Již vícekrát jsem se pozastavil nad tím, s jakou lehkostí a bezstarostností propůjčuje Václav Klaus kredit svého jména a své bývalé funkce nejrůznějším organizacím a spolkům. Mám na mysli například pravicovou a nacionalistickou Alianci pro Německo AfD, která kromě svého antievropského zaměření, tak lahodící uchu Václava Klause, ve své členské základně ukrývá latentní rezidua velkoněmeckého nacionalismu, s nímž má český národ dost špatné zkušenosti. To však bývalému českému prezidentovi zjevně nevadí, nebo to záměrně přehlíží. Heslo AfD „Politika pro Německo“ se totiž může někdy vykládat také jako „Německo především“, což se nebezpečně blíží někdejšímu „Deutschland über alles.“ Psal jsem o tom před dvěma lety například zde nebo tady.

Před deseti dny německá strana AfD opětovně pozvala Václava Klause, tentokráte do Trevíru, aby pohovořil na protestní akci proti vztyčení pomníku Karla Marxe v tomto městě. Na svém webu Václav Klaus o akci sepsal cestovní reportáž. Český text jeho projevu – byť ne identický s německou verzí – publikovalo Právo. Nebyla to žádná předvolební agitace, jejíž českou verzi by Klaus českému publiku musel na svém webu utajovat, jak to udělal před dvěma lety po mítinku v Neuwiedu. Tentokráte to byla ideová konference, a protože AfD je dnes v SRN etablovanou politickou stranou a Václav Klaus zde prezentoval svůj legitimní názor, jeho účast v Trevíru nevybočovala ze standardů chování významného politika na odpočinku.

Ovšem co si myslet o jeho dalších vystoupeních a projevech, při nichž Václav Klaus prestiž bývalé hlavy evropského státu propůjčuje spolkům pod jeho úroveň, a možná také proto se na webových stránkách občas taktně zamlčuje, při jaké příležitosti a na čí pozvání se konaly.

Příkladem budiž nedávný projev z 28. dubna v Bernu, který stránka Václava Klause uvádí pouze v němčině s bibliografickou poznámkou „AUNS Versammlung, Bern, 28. April, 2018.“ Co je to AUNS, o tom Klausova webová stránka mlčí. A tak čtenář, který se nenechá oslepit nálepkou "Švýcarsko, Bern", se musí ponořit do oceánu internetových informací, aby z nich vylovil, co potřebuje. O politickém sdružení „Akce za nezávislé a neutrální Švýcarsko“ AUNS se může dočíst například na stránkách deníku Neue Züricher Zeitung v článku, který popisuje dubnové členské shromáždění AUNS, tedy ono shromáždění, na němž vystoupil Václav Klaus. Článek má výmluvný titulek: „AUNS prožívá krizi“ ("Es kriselt in der AUNS“). Někdejší politická sláva nacionálně konzervativního sdružení, které se v roce 1992 angažovalo proti vstupu Švýcarska do EU, je minulostí. Členstvo se zmenšilo a zestárlo, omlazení nefunguje, sponzoři odešli, AUNS se potácí v dluzích a stala se nevýznamným apendixem Švýcarské lidové strany SVP.

V takové situaci účast zahraničního hosta, bývalé hlavy státu, samozřejmě znamenala pro AUNS významný bonus, přitáhla zájem médií, stala se atrakcí, která zvýšila zájem veřejnosti o členské shromáždění v Bernu. Jak uvedla oficiální zpráva – zúčastnilo se ho přibližně 350 členů a 250 sympatizantů, z nichž mnozí se dostavili hlavně kvůli účasti Václava Klause. Ten ve svém projevu zopakoval svoji obvyklou mantru proti Evropské unii, při níž - kromě jiného - Švýcarům vysvětloval, jak byl okolnostmi přinucen požádat o vstup do Evropské Unie (jako předseda vlády v lednu 1996) a jak musel podepsat přístupovou smlouvu (jako prezident v dubnu 2003).

