Amerika možná chytá druhou mízu, ale…
V posledních letech se ozývají hlasy předpovídající odchod Spojených států z pozice světové velmoci číslo jedna. Komenátor Bloombergu A. Gary Shilling vidí budoucnost jinak. Amerika má podle něj předpoklady své postavení udržet. Své argumenty shrnul Shilling do šesti bodů.
1. Demografie. Amerika patří mezi země, které nejochotněji přijímají imigranty a zároveň je dokáže motivovat k práci. Většina přistěhovalců pracuje, ať už na vysoce kvalifikovaných pozicích či v zaměstnáních, o která nemají domácí obyvatelé zájem. Průměrný věk imigrantů není vysoký, díky čemuž přispívají do rozpočtu daní z příjmu, ale na dávkách a příspěvcích příliš neodebírají. Mírou porodnosti ve výši 2,06 na ženu USA s náskokem převyšují Japonsko (1,39), Čínu (kvůli politice jednoho dítěte 1,55) i Evropu.
2. Podnikatelský duch. Tato vlastnost má kořeny patrně v americkém školním systému, kterému se sice můžeme posmívat, že děti příliš nevybavuje encyklopedickými znalostmi, ale zato je vede ke kladení otázek učitelům a k diskusím s nimi. Mladí Američané jsou individualističtí, sebevědomí a ochotní podstupovat rizika.
3. Flexibilita pracovní síly. Americké odborové organizace ztrácejí na síle. Zřetelné je to především v soukromých firmách, ale v určité míře to platí i pro státní sektor. Lidé hledající si místo jsou zde ochotnější přijmout práci za nižší mzdu, než byla předchozí. V Evropě je to méně časté, v Japonsku ještě nevyhasla tradice celoživotního zaměstnání v jedné firmě a čínský přesun od exportu k domácí ekonomice zde vede k rychlému růstu mezd.
4. Klesající potřeba zahraničního financování dluhu. Podle A. Gary Shillinga budou americké domácnosti po pádu cen nemovitostí a následnému (byť v případě USA dočasnému) zklamání z akciových trhů nuceny k vyšším úsporám. Výnosy amerických dluhopisů zůstanou nízké, protože vlastníci (především Čína) se neodváží k větším výprodejům, aby nesrazili jejich cenu a neuškodili v závěru sami sobě.
5. Silný dolar. Dolar má podle Shillinga reálnou šanci zůstat nejméně dalších pět až šest let hlavní rezervní a obchodní měnou. Zůstane jí díky rychle rostoucí a otevřené americké ekonomice, efektivně fungujícím a likvidním finančním trhům, snadné možnosti kupovat a prodávat americká aktiva a také díky nedostatkům měn, které by mohly dolar nahradit (euro je pod tlakem kvůli nedořešené dluhové krizi, jüan nemůže dolaru konkurovat kvůli tvrdému státnímu dozoru Číny nad ekonomikou a proti tomu, aby se hlavní měnou stal jen, je samotné Japonsko).
6. Energetická soběstačnost. Díky břidlicovému plynu, novým nalezištím ropy a plynu pod mořským dnem, kanadským ropným pískům, úspornějším automobilům a opatřením k šetření energií má Amerika šanci zůstat do velké míry nezávislá na dění v jiných zemích bohatých na přírodní zdroje.
S druhým bodem Shillingova seznamu polemizuje jeho kolega Clive Crook. Ten si všímá studie OECD, která se zabývá mezinárodním srovnáním dovedností, jako je schopnost pracovat s textem, matematických schopností a řešení problémů pomocí informačních technologií. Z dvaceti dvou zkoumaných zemí obsadily Spojené státy nelichotivé 18. místo.
Obzvlášť pochmurně pak vypadají výsledky mladých Američanů ve věku od 16 do 24 let. V práci s textem zaujala americká mládež třetí místo odzadu, v počítání i řešení problémů je dokonce poslední. Jakkoli patří prestižní americké univerzity mezi nejlepší školy na světě a vychovávající intelektuální elitu, velká část Američanů se pohybuje pod hranicí chudoby a postrádá schopnosti své postavení změnit. Jen slabou útěchou zůstává fakt, že v absolutním vyjádření Američané nehloupnou. Jejich postavení se zhoršuje, protože ostatní země své výukové programy zdokonalily. Ohrožena není jen prosperita Spojených států, ale též jejich sociální soudržnost a stabilita.
Pokud jde o Českou republiku, ta si vedla v početních dovednostech lehce nadprůměrně, ve zbývajících dvou kategoriích skončila v průměru. Nejvyšší příčky obsadily Finsko, Nizozemí, Norsko a Švédsko. V práci s textem a početních dovednostech excelovalo Japonsko, to ale ztratilo body v řešení problémů.
Následující roky ukáží, kdo čí argumenty jsou blíže pravdě. Některé ze šesti optimistických bodů obsahují skrytou hrozbu. Flexibilita pracovní síly může vést k dalšímu rozevření beztak již širokých příjmových nůžek a k vypuknutí ostřejších podob protestu, než jaké převedlo hnutí Occupy. Přítomnost přistěhovalců situaci spíše zhorší než naopak. Naděje ve vyšší podíl domácího financování veřejného dluhu je zatím spekulací a náhlá panika může srazit cenu amerických dluhopisů. Stejně tak nelze říci, zda převáží kladný vliv svobodné atmosféry amerických škol, nebo záporný vliv stagnujících znalostí. Navzdory tomu se zatím Amerika zotavuje z recese lépe než většina ostatních zemí a její šance na udržení vedoucí pozice je reálná.
