zboží a služeb.
Má Čína nejlepší léta za sebou? Je důvod k obavám, že se nachází na pokraji ekonomického kolapsu? Nad těmito otázkami se ve svých komentářích střetli dva komentátoři Bloombergu. Jim O´Neil soudí, že jako již vícekrát, Čína pesimisty opět zklame. Růst HDP je na solidní hodnotě 7,5% a indikátory jako růst peněžní zásoby, spotřeba elektrického proudu a nákupní index manažerů, nedávají důvod k obavám.