O pořadateli jiné nedávné akce, při níž 22. dubna Václav Klaus vystoupil v Bavorsku s projevem Kam nás vede Evropská unie, se čtenář české verze stránky www.klaus.cz také příliš mnoho nedozví. Co to bylo za akci, kdo ji pořádal? V české verzi se čtenář pouze dočte: „úryvek z projevu na konferenci v bavorském Freilassingu, 22. dubna 2018. Kráceno.“ Poněkud sdílnější je německá verze projevu s informací: „Jagsthausener Kreis, Hotel – Gasthof Moosleitner, Freilassing, 22. April 2018.“

Co se však skrývá pod názvem „Jagsthausener Kreis,“ zůstává tajemstvím. Zřejmě i pro Václava Klause, který si v nekrácené německé verzi projevu zašprýmoval:

„Poměrně často jsem pronášel projevy v Německu, Bavorsku a Rakousku, ale nikdy v tomto koutu Bavorska. Mnohé díky za tuto příležitost. Přesto musím říci, že jsem měl trochu strach: Moje němčina není dostatečně dobrá a proto si nejsem jist, co to znamená „Jagsthausener Kreis“. Spolek lovců? Ve slovníku jsem našel slovo Jägerhaus, tedy lovecký dům, musí to tedy být něco podobného jako Jagsthaus. Rád bych dodal, že nejsem lovec. Nikdy jsem nestřílel z nějaké zbraně - ani během své vojenské služby. Naštěstí jsem hrával v armádě basketbal, střílel jsem jenom koše. Z tohoto důvodu nevím, zda můj vstup do tohoto domu je vůbec oprávněný. Vím, že se dnes očekává kritický projev na téma EU….atd.“

Že by Václav Klaus netušil, kdo ho do bavorského Freilassingu pozval? Možná to ví, a tímto rádoby žertováním si vytváří alibi pro svoji účast v hostinci Moosleitner. Kdyby se podíval do internetu, věděl by, že Jagsthausen je obec v Bádensku-Württembersku, a že tedy o žádné lovce nejde.

Na druhé straně internet je velice skoupý při odpovědích na otázku, co nebo kdo je to „Jagsthausener Kreis.“ Název označující zřejmě jakýsi debatní klub, se objevuje pouze v historických pracích, které se zabývají minulostí tajných služeb. V jedné z nich se píše: „politické kruhy, které uzavřely generační dohodu pravicových konzervativců mezi Hitlerovými pomahači a Adenauerovými pomocníky, jakou byl Jagsthausener Kreis, zároveň nabízely dostaveníčka spolupracovníkům Gehlenovy organizace s ochránci ústavy.“

Podobně se vyjadřuje o Jagsthausener Kreis další zdroj: „V zámeckém hostinci v Jagsthausenu se pravidelně setkávaly pravicově konzervativní osobnosti z okruhu vojenských a vládních představitelů, žurnalistů a vedoucích hospodářských pracovníků ze čtyř zemí. Seznam adres z dubna 1985 zahrnuje 30 západoněmeckých členů (…) Nejméně čtyři, údajně šest německých jagsthausenských hostů patřilo k západoněmeckým tajným službám.“

Tyto historické údaje už dávno nemusí platit. "Jagsthausener Kreis," jak ho popisují historické publikace, možná zanikl, možná se časem proměnil, možná si jeho tradici přivlastnila jiná parta. Jenomže jak vysvětlit, že v době, kdy každý, kdo vstupuje do veřejného prostoru, se snaží zviditelnit na internetu, v době, kdy téměř každá konference si zřizuje facebookové profily, informace o konferenci pořádané pod heslem či patronací „Jagsthausener Kreis“ na internetu neexistují a vyhledávače nám nabídnou pouze údaje z Klausovy webové stránky.

Vysvětlení může být dvojí. Buď „Jagsthausener Kreis“ dnes sdružuje lidi či instituce, které nemají zájem na publicitě a jejich tajnůstkářství by mělo vyvolávat podezření. Nebo „Jagsthausener Kreis“ je zcela marginální spolek pravicově a konzervativně zaměřených lidí, jejichž význam jest zanedbatelný. Pak se ovšem nabízí otázka: stojí to Václavu Klausovi za to, aby takové spolky navštěvoval. Nebo je dnes pro něj cenný každý honorář, ať už pochází od kohokoli?

Již citovaný deník Neue Züricher Zeitung o Václavu Klausovi napsal, že se stal hvězdou evropské pravice. Budiž mu to přáno. Ale neměl by si z pozvání, která od svých pravicově konzervativních souputníků dostává, lépe vybírat?