1. Demografie. Amerika patří mezi země, které nejochotněji přijímají imigranty a zároveň je dokáže motivovat k práci. Většina přistěhovalců pracuje, ať už na vysoce kvalifikovaných pozicích či v zaměstnáních, o která nemají domácí obyvatelé zájem. Průměrný věk imigrantů není vysoký, díky čemuž přispívají do rozpočtu daní z příjmu, ale na dávkách a příspěvcích příliš neodebírají. Mírou porodnosti ve výši 2,06 na ženu USA s náskokem převyšují Japonsko (1,39), Čínu (kvůli politice jednoho dítěte 1,55) i Evropu.
2. Podnikatelský duch. Tato vlastnost má kořeny patrně v americkém školním systému, kterému se sice můžeme posmívat, že děti příliš nevybavuje encyklopedickými znalostmi, ale zato je vede ke kladení otázek učitelům a k diskusím s nimi. Mladí Američané jsou individualističtí, sebevědomí a ochotní podstupovat rizika.
3. Flexibilita pracovní síly. Americké odborové organizace ztrácejí na síle. Zřetelné je to především v soukromých firmách, ale v určité míře to platí i pro státní sektor. Lidé hledající si místo jsou zde ochotnější přijmout práci za nižší mzdu, než byla předchozí. V Evropě je to méně časté, v Japonsku ještě nevyhasla tradice celoživotního zaměstnání v jedné firmě a čínský přesun od exportu k domácí ekonomice zde vede k rychlému růstu mezd.
4. Klesající potřeba zahraničního financování dluhu. Podle A. Gary Shillinga budou americké domácnosti po pádu cen nemovitostí a následnému (byť v případě USA dočasnému) zklamání z akciových trhů nuceny k vyšším úsporám. Výnosy amerických dluhopisů zůstanou nízké, protože vlastníci (především Čína) se neodváží k větším výprodejům, aby nesrazili jejich cenu a neuškodili v závěru sami sobě.
5. Silný dolar. Dolar má podle Shillinga reálnou šanci zůstat nejméně dalších pět až šest let hlavní rezervní a obchodní měnou. Zůstane jí díky rychle rostoucí a otevřené americké ekonomice, efektivně fungujícím a likvidním finančním trhům, snadné možnosti kupovat a prodávat americká aktiva a také díky nedostatkům měn, které by mohly dolar nahradit (euro je pod tlakem kvůli nedořešené dluhové krizi, jüan nemůže dolaru konkurovat kvůli tvrdému státnímu dozoru Číny nad ekonomikou a proti tomu, aby se hlavní měnou stal jen, je samotné Japonsko).
6. Energetická soběstačnost. Díky břidlicovému plynu, novým nalezištím ropy a plynu pod mořským dnem, kanadským ropným pískům, úspornějším automobilům a opatřením k šetření energií má Amerika šanci zůstat do velké míry nezávislá na dění v jiných zemích bohatých na přírodní zdroje.
S druhým bodem Shillingova seznamu polemizuje jeho kolega Clive Crook. Ten si všímá studie OECD, která se zabývá mezinárodním srovnáním dovedností, jako je schopnost pracovat s textem, matematických schopností a řešení problémů pomocí informačních technologií. Z dvaceti dvou zkoumaných zemí obsadily Spojené státy nelichotivé 18. místo.
Obzvlášť pochmurně pak vypadají výsledky mladých Američanů ve věku od 16 do 24 let. V práci s textem zaujala americká mládež třetí místo odzadu, v počítání i řešení problémů je dokonce poslední. Jakkoli patří prestižní americké univerzity mezi nejlepší školy na světě a vychovávající intelektuální elitu, velká část Američanů se pohybuje pod hranicí chudoby a postrádá schopnosti své postavení změnit. Jen slabou útěchou zůstává fakt, že v absolutním vyjádření Američané nehloupnou. Jejich postavení se zhoršuje, protože ostatní země své výukové programy zdokonalily. Ohrožena není jen prosperita Spojených států, ale též jejich sociální soudržnost a stabilita.
Pokud jde o Českou republiku, ta si vedla v početních dovednostech lehce nadprůměrně, ve zbývajících dvou kategoriích skončila v průměru. Nejvyšší příčky obsadily Finsko, Nizozemí, Norsko a Švédsko. V práci s textem a početních dovednostech excelovalo Japonsko, to ale ztratilo body v řešení problémů.
Následující roky ukáží, kdo čí argumenty jsou blíže pravdě. Některé ze šesti optimistických bodů obsahují skrytou hrozbu. Flexibilita pracovní síly může vést k dalšímu rozevření beztak již širokých příjmových nůžek a k vypuknutí ostřejších podob protestu, než jaké převedlo hnutí Occupy. Přítomnost přistěhovalců situaci spíše zhorší než naopak. Naděje ve vyšší podíl domácího financování veřejného dluhu je zatím spekulací a náhlá panika může srazit cenu amerických dluhopisů. Stejně tak nelze říci, zda převáží kladný vliv svobodné atmosféry amerických škol, nebo záporný vliv stagnujících znalostí. Navzdory tomu se zatím Amerika zotavuje z recese lépe než většina ostatních zemí a její šance na udržení vedoucí pozice je reálná.