Agresivní menšina, které se nezbavíme
V České republice jich žije přibližně sto tisíc. Neúměrně velký podíl z nich se v tuto chvíli nachází za mřížemi. Ovšem další neúměrně velký podíl členů této menšiny se naopak může radovat ze svých úspěchů.
Tito lidé nemívají malé cíle a při jejich dosahování se jen tak nevzdají. Důsledky jsou pro nás všechny tristní. Ztráty v hodnotě stovek milionů, někdy i několika miliard ročně. Těžko odhadovat, kolik lidských životů má tato menšina ročně na svědomí, ovšem obávám se, že kdybychom toto číslo znali, vypuklo by pozdvižení.
Jak jsou příslušníci menšiny přijímáni ostatními? Různě. To, že jsou častými „klienty“ kriminálů jsem již zmínil. Mnoho z nich je ale obdivováno, lidé jim věří a identifikují se s nimi. Cesta k penězům a moci je volná.
Tou mimořádně adaptovanou menšinou jsou psychopati. Nulovou empatii nahrazují schopností předstírat city. Dokáží být milí, chápaví a zdánlivě přátelští. Snadno podlehneme kouzlu jejich osobnosti a dovolíme jim, aby námi manipulovali. To jim umožňuje vyšplhat se na pozice v předsednictvech politických stran, usednout do křesel v představenstvech firem, či získat věhlas coby uctívaní náboženští vůdci. S naší nevědomou pomocí bez skrupulí likvidují nepřátele a zbavují se bývalých přátel, které již k dosažení cílů nepotřebují.
Bez mrknutí vám prodají produkt, o kterém vědí, že vám může uškodit. Pomocí falšovaných účetních dokladů vás přimějí koupit si brutálně nadhodnocené akcie. Jejich prokletím je sklon k nudě. Touha po adrenalinu z nich činí nebezpečné řidiče a jsou tak zodpovědní za velké procento vážných dopravních nehod.
Nic není černobílé. Jak ukazuje kniha britského psychologa Kevina Duttona Moudrost psychopatů, jejich chladnokrevnost může být užitečná, pokud vykonávají profesi chirurga, záchranáře či policisty. Negativa ovšem převažují. Přesto se snad nikdy nestane, že by začali být jako skupina nenáviděni. Na to jsou příliš nenápadní, lstiví a přizpůsobiví. Nejspíš i v dalších staletích budou lidé místo toho propadat skupinové nenávisti vůči těm, kdo patří k jiné národnosti i rase, vůči těm, kteří vyznávají jiné náboženství či kteří mají odlišné (i když umírněné) politické názory.
Co na to psychopati? Ti udělají vše, aby tuto nenávist přiživili. Vždyť z ní mohou bohatě těžit, využívat strachu lidí k získání jejich důvěru. Odsud také plyne jedna z cest, jak vliv psychopatů omezit: Nepropadat skupinovému strachu.
Publikováno v časopisu Psychologie Dnes, č. 3/2016.
Tito lidé nemívají malé cíle a při jejich dosahování se jen tak nevzdají. Důsledky jsou pro nás všechny tristní. Ztráty v hodnotě stovek milionů, někdy i několika miliard ročně. Těžko odhadovat, kolik lidských životů má tato menšina ročně na svědomí, ovšem obávám se, že kdybychom toto číslo znali, vypuklo by pozdvižení.
Jak jsou příslušníci menšiny přijímáni ostatními? Různě. To, že jsou častými „klienty“ kriminálů jsem již zmínil. Mnoho z nich je ale obdivováno, lidé jim věří a identifikují se s nimi. Cesta k penězům a moci je volná.
Tou mimořádně adaptovanou menšinou jsou psychopati. Nulovou empatii nahrazují schopností předstírat city. Dokáží být milí, chápaví a zdánlivě přátelští. Snadno podlehneme kouzlu jejich osobnosti a dovolíme jim, aby námi manipulovali. To jim umožňuje vyšplhat se na pozice v předsednictvech politických stran, usednout do křesel v představenstvech firem, či získat věhlas coby uctívaní náboženští vůdci. S naší nevědomou pomocí bez skrupulí likvidují nepřátele a zbavují se bývalých přátel, které již k dosažení cílů nepotřebují.
Bez mrknutí vám prodají produkt, o kterém vědí, že vám může uškodit. Pomocí falšovaných účetních dokladů vás přimějí koupit si brutálně nadhodnocené akcie. Jejich prokletím je sklon k nudě. Touha po adrenalinu z nich činí nebezpečné řidiče a jsou tak zodpovědní za velké procento vážných dopravních nehod.
Nic není černobílé. Jak ukazuje kniha britského psychologa Kevina Duttona Moudrost psychopatů, jejich chladnokrevnost může být užitečná, pokud vykonávají profesi chirurga, záchranáře či policisty. Negativa ovšem převažují. Přesto se snad nikdy nestane, že by začali být jako skupina nenáviděni. Na to jsou příliš nenápadní, lstiví a přizpůsobiví. Nejspíš i v dalších staletích budou lidé místo toho propadat skupinové nenávisti vůči těm, kdo patří k jiné národnosti i rase, vůči těm, kteří vyznávají jiné náboženství či kteří mají odlišné (i když umírněné) politické názory.
Co na to psychopati? Ti udělají vše, aby tuto nenávist přiživili. Vždyť z ní mohou bohatě těžit, využívat strachu lidí k získání jejich důvěru. Odsud také plyne jedna z cest, jak vliv psychopatů omezit: Nepropadat skupinovému strachu.
Publikováno v časopisu Psychologie Dnes, č. 3/2016.