Napřed malá prosba, potom...
Toho večera jsem se vracel rychlíkem z Prahy, kde jsem studoval, k rodičům. V kupé jsem seděl sám. Náhle se otevřely dveře kupé, dovnitř strčil hlavu nějaký muž a ujišťoval se, zda vlak jede směrem, který on potřebuje. Bylo to trochu podivné, protože lidé se obvykle takto ujišťují krátce po nastoupení, a my už byly pořádný kus za předchozí stanicí.
Nicméně jsem mu přisvědčil, on poděkoval a zmizel. Za nějakou chvíli se objevil podruhé. Směr cesty již neřešil, tentokrát na mě spustil srdceryvný příběh o tom, jak toho dne přišel o peníze a nemá pořádně za co se dostat domů. A zda bych mu nějakou menší částkou nepomohl.
Shodou okolností jsem krátce před tím četl o psychologickém jevu, kdy osoba, která nám splní nějaké malé přání, je díky tomu později ochotná poskytnout nám mnohem významnější pomoc. V duchu jsem ocenil, že onen podvodník má trik dobře nacvičený a působí přesvědčivě. To bylo ovšem jediné, co jsem pro tohoto muže mohl udělat. Odešel do jiného vagónu, aniž by mu v kapse cinkaly mé koruny.
Tento trik nefunguje univerzálně. Někdy je zcela na nic. Před několika lety jsem si na dejvickém nádraží povšiml neupravené ženy, která mohla mít něco před třicet, ale zanedbaný zevnějšek a zřejmě i špatná životospráva jí na věku přidávaly. Žena přistoupila k muži stojícímu u pokladny a požádala jej o desetikorunu. Nepamatuji si, zda muž vyhověl, ale v každém případě musel na ženu pozitivně zapůsobit, protože následovalo druhé přání: „Nechtěl byste si mě vzít?“ Muž se zatvářil nechápavě, a tak nešťastná slečna vysvětlila: „Mě si nechce nikdo vzít.“ Muž odmítl a na rozdíl od nápadnice svůj postoj nijak nevysvětlil.
Někdy plníme malá přání nenápadně. Vyhovíme prodejci kosmetiky, mobilních tarifů či cesty ke spáse, který nás na ulici požádá o pár minutek našeho času. Toto přání je tak drobné, že většina z nás ještě dokáže následné větší žádosti odolat. Udička je ale nahozena a občas se někdo chytne. Zpětně si pak sotva přizná, že předražené parfémy koupil i kvůli tomu, že vyhověl skromné prosbě i chvilku naslouchání.
Pokud si libujete v manipulování, můžete tuto metodu sami vyzkoušet. Ale nezapomínejte, že se nic nesmí uspěchat. Zvlášť, je-li vaším konečným
cílem svatba.
Publikováno v časopisu Psychologie Dnes, č. 10/2016, doplněno.
Nicméně jsem mu přisvědčil, on poděkoval a zmizel. Za nějakou chvíli se objevil podruhé. Směr cesty již neřešil, tentokrát na mě spustil srdceryvný příběh o tom, jak toho dne přišel o peníze a nemá pořádně za co se dostat domů. A zda bych mu nějakou menší částkou nepomohl.
Shodou okolností jsem krátce před tím četl o psychologickém jevu, kdy osoba, která nám splní nějaké malé přání, je díky tomu později ochotná poskytnout nám mnohem významnější pomoc. V duchu jsem ocenil, že onen podvodník má trik dobře nacvičený a působí přesvědčivě. To bylo ovšem jediné, co jsem pro tohoto muže mohl udělat. Odešel do jiného vagónu, aniž by mu v kapse cinkaly mé koruny.
Tento trik nefunguje univerzálně. Někdy je zcela na nic. Před několika lety jsem si na dejvickém nádraží povšiml neupravené ženy, která mohla mít něco před třicet, ale zanedbaný zevnějšek a zřejmě i špatná životospráva jí na věku přidávaly. Žena přistoupila k muži stojícímu u pokladny a požádala jej o desetikorunu. Nepamatuji si, zda muž vyhověl, ale v každém případě musel na ženu pozitivně zapůsobit, protože následovalo druhé přání: „Nechtěl byste si mě vzít?“ Muž se zatvářil nechápavě, a tak nešťastná slečna vysvětlila: „Mě si nechce nikdo vzít.“ Muž odmítl a na rozdíl od nápadnice svůj postoj nijak nevysvětlil.
Někdy plníme malá přání nenápadně. Vyhovíme prodejci kosmetiky, mobilních tarifů či cesty ke spáse, který nás na ulici požádá o pár minutek našeho času. Toto přání je tak drobné, že většina z nás ještě dokáže následné větší žádosti odolat. Udička je ale nahozena a občas se někdo chytne. Zpětně si pak sotva přizná, že předražené parfémy koupil i kvůli tomu, že vyhověl skromné prosbě i chvilku naslouchání.
Pokud si libujete v manipulování, můžete tuto metodu sami vyzkoušet. Ale nezapomínejte, že se nic nesmí uspěchat. Zvlášť, je-li vaším konečným
cílem svatba.
Publikováno v časopisu Psychologie Dnes, č. 10/2016, doplněno.