Stačí, aby někdo v našem okolí vyslovil nahlas slovo „stres“, a tělo mnohých z nás právě stresovou reakcí zareaguje. Zpozorníme, rozbuší se nám srdce, stoupne krevní tlak a zrychlí se dýchání. Bodejť by ne. Podle analýzy, kterou v roce 2015 vypracovali Joel Goh, Jeffrey Pfeffer a Stefanos A. Zenios, obnášejí stresující poměry stejné riziko onemocnění a smrti jako kouření.
Případ té ženy vešel do dějin psychiatrie. Ve své studii ho popsali výzkumníci Berry, Sagar a Tripathi. Když bylo ženě čtyřicet tři, usoudila, že se cítí psychicky natolik mizerně, že je nutné obrátit se na lékaře. Diagnóza potvrdila správnost jejího rozhodnutí. Trpěla sklonem k plačtivosti, úzkostmi, letargickými stavy, zácpou a měla potíže s vnímáním (zdávalo se jí, že někdo volá její jméno).