Demokracie ve víru informačního tornáda

30. 08. 2017 | 21:47
Přečteno 2289 krát
Lze očekávat nárůst vlivu neformálních tvůrců veřejného mínění z té či oné názorové či sociální bubliny. Jen však do té doby, než ta či ona bublina zanikne a nahradí ji jiná. Demokracií zmítá informační tornádo.

Nedávno se v hudebním světě odehrála událost, která by byla ještě před několika lety zcela nemožná a jež především ukazuje vliv internetu na řadu oblastí lidského života. Z prvních 15 příček oficiální britské hitparády jich obsadil jediný člověk – kromě sedmé usměvavý pořízek s řídkými zrzavými vlasy Ed Sheeran.

V albovém žebříčku se všechna tři dosud vydaná Sheeranova alba vešla do první pětky. Další velké hvězdy, jako je Coldplay, Kate Perry a Calvin Harris, paběrkují. Ve srovnání se Sheeranovou nadvládou blednou i úspěchy Beatles. Nezbytnou podmínkou písničkářovy hegemonie je internet.

V osmdesátých či devadesátých letech by Sheeran nezabodoval se 14 skladbami najednou, ale možná se dvěma. Kapitáni hudebního průmyslu by nedovolili vydat více hitů na singlech v krátké době po sobě. A také by sotva svolili, aby se na singlech objevil celý obsah alba.

Stovky čtenářů

Nástup internetu přinesl mohutnou demokratizaci v mnoha oblastech. V případě hudby si lidé mohou pořizovat písničky podle vlastního vkusu a nemusejí čekat, co jim milostivě předloží hudební vydavatelství. Mohou se dokonce sami pokusit nastartovat na vlastní pěst svou hudební kariéru. Z řady youtuberů, jejichž jediným kapitálem byly nápady, odvaha a tablet, se staly celebrity. Výsledek demokratizace zábavního průmyslu je paradoxní.

Prosadit se může každý, díky internetu se i umělec ze zapadlé africké vísky může ucházet o přízeň amerického publika. Jenže většinu (ano, skutečně většinu) nahrávek stejně nakonec prodává v Británii jediné jméno. Profesionální hudebníci, jejichž ambicí je oslovit davy, proto pociťují větší tlak než v minulosti. Zdola útočí na jejich status řada ambiciózních amatérů. A dostat se výše je obtížné, protože horní pozice blokuje několik „vyvolených“. Hudební trh je mnohem nepředvídatelnější než dříve.

Podobně funguje internetem způsobená demokratizace v dalších odvětvích včetně politiky. Před nástupem celosvětové sítě jste mohli svými názory oslovit několik kamarádů u piva v hospodě. Dnes si založíte blog a snadno získáte stovky čtenářů. Jen na vás je, o čem se rozhodnete psát. Stejně si dnes čtenáři užívají možnosti obrovského výběru témat.
Politici se budou nadále snažit zaujmout svými tématy, stále znovu předhazovat potenciální nepřátele blahobytu, pokroku a svobody a pokoušet se vyvolat nenávist k nim. Nadále se budou stavět do role spasitelů před těmito „nepřáteli“. Jenže i oni musejí čelit vlivu zpřístupnění obrovského množství dat. Díky němu jsou i jejich životy „průhlednější“.

Život v jeskyni

Důsledek uvedené změny je nečekaný – díky zmnožení informačních zdrojů a nárůstu vlivu neformálních kanálů budou lidé v příštích desetiletích elitami méně zmanipulovatelní.Podobně jako si dnes již posluchači nenechají diktovat od nahrávacích společností, co si mohou koupit, internet umožní lidem vybírat si politiky bližší jejich naturelu, či dokonce vytvořit si je (s trochou nadsázky) na míru.

Termín „zmanipulovanost“ považujeme téměř za sprosté slovo, přičemž jde o přirozenou lidskou vlastnost. Pokud je někdo nezmanipulovaný, buď žije v jeskyni a nedostávají se k němu žádné informace, anebo jde o robota, a nikoliv lidskou bytost. Přijmout tento je fakt je základním krůčkem k tomu svou zmanipulovatelnost aspoň o trochu snížit ve prospěch racionálnějšího chování.

