Z Budapešti před třemi týdny z jednání premiérů Visegrádské čtyřky zaznělo, že se kvůli situaci na Ukrajině musíme připravit i na černé scénáře, včetně přerušení dodávek energií, migrační vlnu a humanitární krizi. Jak ukazuje dramatický vývoj v Kyjevě s mrtvými a raněnými v ulicích, může na to dojít řada.

Přitom ještě před třemi měsíci jsme žili možná v naivní představě, že podpisem Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou se stabilita rozšíří dál na východ od evropských hranic.
Spor okolo jejího podpisu-nepodpisu ale jen akceleroval hluboké spory v ukrajinské společnosti, které tamní vládní i opoziční politici nejsou schopni normálním způsobem řešit. Početné mise evropských politiků do Kyjeva nemohly tyto rozpory vyřešit a přemostit, mohly je jen tlumit. Ani to nakonec nebylo nic platné.

Příznačný byl telefonický rozhovor mezi úřadujícím předsedou ukrajinské vlády Sergejem Arbuzovem a evropským komisařem pro rozšíření Štefanem Fülem, o kterém informoval ruský portál Věsti. Arbuzov Füleho ujistil, že „kalašnikovy“ u zvláštních jednotek Berkut budou mlčet. A Füle na to odvětil, že se za to bude modlit…

Jenom modlení ovšem nestačí. Evropa si prostě z řady politických, ekonomických a bezpečnostních důvodů nemůže dovolit, aby situace dospěla k „jugoslávskému scénáři“ z před více jak dvaceti let.
Občanská válka, chaos a nestabilita v zemi s téměř padesáti milióny obyvatel by se dotkla nejen přímých sousedů Ukrajiny, mj. i tří států Visegrádu – Polska, Slovenska a Maďarska, ale celé Evropy. Totéž si ale z řady důvodů nemůže dovolit ani Rusko, které má, ať se nám to líbí, či nelíbí, na Ukrajině rozsáhlé politické a ekonomické zájmy, což má i historické příčiny.

Tváří v tvář urgentní hrozbě se tak ukazuje, že situaci na Ukrajině nakonec může pomoci vyřešit jen trojstranné jednání Evropské unie, Ruska a Ukrajiny. Geopolitická přetahovaná, která se tady více či méně skrytě odehrávala v posledních dvaceti letech, dnes nikomu a ničemu již nepomůže.
Jeden velký problém ale zůstává: kdo bude, či spíše by měl Ukrajinu vlastně zastupovat? V každém případě se možná dnes na Ukrajině rozhoduje nejen o bezpečnostní budoucnosti Evropy.
(Právo,19.2.)