Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi…
„Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:

Vážené blogerky, vážení blogeři,
vážíme si toho, že jste si v minulosti pro publikování svých názorů a myšlenek vybrali Aktuálně.cz.
Blogy na Aktuálně.cz k 31. lednu 2024 končí. Po tomto datu již na našem webu nebudete moci publikovat. Vámi zveřejněné texty však zůstanou čtenářům Aktuálně.cz i nadále přístupné.
Hlavním důvodem pro uzavření blogů jsou především legislativní požadavky orgánů Evropské unie, které by pro nás v současné době znamenaly neúměrnou administrativní a ekonomickou zátěž.
Děkujeme Vám za dosavadní spolupráci a přejeme mnoho úspěchů v další publikační činnosti.

Jsa si vědom, že blogování v době sociálních sítí je věc zpozdilá, nemoderní a neaktuální, nijak toho nelituji. Doba rozkvětu blogu Aktuálně.cz s moderovanou diskusí je stejně už dávno pryč (Libore, se slzou v oku na tebe vzpomínám, ale v Deníku N je ti určitě lépe), tak čeho litovat.

Při loučení jsem si udělal krátkou bilanci. Na blogu Aktuálně jsem se poprvé objevil v březnu 2008, tedy před šestnácti lety. Ze začátku jsem psával dva až tři blogy měsíčně, ke konci pak sotva jeden za dva měsíce. Pokud jsem dobře počítal, bylo jich celkem 289. Jejich čtenost byla většinou průměrná, někdy mírně nadprůměrná.

Pohled na mé nejčtenější blogy ukazuje, že k jejich umístění na čele přispělo spíše téma a jména kontroverzních osobností, než jejich obsah. Já osobně si nejvíce cením seriálu Německo a my, který jsem zde publikoval v roce 2008, a proto jsem rád, že Aktuálně neskončí jako bloguje.cz Martina Malého, jehož obsah včetně mých příspěvků před dvanácti lety zmizel v propadlišti dějin.

Ale i kdyby archiv Aktuálně přestal fungovat, vše, co jsem tady za těch patnáct let publikoval, na rozdíl od bloguje.cz, kam jsem umisťoval extra příspěvky, vyšlo přednostně na mém me-zinu (předchůdce blogů) www.louc.cz a je to dostupné v archivu Louče.

R.I.P. blog.aktualne.cz