Proč jsou tak často renomovaní analytici horší než začínající?
Jim Cramer je mužem, který sloučil investování se zábavou a vytvořil tak přitažlivou a úspěšnou show. Vysoký kredit si vysloužil výkonností svého fondu Cramer & Co. (později Cramer, Berkowitz, & Co.), který dosahoval během čtrnácti posledních let minulého tisíciletí nádherného ročního výnosu 24%. V roce 2001 Cramer správy aktiv zanechal a v roce 2005 spustil v televizi CNBC pořad Mad Money.
Cramerova úctu vzbuzující investorská minulost přesvědčila řadu lidí o jeho mimořádných analytických schopnostech, popřípadě o jeho geniální intuici. Lze předpokládat, že sám Cramer toto přesvědčení ochotně sdílí. Cramer se před novináři rozpovídal o tom, že nadprůměrných výnosů lze dosahovat také díky činnostem, jako je šíření negativních zpráv o jednotlivých společnostech přes spřátelené novináře. Pak stačí nakoupit laciné akcie a počkat na jejich návrat na reálnou hodnotu. Cramer tvrdí, že on takové hrátky nikdy neprovozoval – ovšem jedná se o nelegální činnost, bylo by tedy na nejvyšší míru překvapivé, kdyby se k něčemu takového Cramer přiznal.
Zdálo by se, že úspěšná investorská minulost je sama o sobě důvodem, abychom Cramerova doporučení nebrali na lehkou váhu. Jenže skutečnost je bohužel spíše opačná – úspěchy při správě rizikových aktiv mohou naopak znamenat, že musíme být při následování rad dané osobnosti obzvláště opatrní.
Pro tento zdánlivě nelogický závěr existují dva důvody:
1. Je možné, že Cramer při správě majetku skutečně nepřekročil zákon. Nicméně nedělejme si iluze, že takto poctiví jsou všichni správci, kteří vykazují stabilně vysokou výkonnost portfolia. Cramer nemluvil do větru. Pokud je vysoká pravděpodobnost, že někdo manipulovat veřejností v minulosti, jakou máme jistotu, že tak nečiní právě teď, když k nám promlouvá?
2. Na trzích s rizikovými aktivy hraje nevyhnutelně velkou roli prachobyčejné štěstí. Investor (pokud se neuchyluje k praktikám z bodu 1) se bez něj neobejde. Ovšem pokud ho má, přičítá nadprůměrný výdělek především svým schopnostem. Zvýšené sebevědomí jde ruku v ruce se zhoršenou schopností sebereflexe. To vede k postojům typu: „Dostal jsem nápad a protože ten nápad je můj, určitě je vynikající.“
Příklad: před osmi měsíci Cramer razantně vyzýval k prodeji akcií Hewlett Packard a Best Buy. Obě akcie měly v té době za sebou dva a půl trvající sešup a svým držitelům rozhodně radost nedělaly. Jak se jejich ceny změnily od pochmurné Cramerovy předpovědi? V obou případech se zdvojnásobily!
Pokud vaše akcie prodělávají a renomovaný investiční expert předpovídá jejich pád, zachovejte chladnou hlavu a berte toto doporučení s velkým nadhledem. Pokud solidně vyděláváte a expert vašim cenným papírům předpoví slibnou budoucnost, neusněte na růžích. Akciový i měnový trh jsou typickými prostředími s malou předvídatelností, kde lze hodně získat i ztratit. V takovýchto prostředích se nevyhnutelně daří klamu i sebeklamu a teoretické znalosti i zkušenosti dávají jen malou výhodu. Proto zde naleznete málo expertů a hodně těch, kteří si na ně hrají.
Publikováno na ipoint.cz
Cramerova úctu vzbuzující investorská minulost přesvědčila řadu lidí o jeho mimořádných analytických schopnostech, popřípadě o jeho geniální intuici. Lze předpokládat, že sám Cramer toto přesvědčení ochotně sdílí. Cramer se před novináři rozpovídal o tom, že nadprůměrných výnosů lze dosahovat také díky činnostem, jako je šíření negativních zpráv o jednotlivých společnostech přes spřátelené novináře. Pak stačí nakoupit laciné akcie a počkat na jejich návrat na reálnou hodnotu. Cramer tvrdí, že on takové hrátky nikdy neprovozoval – ovšem jedná se o nelegální činnost, bylo by tedy na nejvyšší míru překvapivé, kdyby se k něčemu takového Cramer přiznal.
Zdálo by se, že úspěšná investorská minulost je sama o sobě důvodem, abychom Cramerova doporučení nebrali na lehkou váhu. Jenže skutečnost je bohužel spíše opačná – úspěchy při správě rizikových aktiv mohou naopak znamenat, že musíme být při následování rad dané osobnosti obzvláště opatrní.
Pro tento zdánlivě nelogický závěr existují dva důvody:
1. Je možné, že Cramer při správě majetku skutečně nepřekročil zákon. Nicméně nedělejme si iluze, že takto poctiví jsou všichni správci, kteří vykazují stabilně vysokou výkonnost portfolia. Cramer nemluvil do větru. Pokud je vysoká pravděpodobnost, že někdo manipulovat veřejností v minulosti, jakou máme jistotu, že tak nečiní právě teď, když k nám promlouvá?
2. Na trzích s rizikovými aktivy hraje nevyhnutelně velkou roli prachobyčejné štěstí. Investor (pokud se neuchyluje k praktikám z bodu 1) se bez něj neobejde. Ovšem pokud ho má, přičítá nadprůměrný výdělek především svým schopnostem. Zvýšené sebevědomí jde ruku v ruce se zhoršenou schopností sebereflexe. To vede k postojům typu: „Dostal jsem nápad a protože ten nápad je můj, určitě je vynikající.“
Příklad: před osmi měsíci Cramer razantně vyzýval k prodeji akcií Hewlett Packard a Best Buy. Obě akcie měly v té době za sebou dva a půl trvající sešup a svým držitelům rozhodně radost nedělaly. Jak se jejich ceny změnily od pochmurné Cramerovy předpovědi? V obou případech se zdvojnásobily!
Pokud vaše akcie prodělávají a renomovaný investiční expert předpovídá jejich pád, zachovejte chladnou hlavu a berte toto doporučení s velkým nadhledem. Pokud solidně vyděláváte a expert vašim cenným papírům předpoví slibnou budoucnost, neusněte na růžích. Akciový i měnový trh jsou typickými prostředími s malou předvídatelností, kde lze hodně získat i ztratit. V takovýchto prostředích se nevyhnutelně daří klamu i sebeklamu a teoretické znalosti i zkušenosti dávají jen malou výhodu. Proto zde naleznete málo expertů a hodně těch, kteří si na ně hrají.
Publikováno na ipoint.cz