Firmy pojmenované podle majitele – marnivost či racionální krok?
Charouz Group, Cestovní kancelář Fischer, Pivovar Bernard – hned na první pohled je zřejmé, čím se tyto firmy liší od ostatních jako třeba AAA Auto, Čedok či Staropramen. Jsme zvyklí, že zakladatelé firem vkládají do jejich názvů své příjmení. Liší se ale tyto firmy i jinak než jen názvem?
Na jednu stranu bychom mohli říci, že podnikatelé tím dávají najevo svůj narcismus a že ten se může negativně odrazit na jejich rozhodování při řízení firmy. Na druhou stranu je možné, že když už někdo po sobě pojmenuje firmu, identifikuje se s ní a bude mu více záležet na jejích úspěchu. Anebo na názvu nezáleží a firmám obojího druhu se vede naprosto stejně?
Odpověď jsem se pokusil najít v analýze v rámci společnosti Bisnode ČR. Podle očekávání se ukázalo, že zvyk dát firmě (akciové společnosti či společnosti s ručení omezeným) své jméno je častější mezi muži – činí tak přibližně dvakrát častěji než ženy. Zajímavé je, že s věkem tento jev roste. Mezi většinovými vlastníky ve věku nad 60 let každý devátý vložil do názvu firmy své příjmení, zatímco v kategorii pod 30 let tak učinil jen každý dvacátý.
Jak je na tom hospodaření takovýchto firem? Jak je zřejmé z grafu, firmy pojmenované podle svých vlastníků dosahují lepších výsledků než ostatní a jsou stabilnější. Jejich ziskovost je v průměru o třetinu vyšší, zatímco riziko úpadku, exekuce či platební neschopnosti je o 19 procent nižší než u ostatních firem. Není nutné, aby název obsahoval celé příjmení majitele, stejný jev vykázaly i firmy s částí příjmení v názvu.
Zmíněný rozdíl v hospodaření firem je patrný i v rámci jednotlivých odvětví. Lze tedy vyloučit možnost, že by byl způsoben tím, že v některých oborech je pojmenovávání firem podle příjmení častější (nejčastěji se s ním lze setkat ve zdravotnictví, advokacii a u autoškol).
Najít exaktní vysvětlení pozorovaného rozdílu by bylo obtížné. Nicméně je pravděpodobné, že přítomnost příjmení v názvu vede vlastníky k zodpovědnějšímu řízení firmy (daný vlastník má zájem na to, aby jeho jméno bylo ukázáno v dobrém světle). Svůj vliv na výsledky analýzy měly také firmy, které byly založeny z jiných důvodů než za účelem vytváření zisku. Zde je pochopitelné, že vlastník, i když je většinový, netouží být s nimi příliš spojován.
Publikováno na skutecnosti.cz
Na jednu stranu bychom mohli říci, že podnikatelé tím dávají najevo svůj narcismus a že ten se může negativně odrazit na jejich rozhodování při řízení firmy. Na druhou stranu je možné, že když už někdo po sobě pojmenuje firmu, identifikuje se s ní a bude mu více záležet na jejích úspěchu. Anebo na názvu nezáleží a firmám obojího druhu se vede naprosto stejně?
zdroj: Bisnode
Odpověď jsem se pokusil najít v analýze v rámci společnosti Bisnode ČR. Podle očekávání se ukázalo, že zvyk dát firmě (akciové společnosti či společnosti s ručení omezeným) své jméno je častější mezi muži – činí tak přibližně dvakrát častěji než ženy. Zajímavé je, že s věkem tento jev roste. Mezi většinovými vlastníky ve věku nad 60 let každý devátý vložil do názvu firmy své příjmení, zatímco v kategorii pod 30 let tak učinil jen každý dvacátý.
Jak je na tom hospodaření takovýchto firem? Jak je zřejmé z grafu, firmy pojmenované podle svých vlastníků dosahují lepších výsledků než ostatní a jsou stabilnější. Jejich ziskovost je v průměru o třetinu vyšší, zatímco riziko úpadku, exekuce či platební neschopnosti je o 19 procent nižší než u ostatních firem. Není nutné, aby název obsahoval celé příjmení majitele, stejný jev vykázaly i firmy s částí příjmení v názvu.
Zmíněný rozdíl v hospodaření firem je patrný i v rámci jednotlivých odvětví. Lze tedy vyloučit možnost, že by byl způsoben tím, že v některých oborech je pojmenovávání firem podle příjmení častější (nejčastěji se s ním lze setkat ve zdravotnictví, advokacii a u autoškol).
Najít exaktní vysvětlení pozorovaného rozdílu by bylo obtížné. Nicméně je pravděpodobné, že přítomnost příjmení v názvu vede vlastníky k zodpovědnějšímu řízení firmy (daný vlastník má zájem na to, aby jeho jméno bylo ukázáno v dobrém světle). Svůj vliv na výsledky analýzy měly také firmy, které byly založeny z jiných důvodů než za účelem vytváření zisku. Zde je pochopitelné, že vlastník, i když je většinový, netouží být s nimi příliš spojován.
zdroj: Bisnode
Publikováno na skutecnosti.cz