Ve chvílích „národního smutku“ po zápase s Tureckem a po fiasku staré Evropy na EURO 2008 je třeba si připomenout, že fotbal se od života liší velmi výrazně – ve smyslu práce v týmu, strategie i nároků na jedince. Český fotbalový „kolaps“ nebyl náhodný, zadělávalo se na něj po dlouhá léta, v širším slova smyslu byl nevyhnutelný – trenér Brückner, zcela manifestně, není moderní fotbalový stratég, ale nositel fotbalového myšlení časů již dávno zašlých…
EURO 2008 ukázalo, že téměř všechny zúčastněné země umí produkovat talentované a kvalitní hráče, že monopol na talenty byl zlomen a konkurenční výhoda se přesunula na země, které umí své hráče zorganizovat do efektivního reprezentačního týmu, na hřišti i mimo hřiště – tedy na strategii, koučing a útočné pojetí hry.
Pro Čechy je vzniklá krize kopané příležitostí, impulzem k očistě, k modernizaci a osvobození se od nánosů zrezivělého, amatérského myšlení starých dob. Český fotbal však nakonec povstane z popelů staroby jako novodobý Fénix…