Řada byznysmenů, kteří se letos sjeli na Světové hospodářské fórum do Davosu, má čím dál větší obavy z neustále se zvětšující propasti mezi bohatými a chudými. Nic totiž neohrožuje hospodářskou a politickou stabilitu tolik jako příliš velké příjmové rozdíly. Lidé žijící na samé hranici chudoby ztrácejí důvěru v demokracii a jsou náchylní k radikalismu. A to zejména za situace, kdy si ti nejbohatší zvykli pomocí lobbingu i vyslovené korupce ovlivňovat zákony a předpisy tak, aby mohli ještě více bohatnout. Bohužel právě na úkor těch nejchudších. Někteří rozumní podnikatelé si to začínají uvědomovat.
Projev na vzpomínkovém setkání u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Některá média prezentují diskusi o jmenování profesorů tak, jako by bylo zájmem Senátu (nebo dokonce jeho předsedy) přisvojit si tuto pravomoc. Ani já, ani Senát jako instituce však žádnou iniciativu v tomto směru nevyvíjíme. Jakékoliv změny by měly být činěny po dohodě s vysokými školami.