Loni před krajskými volbami jsem zde v článku Sklon k demagogii na webech politických stran představil metodu analýzy skupinové iracionality politických stran. Protože se blíží volby do parlamentu, shromáždil jsem aktuální polemické texty stran a provedl analýzu znovu. Metodu analýzy skupinové iracionality jsem založil na předpokladu, že extrémista je zcela zaujat „vyšší“ hodnotou, jejím prosazováním, bojem za ni a odporem vůči jejím „nepřátelům“. Tomu odpovídá slovník, který používá a kterým se snaží oslovit své okolí.


K analýze jsem použil polemické (kritizující, varující či na kritiku reagující) texty publikované na oficiálních webech politických stran v období od 1. 5. do 7. 10. 2013 (s jednou výjimkou: vzhledem k malému množství článků na webu uskupení Hlavu vzhůru byly pro analýzu použity i texty z webu Suverenita – blok Jany Bobošíkové, tedy nejvýraznější strany uskupení). Tentokrát jsem nezahrnul Piráty a Svobodné, nicméně ve výše zmíněném článku jsou k dispozici i jejich výsledky.

Míru skupinové iracionality politických stran lze určit na základě výskytu výrazů z následujících sedmi kategorií, vyplývajících z vlastností skupinového myšlení:

1. Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.
2. Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ, spása atd.
3. Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni, absolutní atd.
4. Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v 1. pádu.
5. Ideologické myšlení: slova končící na -ismus, -ista, -istka, -istický.
6. Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev, smrt, strach atd.
7. Posedlost symboly: symbol, vlajka, přísaha atd.

Nezapočítávají se výrazy, které jsou součástí vlastních jmen a názvů stran a institucí (sociální demokracie, ministerstvo spravedlnosti). Seznam vyhledávaných výrazů obsahuje přibližně 1400 položek a je k dispozici na webu iracionalita.net a v příloze knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku (dybbuk, 2011). Velký dík za spolupráci při vytvoření analýzy patří Petře Štěpánové, Kláře Přibylové a společnosti Bisnode ČR.

Analýza jde za rámec tradičního pravo-levého politického třídění. Místo něj hledá, kde se daná politická strana nalézá na škále umírněná – radikální – extremistická. Radikální (a tím spíše extremistické) strany komunikují se svými případnými voliči jiným způsobem než strany umírněné. Předcházejí před ně s rétorikou, která danou skupinu voličů osloví, tedy s rétorikou bohatou na výrazy z uvedených sedmi kategorií.

Hodnoty v tabulce udávají počet hledaných výrazů na 10 000 slov textu, v posledním sloupci je celkový součet jednotlivých kategorií..
Zabarvení políček odpovídá hodnotě dané kategorie (bílá barva = nízká hodnota, žlutá barva = střední hodnota, šedá barva = vysoká hodnota).

V tabulce a grafu je zobrazeno, jak jednotlivé politické strany dopadly. Čím větší hodnota, tím častější v textech dané strany používání daných výrazů a tím více u ní lze očekávat chování a postoje ovlivněné skupinovou iracionalitou. Analýza ukázala, že skupinové myšlení nejméně ohrožuje Stranu zelených, naopak nejvíce jsou jí postiženy strany a hnutí shromážděné pod charismatickým vůdcem: Hlavu vzhůru, ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Nejčastější výrazy u jednotlivých stran:

Strana zelených: nenávist, zneužití, životní prostředí, tolerance
TOP 09: idiotský, kmotr, demokratický, rozvoj
ODS: hysterie, populistický, komunisté, demokracie
ČSSD: skandální, zlo, demokracie, právo, svoboda
KDU-ČSL: moloch, nepřítel, komunistický, demokracie
SPOZ: hloupý, účelový, komunisté, demokracie
KSČM: podivný, skandál, svoboda, životní prostředí
Úsvit: podvodník, zneužívání, demokracie, slušný
ANO 2011: falešný, kmotr, mafiánský, národ, prosperita, slušný
Hlavu vzhůru: lež, skandál, socialistický, bohatství, odvaha, prosperita.

Výsledky analýzy jsem porovnal se zjištěními studie Transparency International (TI), která hodnotila transparentnost financování pomocí deseti kritérií (např.existence transparentního účtu, zveřejňování obdržení nefinančních výhod a uveřejnění jmen spolupracujících agentur). Jednotlivá kritéria mohla být splněna zcela, zčásti či vůbec. Výsledky jsou shrnuty v tabulce níže. Z ní je zřejmě, že mezi sklonem ke skupinové iracionalitě a transparentností financování existuje těsný vztah. Strana zelených skončila v obou případech na prvním místě, následovaná TOP 09. Naopak nejméně transparentní jsou SPOZ (jejíž skupinová iracionalita je průměrná) a Úsvit (který i v iracionalitě skončil mezi třemi nejhoršími).



Zajímavě vychází porovnání výsledků analýzy se závěry serveru demagog.cz, který hodnotí pravdivost výroků pronesených v televizních debatách. V tabulce se nacházejí výsledky hodnocení předvolebního vydání pořadu Interview Daniely Drtinové, Předvolební diskuze ČT z Prahy ze 14. 10. 2013 a Předvolební diskuse MF DNES a idnes.cz z 22. 10. 2013 (její výsledky byly publikovány zde).
Jak je vidět v níže přiloženém grafu, ukázal se vztah mezi skupinovou iracionalitou a počtem nepravdivých a zavádějících tvrzení, která zástupce strany v debatách pronesl.



Suma sumárum: Čím větší dávkou emocí se nás snaží ta či ona politická strana zavalit, tím méně můžeme důvěřovat jejím dobrým úmyslům.

Pokud máte připomínky či dotazy k textovým analýzám, popřípadě máte zájem na tvorbě analýz spolupracovat, napište mi prosím na milan.petrak(zavináč)centrum.cz

Publikováno na Britských listech, rozšířeno.