Akce „Empty chair na českých vysokých školách“ měla být akcí, která měla akademickou obec upozornit na fakt, že naše svobody získané v roce 1989 nejsou samozřejmostí v jiných částech světa; měla vést k zamyšlení nad vývojem ve světě a k uvědomění si odpovědnosti vzdělanců za vývoj nejen u nás, ale na celém světě.


Akce, kterou jsem se snažil realizovat nejdříve při státních zkouškách, a posléze, ve druhé výzvě, u promocí, se hrubě nepovedla. Na výzvu VŠEM se k akci přihlásil jen zlomek z celkového počtu vysokých škol. „Empty chair“ byla inspirována akcí Člověka v tísni při Festivalu jeden svět. Pořadatelé se rozhodli upozornit na případ čínského disidenta Liou Siao-poa, který je spoluautorem a jedním z prvních signatářů čínské Charty 08, inspirované naší Chartou 77. Liou Siao-po je v současné době v Číně vězněn a česká strana, konkrétně Václav Havel, čtyřicet českých poslanců a senátorů a Člověk v tísni, se výrazně podílela na jeho Nobelově nominaci. Kampaň ‚Empty Chair‘, usiluje o jeho propuštění a vztahuje se k předávacímu ceremoniálu. Když měl Liou Siao-po v prosinci 2010 přebírat v Oslu Nobelovu cenu za mír, reprezentovala ho na pódiu symbolicky jen prázdná židle. Stejně prázdná židle, jen s fotografií laureáta, byla při akcích Festivalu jeden svět. Nebyla však ani při státnicích, ani při promocích. Mrzí mě to. A ptám se: jsme opravdu tak nevšímaví?