Nutná je přísná sebereflexe, ale budoucí voliči se jí sotva podrobí. To, že jejich výběr bude méně náchylný k manipulaci, ale zároveň nebude racionálnější, znamená jediné – zvítězí živelnost. Lze očekávat, že vzroste vliv neformálních tvůrců veřejného mínění z té či oné názorové či sociální bubliny. Jen však do té doby, než daná bublina zanikne a nahradí ji jiná. V prostředí stále rychlejších technologických a následně společenských změn, nebude takové „bublání“ nijak výjimečné.

Netečnost Marka Zuckerberga

Díky internetu ovlivnila rozhodování Američanů před prezidentskými volbami skupina mladých lidí z makedonského městečka Veles. Paradoxní na této partě je, že se o americkou politiku nezajímá a k tomu, aby uplatnila svůj vliv, nemusela vytáhnout paty ze svého městečka. Mladí Makedoňané zakládali webové stránky podporující Trumpa a zajišťovali šíření dezinformací z nich na Facebooku.

O další se již postarali Trumpovi příznivci. Sdíleli a navštěvovali „makedonské“ weby s takovým nadšením, že jejich tvůrcům zajistili úžasné příjmy z reklamy. Podle serveru buzzfeed.com nebyl výjimečný výdělek pět tisíc dolarů měsíčně. Pro lokalitu, kde průměrný měsíční příjem nepřevyšuje čtyři sta dolarů, šlo o téměř zázračný zdroj. Paradoxem je, že tento mechanismus fungoval díky spojení naprosté politické lhostejnosti na jedné straně a politické jurodivosti na druhé.

Složitost doby pocítili i ti, kteří „vládnou“ informacím. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg patří mezi příznivce Baracka Obamy, zatímco u současného amerického prezidenta Donalda Trumpa kritizoval postoje k imigrantům. Bylo sice zřejmé, že Trumpovi příznivci využívají virtuální prostor ke vzájemnému posilování obdivu ke „svému“ kandidátovi a nenávisti k Hillary Clintonové, ale Zuckerberga to k zamyšlení o fungování Facebooku nedonutilo.

Komerční či politické cíle

Nabízení zpráv, které podporují názory příjemce, zajišťuje jejich větší klikanost, a tudíž vyšší příjmy pro Facebook. Existuje řada varování před úspěšnými podnikateli, kteří používají majetek k šíření vlastního světonázoru, například George Soros nebo právě Donald Trump. Zuckerberg naopak podporuje šíření cizích světonázorů, aby rozmnožil svůj majetek.

Koho se více bát? Kdo představuje větší nebezpečí pro demokracii? Kdo disponuje obrovským množstvím dat (big data), má řadu možností, jak je využít, musí se však smířit s tím, že ať s nimi naloží jakkoli, vždy může být obviněn z jejich zneužívání pro komerční či politické cíle.

Takové starosti sužují i Google. Loni v říjnu jej britský bulvární deník The Sun obvinil z nadržování levicově liberálnímu vidění světa. Redaktoři dali Googlu například otázku: Je možné chovat se rasisticky vůči bělochovi? Na vrcholu výsledků se nalézaly odkazy na texty, jež tvrdily, že rasismus je vždy namířen proti minoritám.

Tisková mluvčí Googlu obvinění odmítla s odkazem na používaný algoritmus, který je vůči ideologiím neutrální. Podobnému obvinění nicméně čelil Google již o čtvrt roku dříve, kdy při vyhledávání prezidentských kandidátů byl na hlavní liště vynechán Donald Trump. Google to vysvětlil technickou chybou a nedopatření promptně napravil.

Z těchto patálií Googlu je zřejmé, že i kdyby Zuckerberg podlehl pokušení tlačit přes Facebook své názory, pravděpodobně by rychle narazil, a mohl by dosáhnout opačného než zamýšleného výsledku. Ani to ho však nezprošťuje z odpovědnosti za to, že Facebook přispíval k většímu odcizení mezi příznivci Trumpa a Clintonové.

Napětí mezi chaosem a řádem

Ani politik podporovaný ekonomickou a mediální sférou (či vlastníci médií, jako je Silvio Berlusconi či Andrej Babiš), nebude mít nic jistého. Vice než doposud bude totiž potřebovat ještě jednoho spojence – příznivou shodu okolností. Primární podmínkou pro úspěch hnutí ANO nebyly miliony Andreje Babiše, ale momentální znechucení lidí z přehmatů (a také zločinů) etablovaných politiků, jež se časově sešlo s Babišovým nástupem.

