„Nevděční“ zaměstnanci přinášejí úspěch
Společnost Google pečuje o své zaměstnance nadstandardně. Poskytuje výhodné penzijní připojištění, pětiměsíční mateřskou dovolenou (ve Spojených státech se jedná o podstatnou výhodu), tělocvičny a mateřské školy na pracovišti, možnost strávit pětinu pracovního času rozvíjením vlastních projektů (i když tato možnost je omezována a koncem srpna se vyrojila řada článků a diskusí oznamujících dokonce její zánik). Nadprůměrné platy netřeba připomínat. Zaměstnanci to vše oceňují a Google vévodí žebříčku firem s nejpříjemnějšími pracovními podmínkami. Kupodivu to vše zaměstnancům nijak nebrání v tom, aby svého úžasného zaměstnavatele po krátké době neopustili a nevydali se „o dům dál“.
Jak tento paradox vysvětlit? Doba setrvání v pracovním poměru dosahuje u Googlu mediánové hodnoty pouze jednoho roku (u hůře placených zaměstnanců společnosti ExxonMobil je to šest a půl roku). Odpověď se pokusil nalézt analytik agentury Bloomberg Leonid Bershidsky. Připomíná, že zaměstnanci Googlu jsou velmi mladí: mediánový věk je 29 let. Je logické, že doba setrvání u takto mladé firmy je menší než u firmy plné zaměstnanců předdůchodového věku. To ale není úplné vysvětlení. Faktem zůstává, že zaměstnanci Googlu jsou nejen mladí, ale i vzhledem ke svým vrstevníkům nadprůměrně přelétaví a z firmy odcházejí brzy. Je to dáno povahou trhu, na kterém se pohybují. Kreativní a vysoce kvalifikovaní lidé v oboru informačních technologií netrpí nouzí o nabídky a není tedy divu, že leckdy neodolají.
Výčet paradoxů tím ale není u konce. Ačkoli si Google nedokáže zaměstnance udržet, nezdá se, že by tím nějak trpěl. Výsledky firmy dělají jejím akcionářům radost. Jaký kontrast proti firmě Eastman Kodak, v níž průměrný zaměstnance pracuje dvacet let, ale nic naplat, společnost je ztrátová. Bershidsky z toho vyvozuje, že koncept zaměstnanecké loajality je zkrátka zastaralý. Náklady vynaložené na hledání a zaučování nových zaměstnanců se bohatě vrátí v podobě nového pohledu a neotřelých přístupů. Ztráta zaučené a kvalifikované pracovní síly tedy není pro firmu nové ekonomiky tak bolestná, jak by se mohlo zdát. Je nicméně třeba nastavit podmínky tak, aby nová košťata metla s novátorským nadšením. Budoucnost ukáže, zda je úspěšnost firem s přelétavými zaměstnanci dočasnou anomálií či trvalým trendem.
Publikováno na ipoint.cz, upraveno
Jak tento paradox vysvětlit? Doba setrvání v pracovním poměru dosahuje u Googlu mediánové hodnoty pouze jednoho roku (u hůře placených zaměstnanců společnosti ExxonMobil je to šest a půl roku). Odpověď se pokusil nalézt analytik agentury Bloomberg Leonid Bershidsky. Připomíná, že zaměstnanci Googlu jsou velmi mladí: mediánový věk je 29 let. Je logické, že doba setrvání u takto mladé firmy je menší než u firmy plné zaměstnanců předdůchodového věku. To ale není úplné vysvětlení. Faktem zůstává, že zaměstnanci Googlu jsou nejen mladí, ale i vzhledem ke svým vrstevníkům nadprůměrně přelétaví a z firmy odcházejí brzy. Je to dáno povahou trhu, na kterém se pohybují. Kreativní a vysoce kvalifikovaní lidé v oboru informačních technologií netrpí nouzí o nabídky a není tedy divu, že leckdy neodolají.
Výčet paradoxů tím ale není u konce. Ačkoli si Google nedokáže zaměstnance udržet, nezdá se, že by tím nějak trpěl. Výsledky firmy dělají jejím akcionářům radost. Jaký kontrast proti firmě Eastman Kodak, v níž průměrný zaměstnance pracuje dvacet let, ale nic naplat, společnost je ztrátová. Bershidsky z toho vyvozuje, že koncept zaměstnanecké loajality je zkrátka zastaralý. Náklady vynaložené na hledání a zaučování nových zaměstnanců se bohatě vrátí v podobě nového pohledu a neotřelých přístupů. Ztráta zaučené a kvalifikované pracovní síly tedy není pro firmu nové ekonomiky tak bolestná, jak by se mohlo zdát. Je nicméně třeba nastavit podmínky tak, aby nová košťata metla s novátorským nadšením. Budoucnost ukáže, zda je úspěšnost firem s přelétavými zaměstnanci dočasnou anomálií či trvalým trendem.
Publikováno na ipoint.cz, upraveno