Žádná politická strana by neměla šanci uspět, kdyby nemohla komunikovat s potenciálními voliči. Právě způsob komunikace prozrazuje o politicích mnohé. Někteří se snaží věcně argumentovat, jiní útočí na emoce. Extremistické strany se bez vzbuzování strachu, hněvu a pocitu ukřivděnosti neobejdou.

Často používají emocemi nabité výrazy a díky tomu je lze rozpoznat. O to se pokouší analýza skupinové iracionality. V jejím rámci jsou vyhledávány výrazy spadající do sedmi kategorií. Seznam všech výrazů je k dispozici na webu iracionalita.net a v příloze knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku.

1. Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.

2. Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ, spása atd.

3. Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni, absolutní atd.

4. Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v 1. pádu.

5. Ideologické myšlení: slova končící na -ismus, -ista, -istka, -istický.

6. Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev, smrt, strach atd.

7. Posedlost symboly: symbol, vlajka, přísaha atd.

Nezapočítávají se slova, která tvoří část názvu (sociálně demokratický, Svobodní, ministerstvo spravedlnosti, Listina základních práv a svobod), či označují ideologii zkoumaného uskupení (např. komunismus v textech KSČM).

Analýzu jsem provedl nad texty, které politické strany publikovaly na svých webových stránkách v období od 1. května do 22. září 2016. Za spolupráci při jejím zpracování vděčím společnosti Bisnode ČR a Petře Štěpánové. Výsledky jsou zřejmé z přiložené tabulky a grafu.




Komentář k jednotlivým stranám:

Piráti – část jejich témat se překrývá s dalšími stranami (TTIP, kontrola internetu), Piráti se k nim ale letos dokázali vyjadřovat nejvěcněji.

ANO – příznivé skóre iracionality zřejmě souvisí s nepřítomností ideologie u této strany.

ČSSD, KDU-ČSL a ODS – tradiční strany, jejichž skóre se rok od roku většinou příliš nemění. Jako téměř pokaždé, i letos ČSSD dopadla o poznání lépe než ODS, která balancuje na hranici s radikálními stranami (výjimkou jsou výsledky analýzy z roku 2013).

TOP 09 a zelení – až doposud se střídaly na pozicí nejumírněnější strany. Zhoršení skóre může souviset se změnami na předsednickém postu obou stran. Nový předseda zelených ostatně prohlásil, že „zelení jsou radikální“.

Svobodní – oproti předchozím rokům o něco ubrali na emocích. Svou roli v tom možná hraje vyčerpanost témat: i když spor o název „pomazánkové máslo“ byl Soudním dvorem EU ukončen v roce 2012, Svobodní ho i letos připomínají hned ve třech svých textech.

SPD a Úsvit – strany vznikly z původního jednoho subjektu, podobné skóre tedy není překvapením. Jak je patrné z tabulky, spolu s komunisty patří mezi tři strany s nejvyšší hodnotou agresivity.

KSČM – poprvé obsadila poslední místo. Tvrdší rétorika souvisí se zvolením konzervativního marxisty Josefa Skály do funkce místopředsedy a obnovení (po 25 letech) ideologického oddělení ústředního výboru. Výmluvné jsou již názvy některých článků jako „Nevolníci dneška, jděte letos k volbám“ a „Vezměte si zpět bohatství: pět důvodů, proč znárodnit doly“.




Odpovědi na některé obecné otázky k analýze

Publikováno na webu Neviditelný pes.