Tradiční zápolení mezi pravicí a levicí má podle všeho nejlepší léta za sebou. Média přinesla řadu analýz chyb etablovaných politiků, které narušily dosavadní politický systém. Do velké míry je to však vůči nim nespravedlivé. Chyby dělali politici vždycky, ale teď se mění fungování demokracie.

To lze pozorovat i u nás, kde tradiční soupeření pravicové ODS s levicovou ČSSD vystřídal fenomenální nástup hnutí ANO, které nelze zařadit na tradiční pravolevou osu a jež se nepodobá žádné z politických stran usilujících o přízeň voličů v devadesátých letech. Společně s rostoucí nepředvídatelností bude politický systém stále více charakterizovat nebývalé napětí mezi chaosem a řádem.

Může jít o směs řádu a chaosu panující v různých částech politického spektra, ale také o střídání silné hegemonie jednoho či hrstky politiků s obdobími prudkých změn. Příkladem první varianty je současná slovenská scéna, kde pravice vře a žádná strana nemá jisté přežití, zatímco levice je sjednocená a stabilní.

Skepse k lákání ideologiemi

V souvislosti s vzestupem sociálních sítí se často mluví o prohlubování příkopů mezi zastánci odlišných politických názorů. Skalní příznivci jakékoli ideologie si mohou najít na internetu nekonečné množství informací, které je v jejich přesvědčení utvrdí. Také se mohou snadno setkávat prostřednictvím sociálních sítí a vzájemně posilovat svou víru, ale i případnou nenávist vůči těm, kdo ji s nimi nesdílejí.

Nikoli každý člověk má však sklon zaujímat vyostřené postoje. Řada lidí si uvědomuje svou omezenou racionalitu a je vůči lákání ideologiemi skeptická. Například současná uprchlická krize vytvořila dva soupeřící tábory – „xenofoby“ spojující příchod uprchlíků výhradně s hrozbou šíření náboženského fanatismu, zvýšené kriminality a teroristických útoků, a „sluníčkáře“, jimž se při vyslovení slova uprchlík vybaví utonulý chlapec a živořící rodiny.

Oba tábory považují ten druhý za nebezpečí, předhánějí se v nenávisti k němu a naplno využívají možnost šířit informace odpovídající jejich vidění světa a démonizující druhou stranu. Technologie k této vřavě přispívají. Existuje však také zmíněný třetí tábor, který se o danou problematiku sice zajímá, ale odmítá zaujmout extrémní pozici, ať už na jedné či druhé straně. Ve srovnání s předchozími dvěma tábory jde o skupinu osamělejší a méně radikální. I tito lidé však snadno najdou dostatek informací, které podporují jejich postoj.
V úvahách o vlivu technologií na veřejný život se na tuto skupinu často neprávem zapomíná, přičemž v turbulentních časech to budou právě její členové, kdo se dokáže vyhnout vyostřeným emocím, zachová si spíše chladnou hlavu a podpoří racionální řešení problémů. Taková skupina by obtížně vznikala v době s omezeným přístupem k informacím. Za takových podmínek by spíše převládla touha „někam patřit“ následovaná přistoupením k jednomu z názorově vyhraněných táborů.

Nejhorší potenciální nepřítel

Snadnost komunikace a přístupu k datům může mít blahodárný vliv. Sice se prohloubí příkopy mezi zastánci extrémních postojů, ale také přibude těch, kteří budou zaujímat kritický názor. Bylo by proto užitečné nezaměřovat se v diskusích o vlivu internetu jen na otázku, jak reagovat na jím způsobenou polarizaci, ale také, jak podpořit růst zmíněné skupiny.

Svět politického zápolení prochází transformací, kterou odstartoval pádící rozvoj technologií. Nové způsoby komunikace a snadný přístup k nevídanému množství informací se bezesporu odrazí v chodu demokracie. Již teď je snadné vypouštět do oběhu obavy z neúměrné moci politiků, magnátů či nevládních organizací. Nebude však na škodu těmto obavám zcela nepodlehnout.

Nejhorší, co se může stát, je, že strach z elit zneužívajících moc nás ochromí natolik, že se snáze staneme obětí manipulace našich „přátel“ na sociálních sítích. Díky technologickému pokroku bude ještě více než dříve platit, že nejhorším potenciálním nepřítelem jsme si my sami. Až na dalších místech jsou náboženští fanatici, jakékoli politické síly či tradiční média.


Publikováno v příloze Lidových novin Česká pozice a na jejím webu

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy