Při pročítání reakcí nejen na posledních 222 slov, se nedá přehlédnout narůstající počet „obecných nespokojenců“. Vzniká ve společnosti „blbá nálada“?


Samozřejmě, je krize. Krize, jak již delší dobu zdůrazňuji, není jen krizí ekonomickou, jde o krizi rozchodu ekonomie s etikou. Zakladatel moderní politické ekonomie Adam Smith byl profesorem morální filosofie a napsal kromě proslulého díla „Bohatství národů“ také „Teorii mravních citů“. Pokládal sledování vlastního prospěchu nejen za racionální, ale také za ctnost. Ctnost doplněnou o úctu ke spravedlnosti. Trhy nejsou a ani nemohou být nemorální, to jen my lidé „chybujeme“ tak, jak nám společnost nastavuje pravidla. Nejen ta zákonná, ale i ta neformální - vyjadřující společností přijímané praktiky, mající základ v kopírování úspěšných vzorů i v dlouhodobém pohledu na obecnou morálku. Rozchod ekonomie s etikou je pro nás o to bolestnější, že přichází ze „západu“. Např. pád Lehmann Brothers s dopadem na akciové trhy 2x hlubším a 3x delším, než byla reakce na 11/9, přišel brzo poté, co jsme se zbavili „východní“ morálky. Morální problémy, v atmosféře pasivního přihlížení ke zneužívání politiky a korupci, nejsou řešitelné v oblasti ekonomie. Moderní ekonomie začíná objevovat roli kultury, obrací se nejen k historickým kořenům, ale i k politologii, sociologii, psychologii apod. ve snaze najít syntézu poznatků. Ta ovšem těžko bude, bez odstranění „blbé nálady“, úspěšná. Blbé nálady vznikají ve společnosti – a společnost, to jsme my.