Od počátku 90. let jsem se účastnil dlouhé řady vyjednávání, nejdřív v rámci odborů, pak tripartity a později těch politických. Jen ojediněle jsem se však setkal s tak věcným přístupem, jako při jednání s ANO a lidovci. Možná se politika začíná měnit k lepšímu, stává se méně ideologickou a proniká do ní více vzájemného respektu.
Při své návštěvě Brazílie jsem z této velké země poznal jen nepatrnou část, i ta mě ale přesvědčila, že je to země enormních protikladů. Viděli jsme velmi zachovalou přírodu se znatelnými stopami toho, jak před několika staletími pokračovala kolonizace. Velká část brazilské krajiny je však dodnes nedotčená lidskou rukou. Viděli jsme i v enormně obtížných geografických polohách obdělávané pozemky, kde se rodí ta nejlepší káva na světě, banány, ananasy a další druhy ovoce s maximální cukernatostí. Viděli jsme ale také opak: gigantická města typu dvacetimilionového Sao Paula, kde bych já osobně – i s ohledem na životní prostředí – bydlet nechtěl.