Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
Na okraj předvánočního zasedání Rady ČT
Rada České televize si ve středu 16. prosince zvolila nového předsedu Pavla Matochu a dva místopředsedy: bývalého bankéře Pavla Kysilku a bývalého hokejistu Jiřího Šlégra. Atmosféra jednání byla nuceně korektní. Zatím panuje klid před bouří, ale už se zbrojí na souboje.
Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič. Z jednání, jehož audiozáznam je k dispozici na serveru ČT, mne zaujalo vystoupení ředitele ostravského studia Miroslava Karase. Pro ty, kteří nemají čas trávit hodiny sledování jednání Rady, jsem jeho část přepsal.
Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
Čím méně toho vědí, tím více si věří
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je uděluje neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu hlasivek krokodýla a také, že v nové kategorii zdravotnická osvěta ocenění dostalo několik politiků, Brazilcem Jair Bolsonarem počínaje, přes Borise Johnsona, Alexandera Lukašenka, Donalda Trumpa, Recep Tayyip Erdogana, až po Vladimíra Putina.
Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
Rada České televize v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznam z veřejného zasedání Rady České televize 9. září.
„Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka a jeho protestům proti zkresleným a nepravdivým mediálním výstupům některých radních.
Ohlédnutí za víkendem
Když se dnes po páté hodině ranní sešli šéfové vlád EU, kteří 17.-21. července jednali na mimořádném summitu v Bruselu o opatřeních, jak reagovat na hospodářskou krizi způsobenou novým koronavirem, bylo to už víceméně formální zasedání, které odkleplo výsledek dlouhých zákulisních bilaterálních i multilaterálních rozhovorů promítnutý do textu závěrečného dokumentu, jenž v sedmiletém rozpočtovém horizontu povoluje Komisi zadlužit se do výše 750 milionů euro pro vytvoření fondů čelících následkům krize Covid-19.
Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádně vysoká. Požadované kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů, což nevylučuje participaci poslanců i z jiných stran.
Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020, autor Samanth Subramanian
Hrad, symbol české státnosti, zůstává odcizený. Patří Zemanovi a jeho partě, nám ne
Matovič i Babiš zkoušeli projet k rychlému očkování v protisměru. Ošklivě nabourali
Svatořečte Františka Líznu
V USA platí hrubá síla většiny. Teď ji drží Biden. Ale už za dva roky může mít utrum
Šéf dopravní policie Zlý lobbuje proti bezpečnosti cyklistů. Uvázl v době auťákové
