Na okraj jednoho úletu jedné poslankyně
Tak nevím, kdo si zaslouží větší kritiku a odsouzení. Zda poslankyně ČSSD Pavlína Nytrová, která ve středu 13. července v debatě o novele zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, pronesla ve Sněmovně řeč plnou nedoložených výmyslů o LGBT komunitě, nebo ti, kteří ji namísto věcné argumentace začali vulgárně nadávat.
Při tom by stačilo její argumenty a internetové zdroje jeden za druhým v klidu vyvracet a uvádět na pravou míru. Například o tzv. "pedofilní straně" v Nizozemsku. Pátral jsem po ní, ale nenašel jsem ji. Žádná taková asi neexistuje. Ano, v roce 2006 aktivista Ad van den Berg založil stranu, jejíž cílem bylo snížit zákonný limit pro sex ze 16 na 12 let. Podařilo se mu ji dokonce registrovat k volbám, nicméně tato strana "Bratrské lásky, svobody a rozmanitosti" PNVD, která měla údajně jen tři veřejně známé členy, nakonec - ke smutku médií, jimž poskytovala skandální témata - v roce 2010 zanikla. (Viz také wikipedický odkaz v angličtině)
Nebo o "Severoamerické společnosti pro lásku mužů a chlapců", obskurním spolku, od něhož se samotní gayové distancují, a ne že "tuto skupinu je možné vidět včetně přehlídek, ve většině přehlídek homosexuálů po celých Spojených státech," jak poslankyně tvrdila ve včerejších Událostech komentářích.
Na jedné straně jsem schopen tolerovat, když se někdo "řídí srdcem" a zastává ne příliš přátelský postoj vůči homosexualitě. Co však u paní Nytrové - a také u dalších politiků (senátorem Velebou a hradním pánem počínaje, četnými poslanci a hejtmanem Haškem konče) - tolerovat neumím a nemohu, je neschopnost vyhodnocovat zdroje informací na webu a tím přispívat k šíření polopravd a bludů.
Už jednou jsem se k tomu v glose Chronologie jednoho prezidentského úletu vyjadřoval: „Bylo to na internetu, tak to bude pravda.“ Pokud mají takový postoj k informačním zdrojům na webu naši vrcholní politici, začínám mít o tuto republiku strach.
Při tom by stačilo její argumenty a internetové zdroje jeden za druhým v klidu vyvracet a uvádět na pravou míru. Například o tzv. "pedofilní straně" v Nizozemsku. Pátral jsem po ní, ale nenašel jsem ji. Žádná taková asi neexistuje. Ano, v roce 2006 aktivista Ad van den Berg založil stranu, jejíž cílem bylo snížit zákonný limit pro sex ze 16 na 12 let. Podařilo se mu ji dokonce registrovat k volbám, nicméně tato strana "Bratrské lásky, svobody a rozmanitosti" PNVD, která měla údajně jen tři veřejně známé členy, nakonec - ke smutku médií, jimž poskytovala skandální témata - v roce 2010 zanikla. (Viz také wikipedický odkaz v angličtině)
Nebo o "Severoamerické společnosti pro lásku mužů a chlapců", obskurním spolku, od něhož se samotní gayové distancují, a ne že "tuto skupinu je možné vidět včetně přehlídek, ve většině přehlídek homosexuálů po celých Spojených státech," jak poslankyně tvrdila ve včerejších Událostech komentářích.
Na jedné straně jsem schopen tolerovat, když se někdo "řídí srdcem" a zastává ne příliš přátelský postoj vůči homosexualitě. Co však u paní Nytrové - a také u dalších politiků (senátorem Velebou a hradním pánem počínaje, četnými poslanci a hejtmanem Haškem konče) - tolerovat neumím a nemohu, je neschopnost vyhodnocovat zdroje informací na webu a tím přispívat k šíření polopravd a bludů.
Už jednou jsem se k tomu v glose Chronologie jednoho prezidentského úletu vyjadřoval: „Bylo to na internetu, tak to bude pravda.“ Pokud mají takový postoj k informačním zdrojům na webu naši vrcholní politici, začínám mít o tuto republiku strach.